poster

THX 1138

  • USA

    THX 1138

  • Slovensko

    THX 1138

Sci-Fi / Drama / Thriller

USA, 1971, 86 min (Director's cut: 88 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • J.Connor
    *****

    SAMPLE Z FILMU - INTERPRET : Nine inch nails ALBUM: Downward spiral SKLADBA : Mr. Selfdestruct (úvod) (skladba začíná jakýmisi tupými údery, které se neustále zrychlují a jsou doprovázeny hekáním, zvuky pochází ze scény, kdy si Robert Duvall pouští místo zdrávasů projekci, kde robot bije provinilého muže.) .... REFERÁT O THX1138 vytvořený na objednávku: Americké sci-fi drama THX 1138 je režijním a scénáristickým debutem pozdějšího tvůrce kultu Hvězdných válek a ikony americké kinematografie George Lucase. Lucas na tématu pracoval několik let, již na studiích natočil a v roce 1967 představil krátkometrážní snímek Electronic Labyrinth THX 1138 4EB. Film pojednává o hrdinovi žijícím ve futuristickém totalitním prostředí. Prostředí chladném, matematickém, bezcitném, kde lidé s unifikovanou vizáží vykonávají úmornou práci a poté se navracejí do svých prázdných bílých příbytků, které sdílejí se spolubydlícími, s nimiž je nepojí žádný vztah. Lidské emoce a potřeby jsou eliminovány povinnou aplikací vysokých dávek sedativ. Vše pak dozorují policisté – androidi, kteří se prezentují jako laskaví strážci pořádku, kteří neopomenou pohladit dítka po hlavičkách, ale se strojovou přesností a bezcitností vykonávají své úkoly v rámci udržení pořádku dle nastavených pravidel. Lucas nijak nespecifikuje vládnoucí vrstvu, existuje-li a nezabývá se přílišným popisem pravidel fungování tohoto futuristického společenství, spíše se zaměřuje na utrpení jedince a potřebu vzpoury proti ubíjejícím pravidlům totalitní společnosti. Hlavní hrdina pojmenovaný jen trojicí písmen a číslicí jako THX 1138 (Robert Duvall) vysadí dávky sedativ, díky čemuž pozná lidské pudy, nejedná se jen o dosud nepoznaný sexuální zážitek s opomíjenou spolubydlící LUH 3417, ale zejména poznání citu, nejprve lásky k ženě, poté i k dítěti, které má LUH 3417 porodit. Společnost však nad svými ovečkami bedlivě bdí a zakázanou lásku ihned odhalí, ale také nemilosrdně trestá, proto je THX 1138 od své lásky násilně oddělen a zavřen do žaláře, kde má být násilně převychován. Pro hlavního hrdinu však již po poznání lidských citů není cesty zpět a tak se pokusí uprchnout do světa mimo město. THX 1138 bývá řazeno mezi podstatné zástupce proudu zvaného „nový Hollywood“. V 50. letech probíhala v Hollywoodu dramatická krize velkých studií a velkolepých produkcí. Přestával o ně být zájem v souvislosti s uvolňující se atmosférou v předvečer 60. let, ale souvisel i zcela světsky např. s nástupem televize. Předáci filmového průmyslu tak museli začít hledat alternativu, jíž nalezli v dání důvěry a především financí mladým neokoukaným tvůrcům, jimž dali zelenou v často alternativních a nekompromisních projektech. THX 1138 sice byl finanční propadák, ale svého docenění se dočkal poměrně záhy a dnes je považován za klasické dílo. Příznačně film začíná dobovou upoutávkou na kýčovité sci-fi filmy z 50. let, konkrétně na sérii filmů s hrdinou Buckem Rogersem. Lucas jako kdyby se odstřihával od zašlého Hollywoodu a jeho „bezproblémových“ produkcí pro masy a zároveň představuje svou vizi možné budoucnosti, naprosto odlišnou od spektakulárních dobrodružství v