Ikiru
Living
Žiť
To Live
Režie:
Akira KurosawaKamera:
Asakazu NakaiHudba:
Fumio HajasakaHrají:
Takaši Šimura, Šin'iči Himori, Haruo Tanaka, Minoru Čiaki, Kamatari Fudžiwara, Nobuo Kaneko, Acuši Watanabe, Kin Sugai, Daisuke Kató, Seidži Mijaguči (více)Obsahy(1)
Kedži Watanabe celý život pracoval ako úradník na tokyjskej radnici. Za tridsať rokov vernej služby sa prepracoval až na miesto vedúceho oddelenia. Jeho celý život je len práca medzi štyrmi stenami kancelárie a vysoké stohy papiera na oboch stranách písacieho stola. Jedného dňa sa však pán Watanabe dozvie niečo, čo mu už nedovolí žiť svoj život tak ako predtým. Je smrteľne chorý a zostáva mu nanajvýš šesť mesiacov života. Uvedomí si, že za tých tridsať rokov nič nedosiahol, že žil iba pracovným stereotypom a neporozumením v kruhu rodiny. Tvárou v tvár smrti začne sám sebe klásť otázky o zmysle existencie a rozhodne sa zanechať po sebe na svete stopu. Muž, ktorého každý poznal ako zatrpknutého pesimistu, sa razom premení na láskavého človeka plného nádeje, ktorý s entuziazmom bojuje za výstavbu detského ihriska v chudobnej mestskej štrvti. To má byť jeho odkaz svetu, zmysel a naplnenie jeho životného putovania. Najznámejší japonský režisér Akira Kurosawa vytvoril svojím filmom Žiť dielo hlbokého humanizmu a porozumenia pre človeka, ktorému vedomie vlastnej smrteľnosti umožní mysticky prezrieť, pochopiť a precítiť lásku k životu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (147)
Vás to jejich chování neuráží? - Ne. Nemůžu se zlobit na každého. Na to jednoduše nemám čas. ()
Opravdu nádherný film, kterému podráží nohy jeho stopáž - hlavně na konci při smuteční večeři, tam to mohl Akira mírně prostříhat. Je to však asi jediný kaz tohoto filmu. Ostatní - Takashi Shimura (ten chlapík mne dokázal dojmout, i když třeba jenom stál u dveří), scénář, hudba a samozřejmě Akirova citlivá režie - je perfektní. Vřele doporučuji. ()
Nezlobte se, tohle prostě ne. Opět tam u Kurosawy nevidím nic mimořádného. Šíleně roztahané, šíleně o ničem, resp jenom o tom jednom. Šíleně roztahané nepodstatné scény, že jsem měl problém udržet linku a v konečném důsledku příšerně jednoduchou, zatím asi nejslabší film z IMDB 250 a pomalu ale jistě mi začíná blikat u Kurosawy vykřičníček 5/10 ()
Silný, "moderně" odvyprávený, smutný, ale možná příliš dlouhý a zbytečně doslovný... Takový je jeden z nejlepších filmů A. Kurosawy, který by si žádný jeho příznivec neměl nechat ujít...Čtyři a půl:) ()
Poprávu oceňovaný film, avšak ke konci až příliš natahované a sladkobolné. ()
Přepsáno v září 2018. Žít je dalším zdařilým filmovým převodem ruské reality na japonskou. Žít má vícero rovin, obraz si vychutnává své komponování s poetickým předsevzetím. Nejhlasitěji oceňovanou rovinou je humanisticky a politicky korektní vykreslení jednotlivce v závislosti ke společnosti, kamínek po kamínku se buduje jímavý pomník člověku. Nejzdařilejší rovinou je společenská kritika lidem nepřátelského byrokratického aparátu. Zlehčení v lehkém krokovém tanci provádí vznešené ceremoniální obřady etického kodexu společenské zdvořilosti. V dalších rovinách se splývá s rytmem dobových zvuků moderního vývoje. Ochutnává se opojení zábavy a nutných útěků. Pozoruje se střet nového se starým, generační odcizení, rozčarování a ztráta iluzí. Poselstvím je naučit se prožívat vlastní život, byť se na praporci uklání mučednické utrpení. Inu, jiný kraj, jiný mrav. Hlavní postavou resuscitovaného života je Kandži Watanabe (příjemný Takaši Šimura), zasloužilý vyšší úředník radničního byrokratického molocha. Oznámení brzké smrti ho vytrhává z dlouholeté apatické strnulosti, ale ke vnitřnímu smíření vede dlouhá cesta. Nejdrásavější bolestí je pocit prázdnoty a promarnění, nezkušeně se hledá zapomnění. Cílem je radost ze života s pocit smysluplnosti. Hlavní ženskou postavou je Tojo Odagiri (zajímavá Miki Odagiri), nejmladší členka Kandžiho podřízených. Nejednoznačná pracovní náplň je zdrojem neuspokojení, její upřímná bezprostřednost je nakažlivou nákloností k životu. Je převozníkem k naději. Výraznou postavou je spisovatel (sympatický Yûnosuke Itô), v daný okamžik nejupřímnější Kandžiho průvodce nočním zapomínáním strastí života. Útěk z reality a hřmot zábavy je jedinečnou dobovou sondou života. K výraznějším postavám patří Micuo Watanabe (Nobuo Kaneko), Kandžiho nevděčný syn v nerovné i pochopitelné zatvrzelosti generačního nepochopení. A také jeho manželka Kazue (Kjôko Seki), panovačný hlas Micuovy nespokojenosti se životem