Režie:
Damien ChazelleScénář:
Josh SingerKamera:
Linus SandgrenHudba:
Justin HurwitzHrají:
Ryan Gosling, Claire Foy, Jason Clarke, Kyle Chandler, Corey Stoll, Patrick Fugit, Christopher Abbott, Ciarán Hinds, Olivia Hamilton, Pablo Schreiber (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Před padesáti lety se půl miliardy lidí mačkalo u televizí, aby v přímém přenosu sledovali přistání posádky Apolla 11 na Měsíci. Krátce nato pronesl astronaut Neil Armstrong slavnou větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ a počin, který se stal možná nejodvážnější výpravou od plavby Kryštofa Kolumba, byl tímto úspěšně završen. Stejně fascinující ale byla éra, která tomuto letu předcházela, a životní příběh člověka, jenž dostal to privilegium udělat na Měsíci první „lidský“ krok. Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong (Ryan Gosling) není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy (Claire Foy) a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí. (CinemArt)
(více)Videa (16)
Recenze (805)
Tak si říkám, jestli se to nemělo spíš jmenovat "Last Man (Standing)". Myslím, že panu Chazellemu sluší tenhle chladný formalistický přístup mnohem víc než příšerná afektovanost jeho dvou prvních filmů. Sice si nejsem jistá, kolik substance se mu podařilo vložit do dlouhých záběrů na mlčícího Ryana Goslinga (jakkoliv je oceňuji, protože dlouhé mlčící záběry, ou jé) a jestli náhodou jenom nevyrobil neživotnou a prvoplánovitou ilustraci všeobecně známého příběhu, ale i kdyby ano, tak to alespoň udělal bez sentimentálního patriotismu a s notnou dávkou vyžívání se v "nepohledných" detailech, za což mu pořád z mé strany patří dík. Hudba mi připadala taková nedostačující/tuctová, podvědomě jsem si k těm klíčovým scénám v hlavě přehrávala Docking z Interstellaru zkombinované s tím, jak hraje Davy Jones na varhany v Pirátech z Karibiku, asi mi to toho Zimmera trochu připomínalo. Představovala bych si něco sofistikovanějšího/podvratnějšího/dechberoucnějšího než to, co předložil Justin Hurwitz. (Příklad mojí oblíbené vesmírné hudby je John Murphy pro Sunshine, který jsem přesně před rokem viděla v brněnské hvězdárně, ach. Ale zpátky k Prvnímu člověku.) Zajímalo by mě, jestli třeba časem film nezíská nějakou společensko-politicko-člověčenskou hodnotu, protože z pohledu Evropana mi například přijde extrémně směšné, že v Americe film u diváků a u kritiky prý ostrouhal víceméně jenom/hlavně proto, že v něm není přímo scéna, jak astronauti vztyčují vlajku na Měsíci. "Jen hlupák se dívá na prst, který ukazuje k nebesům." ()
Značná část filmu mi přišla dosti nezáživná a potvrdila mi, proč nemám rád životopisný žánr - mj. pro jeho nesnesitelnou předvídatelnost (pojednává-li film o někom známém, člověk předem ví, k čemu tam dojde; těžko tedy kupříkladu považovat scény s Armstrongovými trénínkovými lety za napínavé, když předem víte, že je musí přežít, aby se mohl dostat na Měsíc) a zahlcenost detaily z osobního života, které mě nezajímají (osobně mi je fuk, jestli měl Armstrong nějakou dceru, manželku apod. a jaký měl s nimi vztah a co se jim dělo apod. - mě zajímá jen to, co dokázal on). Zajímavé mi to přišlo až někdy v momentě, kdy KONEČNĚ vzlétá raketa s Armstrongem a spol. na Měsíc (neskutečně nádherná a působivá scéna), což je tak někdy v poslední půlhodině - a vše co následuje v podstatě nemá chybu, a osobně jsem byl v kině vyloženě nadšený, že mi ten film nechal prožít, jaké to asi muselo být, stanout jako první člověk na Měsíci (a současně jsem si vzpomněl na svůj odvěký vztek vůči všem těm idiotům, kteří věří tomu konspiračnímu nesmyslu, že Američani na Měsíci nikdy nebyli). Takže až ten závěr vytáhl můj dojem nahoru a přivedl mě skoro k nadšení, jinak mi to přišlo spíš slabší, mj. i kvůli Ryanu Goslingovi, který podle mě nikdy nebyl moc dobrý herec, což bohužel platí i zde. ()
Měsíční elegie, film, kterej je mnohem víc o otcovství než o průzkumu vesmíru. Ten je koneckonců stejně jenom místem, kam naše tenký a chatrný skořápky odhazujou svůj smutek a úzkost. Nic mě letos nerozebralo tak jako První člověk. Virtuózní mozaika ostrých detailních a klaustrofobických střípků v super 16 a IMAXové šírky, která mi dokonale vypláchla senzory. Gosling může zase očima kanalizovat melancholii a výkon Claire Foy je silnější než gravitace.Takhle měl vypadat Interstellar... pro mě největší filmový zážitek roku 2018 a dokonalý reparát za La La Land. Damien už zase fackuje. ()
Prišlo mi to zbytočne dlhé a naťahované. Chazelle natočil síce skvelú drámu Whiplash, ale La La Land ma nebavil a First Man striedal niekedy pekný obraz s nudnými scénami. Natočené je to pekne, pristátie na mesiac je rozhodne najsilnejšia pasáž, skvelá kamera, výprava, hudba tomu dodávajú určitý lesk. No na dobrý film o mesiaci len pekné obrázky nestačia. Gosling mi prišiel nevýrazný a celý film bol dosť chladný a bez emócii. Armstrong ma moc nezaujal ako postava, na to, že sa zapísal do dejín. Na mňa to moc nezafungovalo. Možno keby že som Američan. Obľúbený soundtrack: The Landing. 70% - 3* ()
| Rozpočet: 59 miliónov $ | Tržby: 100,5 miliónov $ | Film, ktorý ma zo začiatku intenzívne dráždil vôľou pôsobiť dobovo v každom aspekte: staroškolská kamera, strih, coloring... - veci, ktoré ma vždy iritujú, keď sú samoúčelne použité. Chazelle si to ale postupne obhájil, a vznikol z toho anti-mainstreemový, skromný film, ktorý chcel vykresliť tvrdú skutočnosť každodenných strastí každého z nás, a nie namalovať superhrdinský obraz. O to viac si človek dokáže vážiť jedincov, ktorý napriek životnému bahnu, ktoré ich brzdí z každej strany, majú ambíciu byť niečim viac. Takým bol aj Armstrong, ktorý nekecal, ale konal. Klobúk dole. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (37)
- Prvý film Damiena Chazelleho, ku ktorému si nenapísal scenár. (WalterIK7)
- Film zachycuje lunární terén jako členitý s kráterovými stěnami a útesy. Například scéna, kdy Neil Armstrong (Ryan Gosling) stojí na pokraji kráteru, který vypadá jako hluboká, temná jáma. Ve skutečnosti jsou svahy na Měsíci velmi mírné, většinou nepřesahující sklon 35°, kvůli nedostatečnému vlivu eroze. Kromě skal a balvanů (kterým se Armstrong musel vyhnout při přistání) má lunární terén hladký vzhled díky pískování mikro meteoroidy po miliardy let. (vojacekr)
- Ke konci požáru Apolla 1 je záběr na poklop, který je zdeformován následným výbuchem. Scéna ale nezobrazuje posádku, která se zoufale snažila otevřít poklop zvenčí, nebo plameny a kouř, který bránil jejich snaze o záchranu. (vojacekr)
Reklama