První člověk

(50%) Viděno v kině. Tak já teda nevím, ale mě to moc neoslnilo. Životopisně je to asi v pořádku, žádná chybka v ději, žádná nelogická díra, ale tak jako tak mě to moc nebavilo. Ve své podstatě se tomu moc vytknout nedá. Scény v raketě, pokusy vyletět, výhledy v kosmu – to vše bylo natočeno dost realisticky a i jsem byl docela napjat. Jinak nebylo moc o co stát. Hudba byla taková nevýrazná. Hlavní hrdina Ryan Gosling byl dobrý jako vždy, roli Armstronga zvládl dobře i když to také nebylo ono. A vedlejší postavy ? Ty už mě vůbec nebavily. Rodinné části a veškerá ta vata okolo – to už mě vůbec nebralo. Celé to bylo takové moc chladné a nezaujaté. Finále bylo ale dobré a jsem rád, že to nebylo vůbec přehnané a přeakčnělé. Divné, nedokážu to ať už subjektivně nebo objektivně kritizovat, ale i tak jsem čekal o něco více. Průměr. (26.10.2018)

„JE TO MALÝ KROK PRO ČLOVĚKA...“ /// Z historie kosmonautiky. Nejsem extrémní fanoušek, takže zůstávám u hodnocení filmu: bavilo mě hlavně „to odborný“. Technicky precizní, příběhově standardní životopis jedný události. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Začínal jsem na projektu Gemini. 3.) Thx za titule „smejch88 a alsy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (08.01.2019)

Tak si říkám, jestli se to nemělo spíš jmenovat "Last Man (Standing)". Myslím, že panu Chazellemu sluší tenhle chladný formalistický přístup mnohem víc než příšerná afektovanost jeho dvou prvních filmů. Sice si nejsem jistá, kolik substance se mu podařilo vložit do dlouhých záběrů na mlčícího Ryana Goslinga (jakkoliv je oceňuji, protože dlouhé mlčící záběry, ou jé) a jestli náhodou jenom nevyrobil neživotnou a prvoplánovitou ilustraci všeobecně známého příběhu, ale i kdyby ano, tak to alespoň udělal bez sentimentálního patriotismu a s notnou dávkou vyžívání se v "nepohledných" detailech, za což mu pořád z mé strany patří dík. Hudba mi připadala taková nedostačující/tuctová, podvědomě jsem si k těm klíčovým scénám v hlavě přehrávala Docking z Interstellaru zkombinované s tím, jak hraje Davy Jones na varhany v Pirátech z Karibiku, asi mi to toho Zimmera trochu připomínalo. Představovala bych si něco sofistikovanějšího/podvratnějšího/dechberoucnějšího než to, co předložil Justin Hurwitz. (Příklad mojí oblíbené vesmírné hudby je John Murphy pro Sunshine, který jsem přesně před rokem viděla v brněnské hvězdárně, ach. Ale zpátky k Prvnímu člověku.) Zajímalo by mě, jestli třeba časem film nezíská nějakou společensko-politicko-člověčenskou hodnotu, protože z pohledu Evropana mi například přijde extrémně směšné, že v Americe film u diváků a u kritiky prý ostrouhal víceméně jenom/hlavně proto, že v něm není přímo scéna, jak astronauti vztyčují vlajku na Měsíci. "Jen hlupák se dívá na prst, který ukazuje k nebesům." (14.02.2019)

Trošku delší stopáž mi vůbec nevadila, nepřistihl jsem se, že bych sledoval hodinky nebo se nudil. Jako Gosling je pro mne několik let po sobě absolutní top, po BR 2049 má další majstrštyk, asi bude volat po sošce. Myslel jsem, že větší patriot než Bay neexistuje ale Chazelle v tomto filmu zachází ještě o kousek dál. [Kino Atlas CSFD předpremiéra] (05.10.2018)

First Man se tváří jako objektivní životopisné drama, avšak de facto se jedná o propagandu nejhrubšího zrna, které by uznale zatleskal i říšský ministr Goebbels. Samotný úvod snímku, kdy je nám Armstrong představován spíše v roli otce, jenž se vyrovnává se smrtí své malé dcery, ještě vykazuje známky určité historické akurátnosti, ale postupem času začíná prostředků propagandy povážlivě přibývat - od zmanipulovaných skutečností, přes polopravdy až k absurdnímu přechodu do alternativní reality, ve které Neil Armstrong vyměnil kulisu nevadské pouště za opravdovou měsíční krajinu. Kritického myšlení prostí ovčané, kteří poslušně věří v demokraturou určené "pravdy", však budou u snímku nepochybně hýkat blahem. Scéně přistání na Měsíci totiž nelze upřít prvek emotivnosti, a dokonce si troufám říci, že její zpracování předčí i Kubrickovu verzi z roku 1969. Třebaže byl Stanley perfekcionistou par excellence, ve fyzice poněkud zaostával. Jeho dnes již legendární americká vlajka nerušeně povlávající v lunárním vakuu dokáže vykouzlit úsměv i po 50 letech. Režisér Chazelle se onoho fyzikálního nesmyslu vyvaroval, což poukazuje na jeho svědomitou přípravu a především snahu o vytvoření matrixu bez chyb. Rád bych filmu First Man udělil lepší hodnocení, jelikož technické stránce toho nelze příliš vytknout, avšak mé svědomí je zásadně proti, a tudíž si tato manipulativní oslava největšího spiknutí lidských dějin odnáší zasloužený odpad. (05.10.2018)