Tenkrát na Západě

Anti-westernový komplex s konečnou platností potvrzen: I´m just not that kind a guy! Z čistě objektivního hlediska je pro mne nejslavnější kovbojka na světě extrémní přehlídkou vybroušených záběrů s parádní hudbou a chvalitebnými hereckými výkony. Z nějakého důvodu jsem se nemohl dokázat sžít s jedinou postavou, snad jen ze začátku se soon-to-be-dead zrzavým chlapcem, se kterým jsem hluboce soucítil... Snímku jsem se delší dobu vyhýbal schválně - přeci jen nikdo rád nesleduje žánr, k nemuž nemá moc blízko. Něco ve mě prostě před mnoha lety přehodilo pomyslnou výhybku, a jediný wester, který dokáži ocenit, je 3:10 to Yuma. Jinak zůstávám obyčejným (nejen) filmovým geekem se slabostí pro komiksy a těším se, až někdy za pár desítek let uvidím Tenkrát na Západě znovu. K určitým filmům musí člověk jednoduše dospět a vidět je jinak, a já věřím, že tohle je v mém případě přesně onen případ. Prozatím jsem zkažený moderní pop-cornový divák a "komerční" je moje oblíbené slovo :-). P.S. MNOHEM lepší než Hodný, zlý a ošklivý, nenudil jsem se. (07.08.2010)

Taliansky režisér Sergio Leone po úchvatnej dolárovej trilógii - "Pre hrsť dolárov", "Pre pár dolárov naviac" a "Dobrý, zlý a škaredý" natočil v zápätí ďaľší grandiózny film, ktorý sa stal cennou súčasťou pomyselného svetového kinematografického pokladu - western "Vtedy na Západe". Dokonalé v každom smere: herci, kamera, scenár, hudba, réžia... atmosféra, že som miestami ani nedýchal. Veľkolepé dielo. ***** (07.04.2011)

Z takového filmu zkrátka nejde vybrat a vyzdvihnout jedna konkrétní věc, která by si to zasloužila, protože je třeba ho vidět celý a několikrát, aby člověk uvěřil, že i western může mít rozměry shakespearovského dramatu! (Tolik moje hodnotící souvětí)__P.S. ze 14. 5. 2013 - konečně jsem Tenkrát na Západě viděl v kině... A zase nemám, co dodat. Snad jen, že Cheyenne je pravděpodobně ten největší kabrňák ze všech spaghetti westernových postav. (18.09.2007)

Bzukot hmyzu. Vietor. Harmonika. Monotónne vŕzganie. Očakavánie diktované zvukmi. Železničný kraj. Oči. Bez ohľadu na kostrbatosť zápletky toto je skutočná psychedélia ľudského kontaktu. Odohrávajúceho sa a oddanému nenávisti, hre, smrti a láske. V krajine. Nie analytickej racionalite, áno čistým zmyslom a podvedomým pocitom. Nie vyhladenej učesanosti, prísne sledovanej logike príbehu, áno zaprášenej všímavosti každej otravnej muche, každému zvláštnemu zakvákaniu žaby, každému dennému sneniu. (31.12.2013)

Po dlouhých letech mohu konečně ulevit svému svědomí a nahlas říct, že jsem souvisle a bez přerušení zhlédl Leonovo veledílo. Je docela zvláštní o takovém filmu přemýšlet - v podstatě všichni o něm slyšeli, většina ho viděla, velká spousta ho po právu uznává či adoruje; každá scéna či (ikonický) záběr, každý užitý (dnes už naprosto zklasičtělý) hudební motiv byly zanalyzovány snad ze všech stran a úhlů. Stojí tedy před vámi zcela obnažené autorské dílo a vy máte pocit, že ho jakoukoli myšlenkou znásilňujete, byť jen abstraktně. Zmiňovat cokoli dalšího bych v tuto chvíli vnímal jako neúctu a hlavně je to po přečtení Douglasova analytického textu na jeho blogu celkem zbytečné. (04.11.2014)