Mechanický pomeranč

Byl to jenom mírnyj tolšok. Kdo z vás ještě Mechanický pomeranč neviděl, ať se připraví na cokoliv (znalost muzikálu Zpívání v dešti, budiž plusem). Kultovní sci-fi legenda, kde Kubrick míchá elektroniku s Beethovenem a zkouší, co všechno divák vydrží. Zvrácenost na druhou a satira na vše konzumní, s pomrkávajícím sebeironickým závěrem. V 70. letech zapovězený film, dnes právem vyzdvihovaná klasika. (22.02.2010)

Knihu som (bohužiaľ) zatiaľ nečítal, ale Kubricka obdivujem a hoci som si Malcolma McDowella dlhý čas nevšímal, po pozretí MECHANICKÉHO POMARANČA sa pre mňa stal hereckým géniom, ktorý si zaslúži postaviť sochu za tú nechutne dokonalú scénu s „okom“, ku ktorej ho šialený perfekcionista Kubrick prinútil (vôbec, ich vzťah bol zvláštny, pohyboval sa niekde medzi láskou, opovrhnutím, obdivom a nenávisťou, obrovská škoda, že sa stretli len raz) a ktorú mal neskôr odvahu citovať len Steven Spielberg v MINORITY REPORT (ale to nebolo ono, u Kubricka to bolo naozaj, u Toma Cruisea predsa len o čosi menej). Úchvatná atmosféra, nákazlivý „jazyk“ (keď budete počuť, pochopíte), skvelé scény, tento film má NIEČO, čo vám zostane v hlave. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/155909/Mechanicky-pomaranc-100.html (03.12.2006)

„Co teda jako bude, he?“ To jsem já, Alex a můj tragický příběh o jedný strašný nemoci, kterou mě ti soďácký bračny nakazily. Se svýma třema frendíkama – to jest Pítrsem, Džoržíkem a Dimem, který byl opravdu tupej – jsme drinkali plus-mlíko a decidovali, na kom zrobíme trochu poctivýho ultranásilí. Venku byla zima jak v prdeli a většina bajatů a ptic dala před sojlovatými stríty přednost teplu svých houmů. Jenže, ach, bratři moji, návštěva jednoho takovýho houmu plného ketek, kde jsem ztolčokoval ouldanou tabatěrku se my stala osudnou. Přeguljal jsem se něčím, co bylo čuděsně horibl. Byl to konec ultranásilí. Když mě banda ouldanejch neduživců ztolčokovala, až mi z fejsu začala stříkat rudá blažka, začal jsem fírovat, že to bude moje smrt. Radši se nechat mlátit než mít pocity na zvracení a cítit tu příšernou bolest. Ale chorošný píply z vlády – ti kteří mě „nakazili“ – přispěli k tomu, že se hepenulo co se hepenout mělo a já už sem nebyl balnoj. Vyléčili mě! 100% Zajímavé komentáře: Eodeon, Pacco, Ony, Tayen, Baudelaire, MacGyver (19.08.2005)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Kubrickův perfekcionistický sci-fi majstrštyk, kde jako jeden z mála geniálních režisérů opět dokázal, že hudba tvoří půlku filmu. V případě Kubricka to je navíc výborně vybraná převážně vážná hudba. Scéna znásillnění při šťastném songu Zpívání v dešti, nebo mučení Alexe Beeethovenovou Ódou na radost, tomu říkám nápad a odvaha. K tomu vizuálně dokonalá budoucnost (snad až na ty mikrokazety), mnohem dokonalejší newspeak než v ve filmu 1984, vymakaný scénář a skvělá kamera. Trailer je zde na ČSFD: http://www.csfd.cz/film/5395-mechanicky-pomeranc-clockwork-orange-a/videa/ (16.08.2009)

Right, right, right, Stanley Kubrick!!! It was real horor-show! Jeden z těch filmů, které si rád pouštím znovu a znovu, protože teprve při dalších zhlédnutích poznávám hlubší význam scénáře a všímám si té propracovanosti a píle, kterou do snímku proslulý kinematografický king vložil. Ze všeho nejvíc se mi ale líbila ta hudba! Skvělá, rytmická hudba, která doprovází všechno to ultranásilí a "tolkšokování", ve kterém se mladý Alexandr vyžívá a později se z něho poněkud krutým způsobem léčí. Alexovo odlehčené a vtipné vyprávění tomu též dodalo ten správný říz. A ty jeho hlášky (They were getting ready to perform to in-ou in-out of a wippy young děvočka). Jo a taky profesor Deltoid neměl chybu, YES? :-D Ten mě fakt rozesmál, YES? :-D (24.07.2007)