Mechanický pomeranč

Od Kubricka som videl takmer "všetko", pričom "Mechanicky pomaranč" mi skrížil cestu už pred pár rokmi, akurát v danom období som zrejme ešte nebol pravidelným návštevníkom tejto "pofidérnej" stránky, pričom sa musím priznať, že Ja už som si dej, či príbeh a s tým súvisiacu formu spracovania absolútne nepamätal. No a opätovne som naň narazil po zistení, že v rámci rebríčka 200 najlepších, najobľúbenejších filmov, nemá od mojej krásnej osôbky konečný "rezultát". Ja osobne neviem, čo som si myslel v časoch, keď som ho videl prvý krát, len si matne spomínam, že jeden z mojich blízkych priateľov neustále túto podivnosť omieľal s tým, že je ide o dokonalú satiru. No a čo si myslím teraz? S odstupom času možno aj 25 rokov? Pri dávkach filmov, ktoré dokážem behom voľného dňa v rámci plánu oddychu vzhliadnuť, som si sám pred sebou sľúbil, že čo ma nezaujme hneď od úvodu tým správnym smerom, nebudem strácať čas s pičovinami. Takže tak. Zostáva posledný "kúsok". (11.06.2024)

Za agresivní kritiku společnosti, pichlavou kontroverzi a celkovou odvážnost příběhu bych nejprve chválil autora knižní předlohy, ovšem Kubrickova realizace je neméně geniální. Řadu scén, které nelze ani dost dobře popsat v textu (Singin' in the Rain), dotáhl Kubrick ke skutečné dokonalosti, dokázal dílo nejen zfilmovat, ale ještě vylepšit, pozvednout jeho přednosti, udělat ho mocnější, více šokujicí a přesto ne přímočaré, ani úplně doslovné, aby zůstalo předmětem dlouhého morálního rozjímání. V podstatě mu rozuměl více, než samotný autor, což spolu s jeho zapálením, perfekcionismem a nezměrným talentem pro režii dokazuje, že on je zde tím pravým umělcem. 9/10 (03.01.2010)

„It had been a wonderful evening and what I needed now, to give it the perfect ending, was a little of the Ludwig Van..“ Pro někoho velký žvejk, co gulliver nebere, pro jiné chorošná Kubrickova gejmka, jenž si dělá šáry z diváka a pro další zas gud film, co má járble. Jako u většiny Stanleyho děl není nutné býti brejny a ponímat, stačí se jen lukovat.. Mládí je ta odporná věc mezi dětstvím a dospělostí a trocha toho ultranásilí po mléčném koktejlu ho může udělat snesitelnějším. Ale vy, ach, bratři moji, vzpomeňte si někdy na malýho Alexe, jakej byl. Amen. A všechen ten físíz. (30.06.2010)

Vizuálně a morálně poutavý film, který vás donutí se zamyslet. Pokud tedy nejste útlocitnější povahy, to totiž možná skončíte s žaludkem v krku. Mně osobně to až tak hnusné nepřišlo, a tak se můžu uctivě sklonit před nechutnou zhýralostí Malcolma McDowella, před kterým by zbledl závistí i onen příslovečný obraz Doriana Graye, před panem Kubrickem, který opět vypustil do světa pěkně kontroverzní kus, a před (tehdy ještě) Walterem Carlosem, jehož elektronické předělávky "Ludwiga Van" skutečně nemají obdoby. Bravo, bravo. (09.12.2005)

Byl to jenom mírnyj tolšok. Kdo z vás ještě Mechanický pomeranč neviděl, ať se připraví na cokoliv (znalost muzikálu Zpívání v dešti, budiž plusem). Kultovní sci-fi legenda, kde Kubrick míchá elektroniku s Beethovenem a zkouší, co všechno divák vydrží. Zvrácenost na druhou a satira na vše konzumní, s pomrkávajícím sebeironickým závěrem. V 70. letech zapovězený film, dnes právem vyzdvihovaná klasika. (22.02.2010)