Warui jatsu hodo joku nemuru
The Bad Sleep Well
Režie:
Akira KurosawaHudba:
Masaru SatóHrají:
Toširó Mifune, Masajuki Mori, Kjóko Kagawa, Tacuja Mihaši, Takaši Šimura, Kó Nišimura, Kamatari Fudžiwara, Čišú Rjú, Susumu Fudžita, Kin Sugai, Kódži Micui (více)Obsahy(1)
V Kurosawově hamletovském příběhu společenského skandálu z poválečného Japonska se mladý muž Nishi (Toshiro Mifune) pokusí využít svou pozici v centru zkorumpované firmy k tomu, aby demaskoval muže zdopovědné za smrt jeho otce. Jeden z prvních japonských poválečných filmů noir, jenž sice nepatří ke Kurosawovým nejslavnějším dílům, pro svou myšlenkovou závažnost a nadčasovou platnost však rozhodně stojí za zhlédnutí! (oficiální text distributora)
(více)Recenze (60)
Film, který ukazuje šíři mistrova záběru a jeho schopnost strhujícím způsobem rozvinout jednoduchý příběh. Kurosawův rukopis je tentokrát trochu jiný, ale nedovedu přesně definovat čím. Korupce a sobectví mocných (mají co ztratit) je jen jedním z velkých témat snímku, příběh je veskrze negativní a na konci zbyde trpká pachuť. Výborné! Hezkou roli má Takashi Shimura. ()
S týmto filmom mám trochu problém. Ako Kurosawou fanúšik si užívam ďalšiu skvelú spoluprácu Mifuneho, Moriho a Šimuru. Ale táto hamletovská variácia na pomstu zasadená do súdobej spoločnosti zameriavajúca sa na korupciu vo firme je v mojom ponímaní príliš roztrieštená a bez výraznejšej scény. Kurosawa vždy varioval a obmieňal svoje motívy a témy a v tomto prípade to išlo trochu mimo mňa. Tým netvrdím že to nie je herecky a réžijne zvládnuté. Len mám z toho rovnaký pocit ako v prípade Hamlet podniká od Kaurismäkiho. Satóova hudba je ale výborná a celkovo dávam 4 kvôli peknej atmosfére a zohranému tímu. Ale tiež aj z čírej sympatie, kedy Kurosawovi nemôžem vyčítať fascináciu touto témou, ktorá sa v jeho filmografií objavuje takmer stále. Ale na ucelenosť Neba a pekla, alebo vzťahovosť učitel a majster z Túlavého psa to nemá. ()
Pozapomenutý a nedoceněný Kurosawův skvost. ()
Možná, že jeden z úplně nejlepších Kurosawových filmů, co jsem viděl. Délka vůbec nevadí, film má skvělou atmosféru, skvělý hudební doprovod, no a ten konec se je docela děsivý. Nezapomněl jsem na něco? ... Samozřejmě. Skvělý a nepřekonatelný Toshiro Mifune. ()
PĚT NA STOLE V JAPONSKÝCH. Velmi aktuální film, jakoby někdo zfilmoval pozadí některé z nedávných českých korupčních afér (nebo že by se na světě, ať už kdekoliv, zase tolik za těch více než 45 let od vzniku filmu nezměnilo?). Do detailů vypilovaný příběh o korupci, jejím zametání, smutné neprůstřelnosti lotrů a o pomstě v poválečném Japonsku připomíná Shakespearova 'Hamleta' a Dumasova 'Hraběte Monte Christa'. Toširo Mifune zde vystupuje zase v jiné roli, než na jakou jsme zvyklí z Kurosawových samurajských filmů (a není to jen tím, že je tentokrát oholený). Za srdce vás jistě chytne melodie, kterou si průběžně pohvizduje a jež přešla i do hudby v pozadí filmu. Tradiční optimistický závěr, přes všechno důvěřující v lidskost, na který jsem si u Kurosawy zvykl a jeho filmy i díky němu zamiloval, je tentokrát dost hořký. ()
85% ()
Samozrejme, jedným z neodškriepiteľným faktom, prečo Kurosawa bol na západe prijatý najvľúdnejšie pre svoje schopnosti z ostatných japonských režisérov, bol aj jeho západne príťažlivejší spôsob rozprávania východných príbehov. Demaskoval skôr motívy a pohnútky postáv, s ktorým sa západný človek vedel individualisticky lepšie stotožniť, ale stále si uchovával silný rukopis na to, aby ostal nezávislý. V Zlý chlap spí dobre využil hneď niekoľko netypických formálnych vychytávok: umele svetlo (podobný vo Felliniho Sladkom živote), hĺbka obrazu rozpoznateľná z amerických noirov, či shakespearovský námet, z ktorého v celku neobyčajne a nepozorovane vychádzal. Ale dodal mu opäť trochu inší rozmer, zápletka je náročná na okamžité pochopenie a postavy ťažšie "vcucnete". Strieda sa tu typická nátura expresívnosti, spoločenského rozvratu, široké pole mimiky a sklesnutých tvárí atď. Ale akosi som nevstrebal majstrovo dno síl a jeho zámer natoľko, ako v podaktorých jeho dielach, ktoré považujem jednak za vrchol kinematografie (zbytočné všetko menovať), alebo za silno osobné (Dersu). ()
