Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (191)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Velmi mi zde scházely mnohem pevnější argumenty. Jinak se samozřejmě jedná o film top kvality, který rozhodně má co říct i v dnešní době a já za něj děkuji. Herecké výkony hlavních protagonistů byly zkrátka božské. Příběh byl brutálně chytlavý a nekonečně zajímavý. V podstatě se jedná o střet zdravého rozumu s pevnou a nezlomnou vírou. Film je mnohem lepší než solidní Wilderův Byt. Oscar měl skončit rozhodně tady. Druhá polovina filmu je naprosto okouzlující a já ji zhlédl se zatajeným dechem. Slabé 4*. ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Ľudí k tomuto filmu väčšinou asi priláka hviezdne obsadenie, alebo téma. Herci samozrejme nesklamali, ale myšlienka dominuje. A jej spracovanie samozrejme tiež, no k tomu sa ešte dostanem. Téma, ktorá bola aktuálnejšia v dobe vzniku a ešte viac aktuálna v dobe, kedy sa film odohrával, nemá problém zaujať aj dnes. Veď koľko mladých ľudí napriek vymoženostiam, akými sú rôzne médiá na čele s internetom, vlastne nevie čomu veriť? A pravda sa takto v globále o to ťažšie definuje. Samozrejme ale viera v Boha nemá stáť v ceste vzdelaniu, slobodnej vôli, ani vlastným myšlienkam. A už vôbec nie v škole počas vyučovania prírodných vied, ako to bolo zobrazené tu. V tej dobe sa všetko neortodoxné evidentne ťažko dokazovalo a obhajovalo a to hlavne jednoduchým a zaslepeným občanom vidieka. Pokrok si našťastie cestu našiel, len história medzičasom zaznamenávala ťažké ujmy dokonca aj na životoch. Toto síce už (v podstate) nebol ten prípad. Ale ako ukážka zvrátenosti vtedajšej spoločnosti určite postačia aj lynčovacie pokriky s horiacou figurínou, adresované obvinenému a obhajcovi a zaobalené do slov a melódie kresťanskej piesne. Resp. hlavne to, že sa zaobišli bez akéhokoľvek zásahu polície. Čo viac, ako podobizeň doby Inherit the Wind ale poskytuje, je práve výborné spracovanie. A keďže ide o slovnú prestrelku, do veľkej miery odohrávajúcu sa v súdnej sieni, najväčší podiel na tom má asi scenár. Nie prvýkrát som si tu všimol, že v týchto časoch sa scenáre písali s väčšou snahou. Dnešné filmy majú pre zmenu o niečo väčší nadhľad. Ale rovnako ako klasickí spisovatelia boli väčšinou omnoho viac sčítaní ako dnešní, scenáristi klasického Hollywoodu dokázali do textov vtesnať obrovské množstvo myšlienok, kombinujúcich metafory s bežnou vravou. Ide zväčša o staršie filmy ako tento. Ale pripadá mi, že zakončenie tohto obdobia prišlo o niečo neskôr. Vo filmoch Stanleyho Kramera a Sidneyho Lumeta. Už to nebude také ako vtedy. Nechápem ako môžu niektorí dnešní diváci principiálne zavrhovať "staré" filmy, keď boli medzi nimi podobné skvosty. Vrelo odporúčam túto konfrontáciu liberálnej vedy a bigotnej spoločnosti, zobrazenú neviazaným veršom, ktorý pretkáva 128 minút dokonalej súhry režijnej a hereckej práce. 100% PS: Bolo to podľa divadelnej hry a tá podľa skutočnosti? No čo už s tou intertextualitou, meniť vyššie uvedenú definíciu na "dokonalú adaptáciu" už nebudem. Taká formulácia by mi nestačila. ()

Reklama

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Jak je možné, že staří režiséři si uměli vybírat tak báječné náměty pro své filmy. Nebo jejich umění spočívalo v propracovanosti dialogů nebo absolutních hereckých hvězd,které měl Hollywood tehdy požehnaně ? Atˇ už tomu je jakkoli STANLEY KRAMER byl zárukou úspěšných a kvalitních snímků, které ani po 50 letech se nemusí obávat nezájmu diváků. ()

roorybacky 

všechny recenze uživatele

NA TENHLE FILM BY SE MĚLI PODÍVAT ÚPLNĚ VŠICHNI. Naprosto v pozitivním slovasmyslu zdrcující protikřesťanský/proevoluční soudní drama. Ukazuje čirou hrůzu extremistickýho náboženství, který šíří strach a nenávist. Otázky zní: Je onen strach z pekla, který křesťanství šíří mezi svoje věřící, opravdu žádoucí? Je žádoucí ona nenávist vůči nevěřícím, kterou křesťanství svým následovníkům vštěpuje? Opravdu je potřeba lidi strašit tím naprosto nejhorším představitelným trestem, aby se chovali morálně správně? A je opravdu křesťanská morálka tou jedinou správnou morálkou? A je ono utěšování věřících sliby, že pokud budou poslušně následovat náboženský doktríny, tak půjdou do nebe, žádoucí? Činí je to opravdu lepšími lidmi? Nebo je to činí pouze vyděšenejma a proto i poslušnejma ovečkama? A i kdyby je to lepšíma lidma činilo, není špatně to, že k tomuto žádoucímu chování dospěli na základě strachu ze s nejvyšší pravděpodobností lživý manipulace? Ve filmu je krásně (hnusně) vidět kterak náboženský fanatici odmítaj naslouchat svejm antagonistům, kterak odmítaj kriticky uvažovat, racionálně argumentovat a především bejt upřímný a nelhat; namísto toho se snaží nevěřící zesměšňovat a vyhrožovat jim peklem za to, že si vůbec dovolili se jim postavit. Scéna ve který kněz posílá do pekla svojí vlastní dceru je dokonalou ukázkou nezměrnosti zla, který náboženství může vyvolat, a to i v dobrejch lidech. Náboženství zde stojí v kontrastu s pokrokem, v kontrastu s pravdou, v kontrastu s vědou, v kontrastu s rozumem, v kontrastu s dobrem. I do not think about things that I do not think about - Do you ever think about things that you do think about? ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Výborný film ze soudního prostředí o stupiditě amerického lidu, který přese všechna vědecká bádání stále na školách vyučuje podle Bible. Obrovský herecký výkon podal Spencer Tracy, na němž mi však vadí, že přes tuto roli, byl stále silným věřícím, což znamená jediné: Naučil se sice text, nicméně se nad ním nezamýšlel, protože kdyby věřil jediné větě, kterou jako právník Brady před soudem argumentoval, musel by s vírou seknout. To je asi tak jediná věc, která mi v souvislosti s tímto filmem přijde minusová. ()

Galerie (58)

Zajímavosti (6)

  • Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)
  • Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)
  • Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)

Reklama

Reklama