THX 1138

THX 1138 je veľmi osobitý a vizuálne pútavý obraz neveselej budúcnosti, v ktorej mikročipy preberajú velenie nad ľudskými pocitmi, potrebami a túžbami. Spočiatku vám možno všadeprítomné pípanie, robotické hlasy a displeje budú liezť na nervy, no akonáhle sa naladíte na príbeh, čaká vás strhujúci zážitok so silným záverom. I keď dnes už možno nie natoľko šokujúcim, akým bol v dobe uvedenia. (17.04.2003)

To bylo tak... George Lucas se Spielbergem a Coppolou někdy počátkem sedmdesátých let založil produkční společnost American Zoetrope a jal se natáčet svůj první celovečerní film. Měl hrst dolarů, Roberta Duvalla a ideu na antiutopistickou vizi budoucnosti vycházející z jeho studentského filmu. Z Roberta Duvalla udělal plešouna, z idei zajímavý příběh a za pár dolarů natočil nevídané věci. Desítky lidí chodí neuvěřitelně sterilními chodbami, berou drogy a pronášejí magorské věty – takhle vypadá budoucnost bez wookies. Těžko uvěřit, že podobnou depresárnu vymyslel a zrealizoval autor Hvězdných válek. Jsou tu sice znát neduhy jeho pozdějšího hitu – např. dialogy plné technofilních výmyslů, kterým nerozuměli herci natožpak diváci – , ale vizuální stránka zachraňuje mnohé. Některé triky navíc ani dnes nezestárly. THX 1138 ukazuje Lucasovo vizionářství v plné kráse, ačkoliv film u kritiků i diváků propadnul a American Zoetrope pohřbil. 80% Zajímavé komentáře: Vitason, Cornon (14.02.2006)

Dokonalá práce se zvukem a ruchy se bohužel bije s klasickým nešvarem a to neschopností udržet příběh v dobrém tempu po celou dobu. Fascinující vtáhnutí do neméně fascinujícího světa se tak překrývá s nuznou vyprávěnkou o uvědomění, která je zakončena výtečnou akční pasáží. Lucas už zde potvrdil, že má obrovský cit pro budování určitého uzavřeného/otevřeného vesmíru, ale příběh staví nechtěně na druhou kolej. Jediné štěstí, že humor funguje jak má a kupříkladu taková scéna se záchodem je opravdu k popukání. O to více pak zamrzí celková dramatická nevyváženost a neskutečně kýčovitý závěr přesycený slunečními paprsky. (18.08.2005)

THX 1138 není žádný dopravní prostředek nebo přístroj, ale označení člověka v časech, kdy se přestala využívat jména, lidé se rodí uměle, city neexistují a sexualita je zakázaná. Oslnivě bílý svět je světem „polomrtvých“ lidí, den co den ovlivňovaných drogami a důmyslnými programy na vymývání mozku. Ve víře v Boha se zpovídají systému, který tak sleduje nejen jejich fyzický život (prostřednictvím nekonečného množství kamer a čipů), ale i psychický, takže je může ovlivňovat jako loutky. Tedy jen do chvíle, kdy budou brát své drogy a nezačnou dělat zakázané věci. George Lucas nehleděl na trikovou stránku, nápadné triky se ve filmu prakticky neobjevují, sugestivní vizi odlidštěné budoucnosti navozuje utopení filmu v bělostném jasu, který pohltí potřebu futuristických vynálezů. Navíc na vaši psychiku působí všudypřítomné záběry ze skrytých kamer a neustálý proud kódů místo jmen a činností, přičemž hlasy přicházejí odkudkoliv, jsou vážné, oficiální a nekolísají v melodii. Po chvíli se budete cítit stejně vyprázdnění jako hrdinové - milenecká dvojice THX a LUH - která provádí „perverzní sexuální praktiky“ (tj. zamilovali se a vyspali se spolu). Nelítostná „orwellovská“ byrokracie se dá do pohybu a s ní i film, který se společně s hrdiny vymaňuje z pomalu proudícího jednotvárného života a skutečně začíná mapovat, jak celý systém funguje a že proti němu není jiné obrany než utíkat a doufat, že nějakým zázrakem obejdete některé z milionů pouček a nařízení, a tak se zachráníte. Lucasův film je stejně dokonale chladný jako svět, o kterém vypráví, dokonce i v napínavých sekvencích nijak nezajiskří emocemi a nezúčastněně zobrazuje smrt, zoufalství i bezmoc, komentovanou hlasy zvenčí. (05.09.2010)

Vizuální a vůbec celková stylizace filmu je naprosto perfektní a nadčasová. Tenhle film, podobně jako Kubrickova Odyssea přes svoje stáří i dnes působí poměrně moderně. Utopický odlidštěný svět, nepochybně inspirovaný Orwellovým 1984, je nesmírně působivý v tom nejnepříjemnějším slova smyslu - bezútěšný, sterilní, odlidštěný, prostě žít byste v něm asi nechtěli ani za nic. Bohužel z mého pohledu vizuální stránka (a také zvuková, která je úmyslně hooodně depresivní a nepříjemná) přebíjí všechno ostatní - příběh mi přišel strašně banální, přestože se tváří, že řeší strašně zásadní problémy. Je těžko stravitelný, ale v podstatě "o ničem", nedokáže udržet tempo ani napětí a ta již zmíněná vizuální stránka tenhle nedostatek bohužel nedokáže zachránit. (09.02.2007)