Na špatné straně

“We have the skills and the right to acquire proper compensation.” Jak už je u Zahlera zvykem, tak zastřešující zápletka je simplicitní a od prvních momentů jasně nalajnovaná "kdo, co, proč, jak". V zásadě by dle všech zákonitostí neměla utáhnout více jak dvou a půlhodinový film. Jenže on to ustojí a to díky tomu, jak nebývale silný je v dialozích, postavách a rozehrávání i gradaci jednotlivých situací. Což se ostatně odráží i v jeho "spisovatelské" režii; scény, jak je vystavuje on, by u většiny režisérů měly sotva pár desítek vteřin či rovnou skončily na podlaze střižny. U něj hrají prim a nechá je pozvolna nefilmově staticky plynout dlouhé minuty "kde se zdánlivě nic neděje a nemají opodstanění". Jenže mají. Ohromně z toho těží podprahová tenze, postavy a herci, kteří mají prostor předvést minimalistické výkony. Stále tedy platí, že délka a p-o-z-v-o-l-n-é tempo mají opodstatnění (tedy s výjimkou zbytečné anabáze kolem postavy Jennifer Carpenter) a že je to natolik své, až to není pro každého. Tentokrát to platí tuplem, protože nevyhnutelně to mnozí kvůli echt pravičáckým rasistickým hlavním postavám "bílých nasraných mužů střední třídy" zamění za sdělení filmu/názor tvůrce a nikoli postav. Ovšem taková je už holt doba. A nutno přiznat, že Zahler tentokrát na "trollící" strunu hraje zcela záměrně a sakra že umně (tak na 70%). Naštěstí však nepřebijí fakt, že tohle je hlavně a především na postavách vystavěná poctivá drsná kriminálka ze starší než staré školy (na 100%). (24.03.2019)

S. Craig Zahler jeden z nejzajímavějších a nejosobitějších režisérů posledních let na nás po westernu Bone Tomahawk, vězeňském brutálním thrilleru Cell block 99 tasí solidní syrovou kriminálku s Mel Gibsonem a Vince Vaughnem. Byť je film převážně dialogovka a odehrává se nejčastěji v autě, téměř to nevadí, protože sledovat dva výtečné herce, kteří kritizují americkou sociální situaci v USA a vtipně u toho držkují je paráda. Highlightem je určitě nekompromisní přepadení banky a závěrečná přestřelka, která si nebere s ničím servítky. Nekompromisní, násilné, překvapivé a vlastně i nepříjemné, takový je Zahler. Někomu může vadit stopáž 160 minut, ale kupodivu film utíká rychle.80% (26.03.2019)

Skvěle chladnokrevný krimi neo-exploiter s atmosférou nočních ulic a životních fuckupů, který sice “startuje” až po cca 90 minutách, ale do té doby důkladně přiblíží motivy jednotlivých postav a dá vynikat charisma jedné z nejlepších policejních dvojek všech dob. Obsazení nad zlato. Z poslední třetiny jsem pořád celkem vedle a jak přijde na nelítostný a přepálený shoty násilí, je teď Zahler mistrem mistrů. Nevšední, uhrančivý, nevyzpytatelný, na hraně, drsný bez béčkový nadsázky, pro jistou cílovou skupinu offendující a "your basic, boneheaded right-wing action movie" - tak jasně... Ještě jednu projekci a dám pět, jen tak dál bez kompromisů. [Febiofest 2019] (24.03.2019)

Noir verze Lethal Weapon. Scénáristicky košatý film o mnoha postavách, přesto však srozumitelný, temný, cynický, krutý. Od režiséra, který se nebojí jít za hranu standartů a v jistém smyslu si dělá vlastně naprosto co chce a dotváří jakýsi nový subžánr - dark alternativu Tarantinovek, kde mnohdy kralují rovněž až do absurdna zahnané dialogové pasáže. Film z jiné doby s markantními kvalitami, přesto však možná až příliš dlouhý. (13.04.2019)

S. Craig Zahler je zjevení posledních let, to bezpochyby. Režisér ze staré školy, jež už po dvou filmech jasně definoval své principy, které my diváci od něj můžeme očekávat. Nejinak tomu je i u další horké novinky, kterou jsem už bezmála rok vyhlížel. A je vskutku neuvěřitelné, že tu zas máme biják, který se jednak se svými hrdiny vůbec nepáře a je absolutně bez kompromisů. Osobně si nepotrpím na slowburnery, filmy, které si pozvolna budují atmosféru, jen aby diváka v samém závěru pokud možno úplně odrovnaly, nicméně u Dragged Across Concrete je to úplně jiná písnička.Strašně se táhne, má setsakra pomalé tempo, jež by si tradiční Hollywood nemohl v žádném filmu dovolit, nicméně mistr plně rozumí dramaturgii jednotlivých scén, přesně ví, kde zatlačit na emoce, kde na napětí a kde jen neškodně seznamovat diváky s novými postavami, o nichž tak trošku tuší, že se nezdrží dlouho. Ve zkratce, tato festivalová novinka mě bavila po všechny tři cca téměř hodinové akty, každou minutu a každou sekundu. Navíc má výborné herce z Bloku 99 plus mého oblíbence Mela Gibsona, který neztratil nic ze svého charismatu ani respektuhodnosti a vyloženě si to užívá. Malinko jsem tam poznával druhou řadu True Detective s, posledních pár let vždy výborným, Vincem Vaughnem, doufám, že ten chlap po restartu kariéry (hlavně u Zahlera) předvede ještě mnoho úžasných věcí. Mimořádná spokojenost, v dnešní době takřka nevídaná žánrovka. (26.03.2019)