papundeklových kulisách typu Star Trek apod. THX sice, ať již náhodou či úmyslně, čerpá z předcházejících literárních děl zobrazujících různé formy dystopie (1984, My, Konec civilizace), ale je třeba si uvědomit, že z hlediska filmového média se jednalo o jedno z prvních děl tohoto typu. Jemuž pochopitelně předcházel zejména Metropolis, jenž je ale třeba považovat za pramáti nejen filmových dystopií, ale sci-fi obecně. Poměrně nezvykle Lucas do své vize futuristické totality zasazuje i náboženství. Lidé se modlí k zobrazení proroka, který jim repetitivně přes nahraný automat uděluje rozhřešení, ve filmu je ovšem okrajově zobrazena i církev a její představitelé. Je pak samozřejmě otázkou, zda Lucas obecně považuje víru a její institucionální rámec za nástroj totalitních vlád či jen upozorňuje na jejich potenciální zneužití. Velký akcent je dán na robotickou policii, která bezcitně a přesně vykonává své příkazy. V tomto až jistém odporu k policii lze zřejmě hledat kořeny v 60. letech, kde se policie a armáda staly nástrojem boje vlády proti sílící revoltě a hnutí hippies. Zároveň je však z filmu cítit i jisté vystřízlivění z idejí 60. let, které naopak mnohdy předkládaly snové vize o budoucím pospolitém štěstí všech lidských bytostí. Stojí rovněž za povšimnutí, že THX 1138 a s ním mnoho dalších pracuje v továrnách na policejní roboty a lidé si tak nástroj svého ujařmení vyrábějí stále dokola sami. V podstatě jediným větším odhalením fungování instituce státu je soudní proces s hlavním hrdinou, který se prohřešil tělesností a vysazením sedativ. Zobrazený státní systém tak sice ponechává iluzi jakési svobody ve fungování justice, která však svoji činnost musí vykonávat v mantinelech, které jí stát dá a o nezávislosti si očividně může nechat jen zdát. Život je hlavnímu hrdinovi ponechán jen z důvodu, že soud shledá, že má pro společnost ještě jistou materiální hodnotu. V průběhu hrdinova útěku a páchaných škod v jeho souvislosti také dispečerka v jakémsi centru vypočítává jeho stávající hodnotu. Lidský život je tak derivován možností finančního či pracovního prospěchu pro společenství, např. lidé staří se v ději neobjevují, pravděpodobně kvůli své mizivé „hodnotě“. Svým způsobem může film i poukazovat na nelichotivé podmínky prací v průmyslu, podobně jako o mnoho dříve Chaplinova Moderní doba. Lucas také poměrně nově poukazuje na konzumentství jako jeden z produktů a nástrojů totality. Lidé jsou po návratu z úmorné práce v továrně ohlupováni televizí, která jim kromě mnoha kázání nabízí především skvělé nepostradatelné výrobky za výhodné ceny. Lucas také jako mnoho jeho předchůdců i následovníků dochází k závěru, že vysvobozením z mašinerie ať již peněz, technokracie, policejního státu či ubíjející práce jsou jedině lidské city, především láska, ideje, svoboda, ale i tělesnost. Hrdinovi se v THX 1138 podaří utéct, aniž by nám bylo jen okrajově sděleno, jaká budoucnost ho za hranicemi města čeká. Nicméně pomyslné předměstí, kterým musí THX 1138 projít je plné odporné havěti, divokých barbarů, špíny, tmy, nejistoty … V této souvislosti si lze klást otázku, zda Lucas v podstatě jen, byť trochu přehnaně, neglosuje civilizaci jako takou, kde rádi trochu svobody vyměníme za fungující topení, plný talíř a nové auto a zároveň si idealizujeme život na venkově či v exotických lokacích třetího světa.(2.6.2006)

