Dungeons & Dragons: Čest zlodějů

Chcelo to ešte viac pesničiek. Ono hovoriť o tom ako o jednom z najpríjemnejších a zároveň najnečakanejších hollywoodskych prekvapení roka je asi zveličené, ale faktom je, že mi to pripomenulo napr. Príbeh o rytierovi, keď sa taktiež banda menej uznávaných tvorcov vybrala za humná a v „tajnosti“ a bez prakticky nulových diváckych (a iných) očakávaní natočila hravú, nákazlivú a pomilovaniahodnú hovadinku so srdcom disponujúcu rozkošnou radosťou zo života a z rozprávania príbehov ako takých, ktoré sú tu a tam nepredvídateľne oživované nádherne bizarnými, za vlasy krásne pritiahnutými nápadmi. V rozpore s týmto tvrdením je masívny rozpočet 150 miliónov, ktorý vzbudzuje dojem, že štúdio snáď od tohto nenápadného filmu malo veľké očakávania. Herci si parádne padli do noty a hrajú sympatické postavy. S výnimkou záporákov, ktorí sú nudní napriek tomu, že si svoju „zlobu“ vychutnávajú. No aj tak sú nudní. Banda okolo Chrisa Pinea si to však užíva plnými dúškami. Majú medzi sebou skvelú chémiu a po tých viac ako dvoch hodinách (ktoré utečú ako voda napriek občas divným trikom) som sa v ich spoločnosti cítil tak dobre, až ma mrzelo, že sa to končí a že si hneď nemôžem pozrieť dvojku. Alebo aspoň potitulkovú scénu. Teda, jedna tu je, ale je presne o tom, o čom budete tušiť v polovici filmu, že bude, takže slabota. Jednotlivé postavy majú každá iné povahové črty a práve tým, ako sú od seba odlišní, sa paradoxne navzájom perfektne dopĺňajú. Pri niektorých nápadoch som nemo žasol a pýtal sa, ako je možné, že čosi také doteraz ešte nikomu nenapadlo. Iné boli fakt reálne vtipné. A ďalšie boli dojemnejšie snáď ešte viac, ako Vykúpenie z väznice Shawshank. Michelle Rodriguez hrá zase raz Michelle Rodriguez, drsnú bitkárku, ale jednak je prekvapivo feel good a jednak (hoci ju pri práci sledujem už od r. 2001) som si až vďaka tomuto filmu uvedomil, že ona je vlastne obrovský tímový hráč. Väčšina hercov ako keby hrala one man show, každý chce byť hviezda. Z jej predchádzajúcich filmov ale dnes už jasne vidíme, že jej najväčšiu radosť robí byť súčasťou veľkého tímu (Rýchlo a zbesilo, Vdovy, Resident Evil). To je obrovská vzácnosť a podľa mňa by sme si ju ako divácka obec mali viac vážiť. Jasné, občas sa to priveľmi spolieha na náhody resp. príliš okato to zneužíva svoj hráčsky pôvod (postavy sú v koncoch, jedna z nich začne vyťahovať rôzne predmety a druhá zistí, že predmet X im pomôže) a niektoré momenty som nepochopil (stvorenie útočiace len na inteligentných ľudí – wtf?), prípadne boli hrubo nevyužité (podzemnú ríšu jedna z postáv opisuje ako to najdiabolskejšie a najnebezpečnejšie miesto pod slnkom a napokon je v ňom len jeden drak a siedmi humanoidní zabijaci). No inak som si túto jazdu ozaj užil. (16.06.2023)

Úplně pohodová feel good fantasy, která dokáže pobavit svým šťavnatým humorem, očarovat typickýma postavama i překvapit jednoduchou akcí. Je to sice trochu uspěchané, protože takový svět se do filmu zkrátka nevleze a chtělo by to spíš seriálový formát, ale jako základ funguje film dobře. Trochu mi zde chybí k dokonalosti nějaká velkolepá bitva armád k tomu, abych si film výrazněji vštípil do paměti a nepamatoval si jej jen jako “tu dobrou fantasy” a taky mi lehce vadí scénáristická nedotaženost a trošku odfláknuté detaily, ale jinak jsem se bavil dobře a jelikož je fantasy žánr dnes téměř mrtvý, kvalitní čtyřhvězdu si D&D určitě zaslouží. (27.03.2023)

