Přepadení (E01)

Civilní (a proto tíživá a naléhavá) deprese, která je bezútěšná stejně jako život na typickém odpudivém českém sídlišti. Na televizní film nebývale intenzivní záležitost s velmi dobrou dramaturgií a brilantními hereckými výkony (Iva Janžurová a Vladimír Dlouhý si zaslouží absolutorium), jenž díky prosté, ale bohužel dlouhodobě aktuální zápletce a úspornému stylu nejspíš nikdy úplně nezestárne. 90 % (06.03.2011)

Je to poprvé, kdy jsem viděl Vladimíra Dlouhého v záporné roli. Něco na tom, že se negativně laděné role hrají nejlépe, opravdu bude, protože Dlouhý byl vynikající a už za jeho šibalský pohled by člověk sáhl po něčem, čím by ho praštil. Jinak příběh vyznívá docela reálně. Spravedlnost je někdy nespravedlivá. (10.05.2020)

Kdo by to byl řekl, že v na první pohled nevýrazném televizním filmu ztvární Iva Janžurová jednu z vrcholných rolí své herecké kariéry a vlastně na několik let opět oživí zájem režisérů o její osobu. První díl pozoruhodného cyklu Oběti je skvělou ukázkou toho, jak má vypadat působivé televizní drama. Dramaturgicky naprosto vyproušený tvar má gradaci, obratně pracuje s napětím a prohlubující se beznadějí, každá scéna má smysl, který ji přesahuje. Po formální stránce snímek sází na střízlivý odstup a spíše syrový popis neútěšného prostředí anonymního sídliště. Naštěstí výborní herci a dobře napsané dialogy dodávají širokou škálu pocitů, v nichž občas zazní i hřejivý tón. Přepadení bezesporu patří do zlatého fondu televizní tvorby nejen devadesátých let a má silně nakročeno k plnému hodnocení, už jen díky pocitu, že vznikl organický tvar, v němž všechny složky fungují a navzájem se vydatně podporují. (30.04.2013)

Nemohu hodnotit jinak než-li plným počtem, neboť právě kdybych hodnotil jinak, asi bych si připadal jako pokrytec. Vždy když vidím takovýto tuzemský film a v něm herce, kteří kriticky a upřímně svým uměním odhalují nějakou problematiku naší společnosti, tak mám jakýsi pocit zadostiučinění. Jíři Kodet, Iva Janžurová a brilantní Vladimír Dlouhý jsou perfektní. Vladimír Dlouhý svůj part sehrál velmi tvrdě a nekompromisně a také naprosto realisticky. Vždyť ono to také ani jinak nešlo, neb mnoho takovýchto inteligentních hyen v naší společnosti jest. Úřední byrokracie je zde další velké téma a to se mi velmi líbí. Film velmi silně poukazuje na to, že právě proti této byrokracii takřka žádné zbraně neexistují a malinko tak v samotném vyvrcholení děje vybízí k takovým lehkomyslným anarchistickým myšlenkám. Tedy poškozený si již razí cestu vlastních pravidel. Scénář je sepsán velmi zručně a také stručně. Film má díky tomu dokonalé proporce. Je to velmi zapomenutý film a to je velká škoda, možná je díky svému komornímu ladění trochu nevýrazný, to je snad ten důvod. (02.12.2011)

Je mi poněkud záhadou, kde se u této lacině působící TV inscenace vzalo 84%, ale na druhou stranu jde o silné téma, podané oblíbenými herci, koukat se na to teda rozhodně dalo. Janžurka zvládla roli hroutící se ženy na jedničku, Kodet hrál to, co obvykle (tedy protivného prďolu) a Vladimíru Dlouhému jsem záporáka moc nevěřila - měl si roli vyměnit s mladším bráchou. Jen tak mezi námi: ukrást mi nějaký gauner psa, vykoledoval by si ode mě zuby ve sklenici a sopránový hlásek do konce svých dnů! Sáhnout mi na mámu, putoval by přímo do dřevěné, prostorově nenáročné, horizontální garsonky. Bydlet v té úděsné králíkárně, jaká byla v "Přepadení" vidět, nebo si pár let posedět v zamřížovaném Hiltonu, žádný velký rozdíl... Za zmínku stojí, že film produkoval Phillip Morris osobně - jen v minimu záběrů je divák ochuzen o čadící hřebík do rakve. 63% (07.03.2011)