Nebe a peklo

Nebe a peklo, zdary a porážky, obdivovaná smetánka a nikoho nezajímající plebs. Opačné protipóly, jež se s fatálními následky střetávají v ziskuchtivé společnosti, která lační pouze po majetku a postavení, na úkor upadávající kvality, morálních hodnot i bezcenných lidských životů. Kurosawa představuje zástupce jin a jang z nejrůznějších pohledů a tyto protikladné síly se zde ani trochu nedoplňují. Naopak, pouhé jejich náhodné přiblížení se stává semínkem zrodu absurdní zášti a nenávisti. Tengoku to jigoku je napínavá psychologická krimi, stavící na výborných hereckých výkonech a kvalitním scénáři. Laicky si troufám tvrdit, že to co vidíme v druhé půlce filmu je reálné zobrazení mravenčí policejní práce. (13.04.2012)

Podivný film, mně je vcelku ukradený, že je to podle Eda McBaina a že to je kriminálka, samotný fakt, že jde o žánrovej film pro mě nic neznamená, vždy mě zajímá, co film nabídne nad rámec žánru, zda má nějaký hlubší, obecnější poselství nebo alespoň konotace k něčemu, co pro mě něco znamená...takže zatímco pár lidem se nezamlouval konec, mě se právě posledních zhruba 10-15 minut líbilo a vůbec nejsilněji na mě zapůsobil závěrečný rozhovor mezi únoscem a Gondem, který mi připomněl můj oblíbený Zločin a trest. Zatímco celý film byl jen o tom, jak dopadnout únosce, konec alespoň trochu odhalil jeho motivaci a tudíž přiblížil i zajímavejší věci - psychologický profil zločince, než jen samotné detektivní pátrání. Únosce svůj čin odůvodnil podobně - trochu - jako Raskolnikov - škoda jen, že to nebylo zaměřený více právě na tu psychologii - těch posledních pár minut byla jen slabá "náplata" za ty dvě hodiny detektivní story. Takže mírné zklamání, postava toho únosce se v příběhu měla objevit dřív a měla být zkoumána zároveň s tou detektivní linií, chyběla tam právě druhá strana příběhu, takhle to byla jen detektivka, což je prostě proto, aby to zanechalo hlubší stopu dost málo. (11.12.2011)

Najlepší film o odťahovaní a zaťahovaní závesov :-) A potom, že bol majstrom napätia Alfred Hitchcock. Začínam mať predstavu, ako by mohol vyzerať „kurosawovský noir“. Po zopakovaní napíšem k tomuto režisérovmu „žánrovému“ vrcholu niečo presahujúce formát komentára. 100% [Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou] (22.04.2015)

Akira Kurosawa postavil svoj príbeh do viacerých rovín. Určite tou najsilnejšou je psychologická, ktorá panuje v prvej tretine. Tá atmosféra je napriek určitej divadelnosti silná, hutná a nervydrásajúca. Na pľaci ( izba hlavnej postavy ) je množstvo postáv a podobné režírovanie scén je vždy ozdobou každého filmu. Ďalšou rovinou je kriminálna, tá je však niekedy zbytočne popisná ( porady ). Celkovo snímok ponúka poctivý pohľad do japonskej spoloćnosti a rozoberá nielen únos, drogy, ale aj iným sposobom odvrátenú tvár a tou je honba za majetkom, prílišná ambicióznosť a firemné pomery na najvyšších miestach. Film bežal v našich kinách v roku 1964. (27.11.2017)

Zprvu pojednání o muži, jemuž chtěl vyděrač únést syna a omylem unesl jiného. V této prostorově komorní, ale jinak časově poměrně rozsáhlé části nazíráme na dilema, zda zachránit život cizímu chlapci, ale přijít o vlastní bohatsví vybudované obrovskou pílí. Další rozsáhlejší část zdatně popisuje policejní pátrání až k dopadení pachatele. Tradičně bezchybný Toshiro Mifune v roli obchodníka Gonda. Z Kurosavowých filmů ze současnosti jde asi o ten nejzdařilejší. (06.09.2009)