vlastního otce. Z dalších rolí: řadový úředník a poslední zbytek lidskosti Kimura (Šin'iči Himori), přitakávající mladí úředníci Sakai (Haruo Tanaka) a Noguči (Minoru Čiaki), na Kandžiho místo trpělivě čekající úředník Ōno (Kamatari Fudžiwara), Kandžiho hříšnější bratr Kiiči Watanabe (Makoto Kobori), jeho manželka Tacu (Kumeko Urabe), povýšenecký místostarosta (Nobuo Nakamura), či výhružně bulvy valící šéf Jakuzy (Seidži Mijaguči). Film Žít reaguje na dynamickou proměnu japonské společnosti tehdejší doby. Společenská kritika se zaštiťuje humanismem a u měsíčku pěje requiem za život. Umění žít, to je, oč tu běží. Provozuschopnost a vstřícnost úřadů nikdo neplánuje. ()
Síce má film od premiéry už pár dekád za sebou, jeho príbeh je stále aktuálny. Vykreslenie pracovného prostredia na "úradoch" mi prišlo nadčasové. Alebo je to skôr tým, že je nemenné? Watanabeho zmena životného štýlu prinúti zamyslieť sa nad svojou cestou životom nejedného diváka. Mladého čo starého. Priestor na zmenu sa vždy nájde. Je jedno koľko času ostáva, dôležité je začať hneď. ()
Nuda k posrání #118. Viz Osvícení. 15% ()
Krásný film s klasickým vysvětlovacím epilogem v Kurosawově stylu. To mám rád. ()
Velmi zajímavý příběh, kterému do 5* schází nebo spíš přebývá několik minut délky... Nebo přesněji řečeno chybí tomuto filmu trochu více "dynamiky", protože to, co je řečeno, řečeno býti mělo... ()
Jak žít a pracovat v japonské společnosti, kde se věta v rozhovoru se zástupcem starosty: "Můžete to prosím ještě zvážit?" stává teroristickým činem? Watanabe byl po celý svůj život zářným příkladem úředníka - neřekl ani slovo, celým svým tělem vyjadřoval podřízenost, neboť mluvit a činit znaméná angažovat se a pracovat, což znamená žít. Možná se nám dnes Kurosawův výkřik zdá zdlouhavý a místy až tezovitý, ale pro Japonce v padesátých letech to musel být úder kladivem. ()
Už len kvôli tej ukrutnej stopáži a nezáživnej poslednej tretine filmu nemôžem dať 4*, aj keď samotný príbeh by si to možno zaslúžil. Akonáhle chlapík zomrie, spomínanie jeho kolegov z práce naňho je veľmi nezáživné. Hodnotenie: 65% ()
Žít je podle mého názoru Kurosawův majstrštyk! Neskutečná nálož emocí, památných scén a skvělých dějových momentů! Žít je opravdu film který má co říct. Je to film o životě, 5 hvězd. ()
Akira zde vyjádřil velmi důležitou myšlenku, žel často opomíjenou. A to i tehdy, když si ji člověk uvědomí...což vyjádřil ve velmi působivém závěru. Shimura je ve své roli velmi přesvědčivý a zhostil se jí výborně. I přesto se však film občas trošku vleče, ale rozhodně stojí za vidění. 9/10 ()
Kurosawa si hraje s formou vyprávění, ve dvou třetinách příběhu najednou přeskočí pár měsíců, nechá hlavního hrdinu umřít a zbytek dovypráví ve flashbaccích, které naprosto perfektně sedí k rozhovoru, který je veden na pohřbu. Výborný nápad. Ostatní typicky Kurosawovsky strohé, vynikající herecký výkon režisérova oblíbence Takashiho Shimury je dokonalý a plný emocí, bohužel, film má asi tak o dvacet minut déle, než by měl mít. ()
Utahané, ale neobyčejnĕ silné dílo. ()
Môj prvý film od Kurosawu, a myslím že to bol celkom dobrý štart. Z niektorých scén sa dalo určite vyťažiť viac. SPOILER: napr. smrť hlavného hrdinu mohla byť o niečo viac emotívna, myslím že si každý veľmi rýchlo vybudoval vzťah k tejto postave. Film nám ponúkol iba jednoduchý strih, a rozprávač oznámil že hlavný hrdina zomrel. Niekde v polovici filmu som si myslel že pán režisér bude tlačiť na tú emotívnu strunu, a hlavného hrdinu zabije niekde na konci, a diváka tak vyvedie z miery a doslova rozplače. Ďalšia vec je ten pohreb, ktorý som asi dostatočne nepochopil, hlavne mi to prišlo zbytočne dlhé. Aj keď to spomínanie bolo zdĺhavé, scéna na hojdačke bola úžasne zvládnutá 75% ()
Excelentní scénář a úžasný herecký výkon Takashi Shimuraho, skvělá režie. Pomalé tempo a nadprůměrně dlouhá stopáž nevadí a i závěrečná část filmu je výborná. ()
Byl by to jenom rozvláčný doják, po kterém se člověk dva dny snaží žít život naplno, neb tento jest krátký, a pak ho to zase přejde, protože vědomí omezeného času obvykle dokáže vyprovokovat k budování hřišť pro chudé jen výjimečné jedince a jen tehdy, když smrt opravdu klepe na dveře – nebýt posledního dějství na smuteční hostině, kde se mimo jiné právě tahle nepřenosnost kouzelně reflektuje. Jinak nemám, co bych dodal – obvyklý Kurosawův vysoký standard. ()
Doporučuji. Na to, že je to z 52 roku tak je využito mnoha filmových prostředků. Škoda jen velké zdlouhavosti. ()