Americké graffiti

Neskutečně pohodovej film s výtečným soundtrackem a s mladým Howardem, Dreyfussem a Fordem. Ta atmosféra tý jedný noci, kdy se toho moc neřeší a jenom se tak jezdí z místa na místo je přesná, nic se tu moc neřeší a ta pohodovost a občasný hlášky mě fakt dostali. Výbornej film na odreagování nebo zvednutí nálady. (04.05.2009)

Něco mezi Horečkou sobotní noci a The Last Picture Show, ale není to ani dost hejskovské a povrchní, ani dost hlubokomyslné, nostalgické a příběhové, jen to tak nevýbojně přešlapuje uprostřed všeho jako samotní ti kluci a holky, nakročené do více stran, aniž by se to někam vydalo, zatímco kolem pádí dějinný čas a unáší všechno do mnohým osudových šedesátých a dál. Pečlivě zrežírovaná a nasnímaná náladovka se silnou atmosférou, ale bez výraznější chuti ve středních a spodních tónech. Ty však zní všude kolem, v kontextu, který si lze kdykoli dosadit. (23.07.2020)

Scénář: George Lucas, Gloria Katz, Willard Huyck .. Doba, kterou miluji a filmy, které o ní takhle vyprávějí, mi moc sedí. Jedna letní noc ze života pubescentů je vystižena velice věrně a zábavně. (04.05.2009)

Doba, kterou nemiluji a filmy, které o ní vyprávějí, mi moc nesedí a přesto se našel filmař, od kterého bych to nejmíň čekal, a představil mi ji v naprosto jedinečném obraze, do kterého jsem chtěl po celých sto deset minut vklouznout, abych se stal svědkem onoho jedinečného dění, které tam probíhalo. Bez květinek a dýmu z marihuany, natočil George Lucas jedinečnou generační výpověď, vyprávěnou s lehkostí mladého nadšence, kde dokázal umě skloubit jednoduché protkávání různých charakterů od brýlatého šprta počínaje, přes partnery v krizi, až po všudybylské frajery. Samozřejmě, že občas je třeba nad věrohodností některých dialogů a situací přivřít oko stejně tak jako nad tím, že ta noc – ve které se celý děj odehrává – občas vypadá v jednom záběru jako ranní rozbřesk a v následujícím jako pár minut po půlnoci a kdekoho pak napadne, že to nebude jenom nenadálou zvýšenou koncentrací měsíčního svitu. Ale nad tímto vším se dá lehce mávnout rukou jako jsem to udělal já a tak si říkám, že když jsem si i já – absolutní hudební analfabet – během filmu pobrukoval polovinu znějících písniček, něco na tom všem možná bude, na filmu i na 70. letech jako takových. (15.07.2005)

Přesný! Na pohled klídek a leháro, pod kapotou americká intimita těla. Ještě než se George stal imperátorem mýtotvorné space-opery, stvořil tenhle sametový generační klenot, z jehož koncentrátu pohodičky-nepohodičky by se nostalgie a nespoutanost mládí dala ždímat po galonech. Neopakovatelné atmosféře "jedné probdělé noci" se nedá vytknou zhola nic, natožpak v součtu se skvělou hereckou omladinou, dobovou hudbou od podlahy, hravým scénářem a neopomenutelným čerpáním z pokladnice moudrosti Josepha Campbella. Kol a kolem mi vychází nejen nádherný a nezapomenutelný snímek pro nutné pookřání po věčném civilizačním cynismoskepticismu (kterému při druhotném čtení stejně neuniknete), ale hlavně plnohodnotná hvězdná v... palba. Ach... :) (22.11.2008)