Kursk

Ruský šlendrián, zanedbávanie vyplácania štátnych zamestnancov, pracujúcich mimo moskovského ústredia, spupnosť generálov, riadených stalinskými poučkami, jeľcinovský rozpredaj armádnych zásob na komerčné účely, stagnácia vojenskej výroby po rozpade Sovietskeho zväzu, ako aj užívateľom Maqom spomínané dlhodobé ignorovanie individuálnych ľudí v prospech celospoločenského záujmu. To všetko stálo v pozadí tragédie posádky ponorky Kursk. Slušne zmapované Thomasom Vinterbergom, ktorý dáva v príbehu primerané miesto tým, ktorí tragickou nehodou utrpeli najviac - ženám a deťom zosnulých námorníkov. (09.10.2020)

Přirozeně mě těší, že se zfilmování neujali rusáci. Na pohádky totiž nemám náladu každý den. Takže se sice musíme popasovat s tím, že herci hovoří anglicky, ale to se dá odpustit, neboť se nám dostává vcelku realistického pohledu na tragédii, která se udála v zemi, kde: "nas mnogo" a život lidský nemá žádnou cenu. Teorií o havárii je celá řada, však to, že ti chlapi třicet hodin žili, tloukli kladivem o pomoc a pomoci se jim nedostalo, jelikož "světová velmoc" neměla na záchranu vybavení, prostředky a vlastně ani baterie do záchranné miniponorky (jo, vidíš dobře), a povolit záchrannou akci zemím, které pomoci mohly- hrdost nepustí, to je na všem nejtragičtější. Důstojný film, který sice pozůstalí těžko někdy uvidí, však tvůrci se projektu zhostili se ctí. Líbila se mi jak linie podmořská, tak linie dramat, která se odehrávala v rodinách, na suchu. (17.01.2019)

Stát se tohle americkým soudruhům, třeba s ponorkou Malývelkýroh, do pěti minut je na místě 20 letadlových lodí a 100 vytuněných záchranných sci-fi batyskafů plných odhodlaných altruistů, ochotných zemřít při spasení byť jediného krajanského otylého námořníka, ať už si to přeje, nebo ne. Ovšem ještě než všichni dorazí, vrhne se nějaký Bič Pjůkenen jen v trenkách a s červeným homoplovákem předpisovou šipkou do mínus dvoustupňových vln Beaufortova moře, zanoří se do sta metů, na jeden nádech vytahá celou posádku i s domácími mazlíčky a jako bonus zneškodní jaderný reaktor hrozící výbuchem a globální katastrofou. A pak o tom Špilberk natočí ještě více informačně pokřivený ultrapatetický velkofilm „podle skutečné události“ - Házlhofův seznam s Dvejnem Dz Kráčejícímsteroidem v hlavní roli. To soudruzi z Putinova politbyra jsou jinačí kabrňáci. Vláďa přece nebude kvůli pár zanedbatelným lidským zdrojům, najatých na murmanském pracáku těsně před ponorem narychlo svařené kupy šrotu z místní sběrny a perfektně za 10 minut proškolených rekvalifikační příručkou „Ponorkářem snadno a rychle“, přerušovat dovču, čili k záchranné operaci bohatě postačí prorezlý Nautilus z roku 1871, řízený senilním stoletým kapitánem Nemem. A kdyby to náhodou dědek nedal, tak „Jebať, nas mnogo!“. No, dopadlo to, jak to dopadlo, ovšem patetizace a demagogizace všech těch „kdovíjaktobylo“ momentů, jichž je v tomto případě nadpoloviční většina, se nechtěl ujmout ani Sojuzmultfilm ani Holý úd, protože by jim mohla vychladnout válka, a tak se toho chopil Benelux pod záštitou (slovní základ „zachcat“) NATO. Dostáváme tedy vodkou stmelenou partičku ňoumovitých nekompetentních amatérských gejfrendů na život a na zmrd, vedených hrdinným kapitánem Averinem, co jako jediný umí napočítat až do pěti, tahat za páky, najíst se příborem, psát a kdo ví, co ještě, jíž by nikdo střízlivý nesvěřil ani řízení volského potahu, natož jaderného vrakoviště. Partičku, které kdyby neblaflo torpédo, stejně by zjevně nevybrala nejbližší zatáčku a napálila to do nejbližšího, neméně bezradně během cvičení driftujícího křižníku Aurora, už jen ze zoufalství, aby se ti chudáci nemuseli vracet zpět do Murmansku ke svým obskurně odporným manželkám v čele s ultrazrůdnou Marfušou Averinovou. Každopádně to fabulační patetické fňukdrama o tom, že vypité a zrezivělé ruské loďstvo již dávno není hrozbou pro světový mír, ale spíše samo pro sebe, docela hezky odsejpá a šťastně končí, tudíž se mu dá leccos odpustit. (25.01.2019)

Postavy námořníků mohli být rozpracované i jinak než jen klišoidně rodinnými vazbami na manželky a děti, ale admirálové nad vodou to různorodějšími motivacemi a politickým zázemím bohatě kompenzují. Colinu Firthovi sedí jeho charakterní kapitán stejně dobře jako Tomu Hanksovi. Nemluvě o komoušském sovětském admirálovi Maxu von Sidowovi, ze které jde až husí kůže. Vůbec casting je zde velice vydařený, doteď jsem si neuvědomoval, jak “ruské tváře” mají Schoenaerts a Seydouxová. Co ale na filmu oceňuji nejvíce, je tematická vyváženost a komplexnost. Do stejné míry jako je Kursk o tragédii mužů pod vodou, je taky o politickém konfliktu nad vodou, o absurdnosti sovětského přístupu k události. O prohnilém systému, který kvůli falešným ideím zradil vlastné lidi. Druhý Chernobyl po čtrnácti letech. Lemování příběhu malým chlapcem, synem jednoho z námořníků ponorky, a jeho pochopení situace a reakce na ní, filmu dodává klíčovou hodnotu. (06.01.2021)

Filmový námět super, ale zpracování místy pokulhávalo. Za sebe si myslím, že svěření filmu do rukou jiného a možná i zkušenějšího režiséra by přineslo vydařenější výsledek. Ale mohu se mýlit, to je taktéž možné. Vinterberg si vzal na paškál tragédii z nedávné minulosti, zručně ji divákovi předložil, ale to bylo tak vše. Po emocionální stránce to mělo po většinu stopáže šťávu, jenže jsem si z pozice sledovatele dění na obrazovce nevytvořil nějaké větší pouto k celému osazenstvu té ponorky. Ano, hlavní hrdina dostal dost prostoru (ono by spíše bylo s podivem, kdyby ne), ale u ostatních členů se to již nedá říct. Tam bych jako tvůrce asi zvážil, zda těmto námořníkům nevěnovat daleko více minut na plátně, neboť oni by měli být těmi středobody tohoto filmu, a také do hloubky rozpracovat jejich charaktery a více nám ty hrdiny přiblížit. Z hlediska hereckých výkonů asi nemám, co bych mohl vytknout, Schoenaerts se zhostil své role na výbornou, ve vedlejší roli zaválel Max von Sydow. Řemeslně povedený snímek natočen vskutku věrohodně, ale nic víc v tom nehledejte. Za mě dávám 66 % (08.07.2019)