Nadčasový příběh, který se stává všude na světě, prostě se krade, akorát, že se asi podřízení kvůli tomu sami nezabíjí. Příjemný a povedený Kurosawůw film s výborným Mifunem v hlavní roli. K pěti hvězdám mu chybí asi dvě věci: jednak je to moc dlouhý a někdy se to hrozně táhne a potom taky to typický japonský afektovaný herectví, který zrovna nemusím. Jinak tomu filmu není v podstatě co vytknout. Dobrej příběh, výborná režie, prostě paráda. ()
Moc nechápu, že tenhle film neni řazenej ke Kurosawovým nejlepším. Hutnej, hustej, typickej Kurosawa a myslim, že ten uplnej závěr je asi vědomě nadsazený, jízlivý kopnutí úředníků do zadnice. Ale jinak podmanivě humanistický dílo. ()
Pokud mě paměť neklame, viděl jsem poprvé Toshira Mifuneho v moderním oblečení a účesu. To bylo ale asi tak všechno, co pro mě v tomto filmu bylo zajímavé. Jinak to totiž byla jen příšerně dlouhá a až moc často docela nudná krimi. ()
Výborný film od Kurosawu, ktorého mám stále radšej. Toširó Mifune opäť podáva dychberúci výkon. Trochu pomalší "rozjazd" svadbou a potom film naberá riadny spád a už kŕmi diváka výbornými scénami. Hlavný hrdina bojuje sám so sebou, aby bol schopný zosnovať pomstu. Trocha mi vadil koniec, ale nie preto, že by nebol kvalitatívne dobrý, ale skôr by som si prial iný. Vyvrcholenie je také aké má byť, lebo nenasadzuje nikomu ružové okuliare o živote (trocha si odporujem týmito dvoma vetami po sebe?) . Tento film je sondou do chovania ľudí čo nevedia "zradiť" svojich nadriadených, ani keď im ide o ich vlastný krk. Ako veľmi je chovanie Japonca v tomto odlišné od Európana a podobne nechám na každého uvážení. ()
Vždy existuje ještě někdo "nahoře" :) Trochu paranoidní a dlouhé,ale pořád působivé a temné... ()
Přepsáno v listopadu 2018, Zlý chlap spí dobře je výrazným morálním filmem. Lze mu mnohé vyčíst, jinými zmiňované námitky nejde jednoznačně zamítnout. Pro mne je Kurosawovo dílo úchvatné díky působivým obrazovým kompozicím, symbolice naléhavé bezútěšnosti a pro svůj nezanedbatelný rozměr antické tragédie. Navíc se k tomu přidává nikdy nemizící téma korupce vysokých státních úředníků i obchodních subjektů, vykreslení stavu morálky společnosti na cestě za moderní prosperitou i neblahý vliv jejího tradicionalistického uspořádání. Idealisticky nejasným hrdinou příběhu je Kōiči Niši (zajímavý Toširó Mifune). Základním impulsem nekompromisního ozdravování společnosti není přísný morální kodex jedince, ale krvelačná touha po osobní mstě. I důmyslné plány bývají narušovány faktorem náhody, zde je to láska. Bohové rozhodli o předurčenosti antického stylu, a soukromí musí ustoupit vyššímu poslání. Nejvýznamnějším protivníkem je Iwabuči (dobrý Masajuki Mori), viceprezident státní správy a Nišiho zeť. Vlastní výjimečné postavení chrání se zuřivou zběsilostí, nehledí ani na své nejbližší. Hlavní ženskou postavou je Jošiko Niši (příjemná Kjóko Kagawa), křehká, mlčky trpící a trpělivě doufající Kōičiho manželka a Iwabučiho dcera. Jejím cílem je ideál opětované lásky. Výraznou postavou je Tacuo Iwabuči (zajímavý Tacuja Mihaši), bratr a ochránce Jošiko, nezodpovědný floutek a burácející hrom nespokojenosti a vlastní nerozhodnosti. Mezi výrazné postavy patří také Morijama (dobrý Takaši Šimura), správní úředník a nejdůležitější Iwabučiho podřízený. Záchrana bezúhonnosti je prvořadým úkolem. A také Itakura (Takeši Katô), Nišiho nejlepší kamarád a velmi schopný pomocník ambiciózního plánu pomsty a veřejné katarze. Důležitou postavou je Wada (pozoruhodný Kamatari Fudžiwara), Iwabučiho obětovaný zaměstnanec. Vtíravý pohled zvenčí se podle tradice ukolébává oltářní obětí, ale Niši má svůj vlastní plán užitečnosti a prospěchu pro zdar věci. Z dalších rolí: k šílenství vlastním svědomím dohnaný úředník Širai (Kó Nišimura), prezident veřejné správy Arimura (Ken Micuda), k sebevraždě donucený účetní Miura (Gen Šimizu), znepokojený prezident stavební společnosti Hatano (Somešô Macumoto), zoufalá Wadova manželka (Kin Sugai), či manželka Nišiho otce (Kin Sugai (Nacuko Kahara). Zlý chlap spí dobře je morálním zneklidněním, kde uchvátí stavby obrazů a antická velikost předurčených osudů odvěkého boje idealismu s prominentní složkou společnosti. ()
Kéž by děti odmítly zločiny svých rodičů Kéž by úředníci fanaticky neposlouchali své nadřízené. Kurosawův zoufalý výkřik nad poválečným vývojem Japonska. Zaujme obrazová kompozice postav na širokoúhlém plátně. Herectví je poněkud divadelní - viz záverečný popis Nishiho smrti, ale v tomto filmu jde hlavně o odsouzení úřednické poslušnosti a podlézavosti (i ten největší padouch má někde svého šéfa - viz úplně závěrečná scéna), takže musíme přehlédnout určitou tezovitost. ()
Aj keď má film trochu natahovaný začiatok a sčasti aj koniec, námet filmu je skvelý a od istého momentu začne byť strašne zaujímavý, atmosférický a vy si užívate herecké kreácie, dialógy a scény. Pri niektorých sa nezdržíte úsmevu (v pozitívnom slova zmysle), napr: šéf podriadenému: "Máte 2,5 hodiny na prípravu. -Prepáčte, na prípravu čoho? Musím to snáď povedať nahlas!", a takých je tam viacej. Mifune je ako vždy perfektný, tá jeho meravá tvár nikdy nesklame. Hodnotenie: 80% ()
Černobílý film Akira Kurosawy Zlý chlap spí dobře patří mezi snímky přinášející kombinaci napětí a sociální kritiky. Snímek je považován za nadčasový, kdy místy až téměř dokumentární formou pranýřuje nešvar úplatků, podvodů, vydírání v japonské poválečné společnosti. Když si odmyslíme tu bezmeznou loajalitu podřízeného vůči nadřízenému, tak děj filmu je více než aktuální. ()
Začátek je mírně rozvleklý, takže jen za 4*. Jinak ale není co vytknout: scénář, herci, režie - vše na výbornou (opět). ()
Jako detektivka krapítek roztahané, leč zápletka vykroužená zajímavě a originálně. S tou myšlenkovou hloubkou a obecnou platností to není až tak žhavé, ale jako náhled do moderní japonské kultury je to fascinující. Odvážně využitý široký formát obrazu, některé kompozice jsem snad ještě nikde neviděl, ani u samotného Kurosawy. Jenom bacha, je to fakt kláda. ()
Dramatický noirový epos o vykalkulované pomstě mířené proti korupcí prolezlému managementu stavební společnosti. Hned úvod filmu je velmi odvážný, poněvadž film diváky příliš nešetří a představí spoustu klíčových postav a příběhového backgroundu ve zběsilé kadenci. Úvod je to přesto ale nesmírně povedený, zejména díky dortové scéně, která krásně naznačí co divák může v následujících minutách asi tak od filmu čekat. Výkony a režie jsou podle očekávání nedostižné. Nadčasovost filmu nejen tématem ale i provedením samotným je nevídaná Mírné přehrávání některých charakterů v závěru je snadno odpustitelné, protože závěr má prostě sílu a zanechá dojem na dlouho dobu. ()
V temně noirovém případu velké korupční aféry žádný úředník neudá svého nadřízeného a jediná nejistá možnost, jak ji odkrýt a potrestat, zbývá zevnitř; ovšem vyvstává otázka, jestli přitom sami na oltář pomsty nepoložíme vlastní morálku a hodnoty. Společenská kritika neomalené falše a pokrytectví vysokého (státního) aparátu tu zaznívá zcela zřejmě a hlasitě. Přestože naprosto geniální úvodní scéna z nervózní, strojené svatby okupované novináři do snímku úžasně vpraví (vyžaduje však soustředěnou pozornost), ten k neradostnému vyústění doputuje přeci jen zdlouhavě a expresivně vysvětlující, zejména v poslední třetině. ()