Prezident Blaník

Sem tam nějaký vtípek, drobná narážka či zajímavé cameo (dá-li se to takhle nazvat), ale jako politická satira je to hodně bezzubé. Tonda Blaník mluví sprostě, ale na rozdíl třeba od britského kolegy Malcolma Tuckera (Je to soda), to funguje jenom občas. Pobavila mě tedy hlavně lumpenkavárna, zato scény s Václavem Havlem jsou už snad humoru zcela prosté. Jinak řečeno, na začátku to chvíli docela jelo, ale vzápětí tomu začala docházet šťáva, až se to tak nějak dobrodilo k závěrečným titulkům. (08.04.2018)

Podobně, jako když vidíte více epizod seriálu za sebou. Ze začátku se bavíte, ale s přibývajícími minutami se to začíná trochu zajídat, jelikož některé frky a vtípky se začínají trochu točit v kruhu. Ke konci už tomu pak trošku citelně došel dech. Jako ohlédnutí za tou eskapádou posledních měsíců je to však rozhodně povedená zábava, ačkoliv je otázkou, na jak dlouho zůstane pro divákovu paměť aktuální. Daniel, Dalecký a Třešňáková jsou však stále ve svých rolích kouzelní. (08.02.2018)

Natočit dneska v České Republice, film který neni debilita sama, je docela i obtížné a člověk u toho musí pořádně zamakat. Tvůrci tohle filmu, makali a makali hodně, to jim upřít nelze a byť film, působí a vlastně i je sérii desetiminutovek, tak jako seriál. V polovině mást a působit, nesouvisle, zmatečně a chaoticky, ale zároveň do jisté míry zvěstuje co nás potkalo a co nás ještě potká. Ale víte, jak poznáte, že film si zaslouží pozornost a tohle vysoké hodnocení ? Poznáte to podle toho, že se určitá sorta lidi (voličů) bouří, prskají, mlátí se gumovou tyčí po hlavě, chodí hlídat hranice a nebo jenom píšou vulgární a mnohdy i rasistické výroky, na dresu tvůrců, tak podle toho poznáte dobrý film v ČR. (09.04.2018)

Já fakt mám původní web seriál rád, opravdu, ale film působí tak o tři třídy méně kvalitní a je dokonale zapomenutelný, což pro mě osobně dosvědčuje fakt, že jsem ho viděl hned tehdy, když měl web premiéru, což je už pár měsíců a přesto to hodnotím a komentuju až teď a to více méně náhodou. Pár povedených humorů s reálnými politiky nezachrání nevtip, nevhodnost prvků, které se hodí na krátkometrážním poli (aneb osm minut roztřesené kamery je fakt něco jiného, než minut devadesát) a hlavně tu selhává snaha o přesah. Škoda, Blaníkovo síla byla vždycky v satiře, ne v moralitě. (24.06.2018)

Lék pro středních deset miliónů, jehož vedlejšími účinky jsou roztříštěnost (symbolem budiž Tondovy morální veletoče), kontraproduktivní střihové exhibice a nedostatečně vyždímaná camea. Medikament na bázi satiry, který musí být podán okamžitě, protože dle odborníků má expiraci v řádech měsíců. No, když se tak kolem sebe podívám, nejsem si jist.. A víte co? Patří nám to.. Miloš se kdysi nechal slyšet, že třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt. Asi to tak v rámci rovnováhy zařídila příroda, protože za chvíli by se dobro nemělo kde vysrat.. (09.02.2018)