  • ripo
    *****

    Tak to to je ten typ filmu, pri ktorom si chrochtám blahom .... Nádherné vizuálne zábery, šumovo-ruchový podmaz, vedecká fantastika, zvuk i kamera blížiace sa k dokonalosti . Netreba rozumieť výrazom 563 ma 3c po 3% na LUH2155 kontakt 5Ec225... To je len ruch, ktorý je neoddeliteľnou súčasťou filmu. Utopististická vízia totalitnej spoločnosti, ktorá ovláda myseľ i telo jedinca. Jedinca, ktorý prestáva byť jedincom a stáva sa len zrnkom piesku v presýpacích hodinách, ktoré má niekto vo svojich rukách .(28.7.2005)

  • Djkoma
    ****

    Díky tomuto filmu mě George Lucas přesvědčil, že nenatočil jen Hvězdné války, ale i taky něco jiného. Musím říci, že i to "něco jiné" je kvalitní, i když těžko stravitelný filmy, vycházející z Lucasovi studentské práce. Film nám ukazuje Lucasovi představu budoucnosti, světa bez lidí, v podzemí, s technologií, která nemá meze(dokonce nakousnutí toho, že ministerstvo fantazie promítá do světa hologramy je velmi zajímavá). Film mi hodně často připomněl Orwelovské 1984. Vězení z "nekonečného" prostoru bílé barvy. Roboti pracují, roboti "žijí", roboti jsou zatýkaní roboty a roboti se dokonce i milují (!). To, že každý robot užívá různé prášky (či spíše drogy) je lehce nedořešeno, sledování televize i s různými erotickými perverzemi je u robotů je celkem nečekané.Lucasův těžký film, z kterého se budu chvíli dostávat a na který budu určitě často myslet. Viděl jsem pouze director´s cut, v kterém mi přišli efekty až moc dobré na to, aby bylo 34 let staré. Nevím kolik dát hvězdiček tak za ten konec (který se dal očekávat) dávám 4*.(11.5.2005)

  • Vitason
    *

    Ještě než se George Lucas vydal na předalekou cestu do komerčně úspěšné galaxie Hvězdných válek, zabrousil do vod sci-fi, kde ze sebe vybil svoje intelektuální choutky, ale na diváka se tak nějak vykašlal, protože se jedná o velice těžce stravitelný film, který působí jakoby mu Spielberg rozbil při psaní scénáře kalkulačku o hlavu, protože polovina dialogů je tvořena číslicemi. Na příběh by stačilo 20 minut. Lucas se alespoň tedy snaží prokreslit vizi utopické společnosti, kde je člověk jen malinkatým šroubkem v podivně fungujícím stroji, né nepodobnou třeba Metropolis či Brazilu a i zde vytrhne hlavního hrdinu z běžného stereotypu láska. Jediné, co se Lucasovi povedlo, je chladná až sterilní vizuální stránka, která nejlépe přibližuje lidské odcizení, ale víc než 1* dát nemůžu, i když bylo zajímavé vidět, co Lucas dělal ještě před tím než začal rejžovat z jednoho filmu a jeho pokračování a remástrovaných verzí těchto filmů a remástrovaných verzí remástrovaných Válek atd. atd. atd.(23.12.2007)

  • JohnnyD
    odpad!

    Kto by veril, že tvorca úžasných jemne brakových Hviezdnych vojen začínal pri takomto artovom pseudointelektuálnom "vizionárskom" blábole. Je to 86 minút plných nudy, pípania, nezmyselných dialógov a ultra-naivných posolstiev ("Štát ti žehná! Masy ti žehnajú! Nech žije komercia! Nakupujte veľa!"). Síce audio-vizuálna stránka je na svoju dobu vynikajúca a Lucas je bezpochyby talentovaný režisér, ale celé je to tak nehorázna otravná nuda, že nič viac ako odpad si to nezaslúži.(22.7.2008)

  • - Jedna z posledních scén, ve které projíždí THX s autem v mohutném tunelu, se natáčela v nedostavěné části metra v San Franciscu. (Listeroman)

  • - Některé z filmových dialogů jsou převzaty z projevu amerického exprezidenta Richarda Nixona. (Listeroman)

  • - Pod úvodními titulky je slyšet mix dvou skladeb. Jedna z nich se jmenuje „Stabat Mater Dolorosa“, je z roku 1736 a napsal ji barokní skladatel Giovanni Battista Prgolesi. Můžeme ji slyšet v méně časté sborové úpravě. (Svatopluk.Vi)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace