Horečka džungle

Na výsledku bylo znát, že film režíroval černošský režisér. Těžko ale říct, jestli takový důraz na fyzickou stránku vztahů nebyl jen důsledek toho, že to režíroval chlap. Možná si režisér taky sám podkopal nohy tím, že jeho černý hrdina převzal (nebo to tak cítil) postoj okolí, že v případě jeho náklonnosti k bílé ženě se jednalo jen o zvědavost. Takhle mi spíš připadalo, že téma rasismu je lépe vyjádřeno v odmítnutí bílých společníků udělat partnera z černocha, jakkoli byl pro firmu přínosem. Nebo fakt, že společensky výše postavená rodina (aspoň muž byl architekt) bydlela na horší adrese (Harlem) než bílá dělnická rodina. Podle mě nebylo ani vysvětlením, že černoch pocházel z rodiny, kterou soustavně ničila... ehm... černá ovce, drogově závislý bratr bez práce (výborný Jackson, kterému - mimochodem - už tehdy zdatně sekundovala Berryová v roli jeho drogové souputnice). Ale přes výše řečené o spíš mělkých milostných vztazích považuju rozchodovou scénu ze strany bílé ženy za jednu z nejsmutnějších a zároveň nejdůstojnějších, jaké jsem kdy viděl. // 75% (04.12.2021)

Rozumiem výčitkám, že postavy sa príliš zaoberajú "vonkajšími" faktormi ako skutočnou podstatou problému, to jest neverou ako takou. Lenže Lee berie túto situáciu skôr ako východzí stav pre ďalšiu svoju typickú kanonádu dialógov k témam, ktoré ho zaujímajú a opäť to schytávajú úplne všetci, takže osobne film považujem za objektívny. Koniec koncov asi niet prečo pochybovať o tom, že režisér veľmi dobre vie, o čom točí. Začína to ako klasická zakázaná romanca, lenže Lee sa nebojí rozohrať oveľa širšiu mozaiku, kde sa ústredný pár ocitne aj na pár minút mimo diania a nechá priestor rovnako zaujímavým vedľajším postavám. Film sa mu tak trochu rozpadá, ale aspoň z tej neučesanosti cítiť Leeho živeľnosť a neochotu sa podrobiť nejakej komfortnej štruktúre. No a ak má Las Vegas svoju Eiffelovku, tak NY má zase Tádž Mahál, aby bolo jasno... (21.05.2018)

Spike Lee opět předkládá živelné ulice a v nich velké množství různých etnik, z nich každé má své zvyky a tradice a nemá rádo etnika zbylá. Hlavní hrdina je výbornej Wesley Snipes, ale postav je ta zase o hodně víc a každá má svoje zázemí. Herci jsou všichni perfektní, stejně jako hudba. Prostě výbornej film "z ulic." (28.12.2009)

Spike Lee byl ve svých ranných filmech nekompromisní, jak k sobě, tak nám - divákům. Točil důležité filmy - Udělej správnou věc a tento mezi ně patří. Ukazuje, že vše zlo i dobro vychází výhradně z lidí samotných - na druhé straně je patrné, že příslušnost k nějaké etnické skupině - zde k Afroameričanům a k Italům je jako stigma, které člověka svazuje. Pokud naruší nepsaná pravidla, že "rasy se nemíchají", pak se stane vyděděncem. Nenávist a bigotnost je v každém etniku i jednotlivci hluboce zakořeněna. To je všude stejné - po celém světě - jeden druhého nenávidí především za to, když nedodržuje bigotní pravidla svého společenství. Leeho filmy - ty dva - jsou především o netoleranci, která je snad nejlidštějším znakem - a kterou z lidského chování a myšlení vymýtit nelze. Jemu se povedlo předvést v těchto filmech s velkou působivostí a přesností právě to, že k nějakému uzavření míru a sloučení všech ras a k podání rukou a sbratření všech ras a lidí nikdy dojít nemůže, naopak, že separatismus je nejpřirozenějším lidským rysem. Člověk měl, má a bude mít vždy nejsilnější potřebu se vůči druhým vymezovat a nenávidět jinakost druhých - a třeba i členů rodiny. Narozdíl od eskalace násilí v Udělej správnou věc, zde Lee ukončil svůj "joint" poněkud smířlivěji, a paradoxně, nabídl trochu Disneyovský happyend, i když jen v náznaku, což je poněkud zarážející, neb zrovna k Disneyho "láska vše překoná" se Lee staví negativně, přesto dává svému hrdinovi evidentně nárok na druhou šanci, kterou jeho bratr nedostal. Poněkud hořce vyzněl na konci návrat Angie k rodinému martýriu. Závěrečný působivý nájezd a výkřik dává tušit, že nic není vyřešeno a uzavřeno. Z toho, jak Lee zvtárňuje italskou menšinu je poznat, že byl pilným "studentem" filmů M.Scorseseho. Po tomto filmu se Leeova tvorba začla ubírat jiným - více komerčním a méně ambicioznim směrem - stejně tak třeba i kariéra W.Snipese, u něj je ta změna ještě markantnější. Od charakterního herectví k monotónnímu opakování "jedné" role v akčních filmech. Myslím, že si Lee uvědomil, že točit takto ambiciozní a osobní filmy je jednak nevděčné, a jednak je člověk nemůže točit jako sériovou výrobu. Oba filmy jsou také důkazem toho, že nejradikálnější a nejzásadnější díla vytváří člověk v mládí, kdy je člověk "rozhněvaný", zatímco věkem se člověk obrušuje, otupuje a konformizuje. Jsou i výjimky, ale Lee jí zřejmě nebude. To nejdůležitější z něj lze najít právě zde. (03.11.2011)

Klasický Lee. New York, černoši, rasismus, barevné oblečky. Jackson hraje drsně, stejně jako Halle Berry. Ve filmu je spousta známých tváří od Tortura s pekelným účesem po servírku Queen Latifah. Příběh je vcelku normální, prostě o rasismu, zajímavou postavou je reverend, který dokáže člověka pomalu něžnými slovy poslat do prdele. (23.10.2011)