Nestává se zase tak často, aby mě dokázal snímek, od něhož si mnoho neslibuji, dokázal překvapit tak příjemně, že se z toho celý rozpětkuji. Amíci do toho tentokrát šlápli tou správnou nohou a dali dohromady opravdu kvalitní fantasy, s jakou se tak rád potkávám v herních světech. Do zvoleného prostředí a tématu tentokrát bez problémů zapadlo i mocně multikulturní obsazení a nepříjemnou pachuť mi tak zůstala jen po povinně mezirasovém vztahu. Mně je to jinak úplně jedno, ať si každý zařídí život po svém, jenže tady už mám opakovaně fakt silný pocit hraničící s jistotou, že se na mě někdo snaží podprahově působit s jemností tanku. Ale k věci; příběh byl kvalitně vystavěný, herecké výkony nebyly vůbec marné, dialogy nepostrádaly fajn humor, akční scény mě svým provedením neurážely (a ani ony se nebály humorů), bard neojel mága, válečnice nepovalila do slámy druidku a Hughu Grantovi role téměř úhlavního záporáka velmi dobře seděla. Chyběla mi tady nějaká ta krev a neukotvené části lidské anatomie, protože to k žánru neodmyslitelně patří; takhle už to byla skoro až pohádka, šlo ale o pohádku profesionálně zmáknutou a konečně už vím, jak by to dopadlo, kdyby si to po divoké lesní párty rozdala sova s medvědem. Pokud nejste fanoušky fantasy, asi to nebude film pro vás, já jsem si to ale užil, a plná palba tak byla z mé strany povinností. / "Zlepšuješ se. Neletěls tak daleko." / Poučení: Nikdy nevstupuj mezi válečnici a její bramboru. (01.07.2023)

Slušná fantasy v kulisách, jak to má rád minimálně fanoušek LOTRa. Možná bych uvítal více akce, ale naštěstí ukvákané pasáže jsou milosrdně krátké, a když už hrozí, že přestanou bavit, skončí. Největší problém jsem měl s postavami. Chápu, že jde o zloděje, tedy lidi s pokřiveným charakterem, což ale neznamená, že musí být nesympatické a arogantní. Především Ch. Pine byl po většinu času nesnesitelný a jeho jakás takás náprava mi nepřinesla valného uspokojení. To je ovšem škoda, páč jsem se neměl s kým ve filmu ztotožnit, komu držet palce. Snad jen Sophia Lillis za to stála... Předpokládám, že Grant si padoucha střihnul s gustem, proto se mu povedl. A velmi dobře byla vybrána Daisy Head, i když mohla dostat více prostoru; pro rudé kněžky mám od jisté doby slabost. A pak draci. Tedy čekal jsem více než - jeden se párkrát mihnul v bitvě, druhý byl nechutně tlustý v podzemí jak larva a třetí kamenný....to mě zklamalo. Nakonec dávám silné čtyři*.... a zaokrouhlím je nahoru. (06.06.2023)

D&D jsem nikdy nehrál a filmové adaptace z let 2000-2012 mě (naštěstí?) minuly, takže jsem k Dungeons & Dragons: Čest zlodějů přistupoval s čistým štítem a jako naprostý neznalec. Chválím, že se film nesoustředil jen na akčně-fantaskní rovinu, nýbrž se tvůrcům podařilo dát i dostatečný prostor sympatickým postavám, z nichž bych vypíchnul především uplkaného barda Edgina a jeho krutopřísnou, ale bodrou kámošku Holgu. Postava Simona pro mě byla dvojím utrpením: Zaprvé mi přišel otravně nemotorný a zadruhé je fakt těžké si oblíbit jeho hereckého představitele. Film by mohl být rozhodně o čtvrthodinku kratší, nicméně i tak jsem si projekci v kině nadmíru užíval - ať už díky výše zmíněným postavám, pravidelně dávkované akci, démonické Sofině, či nejedné humorné scéně, kde mě nejvíce pobavily hřbitovní konfrontrace s nemrtvými a střetnutí s "chubby" dráčkem. Věřím, že pokud bych byl hráč/fanoušek hry, dal bych plný počet, avšak jako onen "nehráč" mohu zcela upřímně říct, že bych se rozhodně v budoucnosti nebránil nějakému pokračování, zůstane-li kvalita na obdobné úrovni. (26.03.2023)