Žena na válečné stezce

Když jsem dostal z Horácké galerie v Novém Městě na Moravě e-mail tohoto znění: "ŽENA NA VÁLEČNÉ STEZCE. Nebude chybět ani úvodní komentář komentář Miloše Zabloudila. Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona. Tak nezapomeňte 22. února 2019 v 19:30h.", příliš jsem neváhal. Kolik je panu Zabloudilovi let, když už koncem šedesátých let vedl filmový klub ve Žďáře? (Chodili jsme do něj jako žáci SPŠS.) Určitě přes sedmdesátl, přesto vypadal jako kdysi. Co včera povídal byly spíš obecné informace - třeba, že Halldóra Geirharðsdóttirová prohlásila, že měla dojem, že režisér Erlingsson usiluje o její život, což bylo z filmu patrné. Ale ani já nebudu rozplétat uzel, z kterého vylézá příliš mnoho konců provazu. A na dotaz, jaká metoda je lepší (viz úvod), bych jen řekl: ani jedna z obou (i když obě vyžadují značné fyzické nasazení). Co mě však na filmu mimořádně zaujalo, bylo začlenění hudby (skvělé na jedné i druhé straně a dohromady kupodivu též; přestože dáma vlevo ode mě se tomu neustále hihňala a nejvíc, když si muzikant zapálil cigaretu). Pokud je hudba všechno, pak také muzikanti musí být všude. Ale možná i vám připadá, že když jdete podzimní krajinou a zpíváte si třeba "Summer's almost gone", vidíte Jima Morrisona sedět na mezi a ostatní Doors procházet mezi křovím. (23.02.2019)

Severský humor přetavený v dilema ekologického boje versus být adoptivní matkou - lze oboje? ;o) viděno nad Afrikou :D (22.03.2019)

Pan režisér nám před promítáním snímku řekl zhruba toto: Nebudu vám říkat, co ve filmu je, to uvidíte sami. Ale řeknu vám, co v něm není. Násilí, smrt a sex. Omlouvám se.....:) A přesně tak to bylo. Originální nápad i zpracování s výbornou hlavní představitelkou. Její výkony v terénu byly obdivuhodné. Bez živé kapely a chudáka cizince by to bylo spíše drama dost na zamyšlení. No, uvidíte třeba sami.... (13.01.2019)

-3* na tento film jsem se těšil od doby, kdy jsem shlédl první trailer. Čekal jsem od ní drsnou, ale zároveň seversky bizarní baladu, jakou přinášejí filmy z těchto končin. Výsledek mě však dostatečně nenaplnil a já odcházel z filmu mírně zklamaný. Nemůže za to ani kamera, ani stylizace, či herecké výkony. Spíš příběh je poněkud utažený za vlasy a je moc jednostranný až extrémní, a to přírodu miluju a jsem její velký obránce. Navíc humoru a nadsázky tam bylo poskrovnu a naopak živých hudebních vložek přehršel a ke konci už mi lezly na nervy. Nechci shazovat význam filmu, ale vlastně mi nic nepřinesl. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (28.07.2019)

No... Takhle, ono to není špatné, po filmařské stránce se mi to líbilo hodně, včetně toho zajímavého nápadu účinkování muzikantů přímo ve filmu. Taky mě mile překvapilo, že ačkoli filmy o aktivistech rád zrovna nemám, jelikož v nich vždycky má hlavní roli nějaký naprostý fanatik, tady je hlavní hrdinka celkem sympatická a ačkoli jsem čekal u její postavy nějakou psychologii, tu její lásku pro krajinu v tom člověk vidí a díky tomu jsem s ní dokázal aspoň částečně soucítit. Horší ale je, že to celé je natočené a vedené strašně strojeně a uměle - nebo aspoň já měl ten pocit. Ať už v tom má roli slabá práce s postavami, nefunkční symboly v obrazech (třeba ten obraz Gandhího nebo maska Nelsona Mandely mi v tom přišli jako přidané strašně na sílu, aby režisér o dost víc vyjádřil něco, co je dost zjevné i bez toho), občas hapruje i to, jak moc to chce být vážné a jak moc to chce být poklidné a vtipné a co je úplně nejhorší, spíš mi celý ten film přišel jako umělý konstrukt, než aby v tom byly opravdové emoce. Nemůžu si pomoct, ale prostě jsem tomu nevěřil. Určitě jsem to rád viděl, některé scény jsou super, islandská krajina je taky hezká (o čemž už jsem přesvědčil u jiných, většinou taky islandských, filmů) ale vyšší hodnocení tomu dát fakt nemůžu. Slabé 3* (02.07.2021)

Island o5 potvrdzuje, ze jeho kinematografia je maximalne fascinujuca. Patdesiatrocna zena bojuje za Planetu, vedie sukromnu vojnu s priemyselnymi firmami. ktore - a to nielen na Islande - idu tvrdo po zisku, mnohe seru an zivotne prostredie. Dobre, v Europe nie, ale v tretom svete je zivotne prostredie a jeho ochrana na okraji zaujmu . 100 % (23.02.2021)

Muzikanti napoprvé vtipní, napodruhé nudní, napotřetí až napotřicáté trapní. Příběh ze začátku zajímavý, maximálně od půlky otravný, protože, ač samozřejmě nesouhlasím s rozmrdáváním Planety, takovéhle debilní fanatiky fakt rád nemám. Dohromady tedy velké zklamání a dojem hippies vegan hipster ubohosti. 40% (28.05.2019)

Klasický islandský film plný hořkého humoru a problému, který teď není výjimečně o typicky islandském problému. Kupodivu i takové téma se najde a je to tak dobře. Jediné, co mi vlastně vadilo byla to všudypřítomná hudba. Ta byla opravdu zvláštní a zbytečná. Škoda. Ačkoliv chápu snaha udělat film zajímavějším. (26.12.2019)

Heligon, bubon a harmonika, tri hudobne nástroje, ktoré formou "bizarných" podmazov sprevádzali Hallu poča celého filmu. Zaujímavý a pekný scenaristicko-režiný počin. Film o svojskom "riešení" ekologických problémov v Islande, ktoré vďaka propagandy vlády, lebo "nikto nechce žiť v rašelinových chatrčiach" nenašiel pozitívnu odozvu u bežných občanov Islandu. Herečka podala veľmi dobrý výkon. Island je krásna krajina, bolo to vidieť aj vo filme. Dúfam, že tí čínania sa tam neusadili. (17.11.2019)

Na prvni pohled napadita podivana, ktera casem zacne trochu nudit. Ani drama, ani komedie. Za pozornost stoji herecka v hlavni roli a prostredi Islandu. Celkove jsem zklamany, od tohoto titulu jsem si sliboval vice... (03.05.2020)

Benedikt Erlingsson zase jednou projevil svůj svérázný smysl pro humor, když naservíroval divákům tento veskrze originální příběh. Myšlenka filmu je mi velmi blízká, islandský národní folklór rovněž a všechno to do sebe tak pěkně zapadá, že nemám jediný důvod ke kritice. (80%) (17.05.2021)

Príbeh plus ekoterorizmus plus kapela plus islandská príroda plus sestra plus ovce plus cudzinec na bicykli plus ukrajinské dievčatko, to je nefalšovaná severská originalita! (01.08.2019)

Hodně divný film, na který je třeba si udělat klidnou chvilku. Dal jsem mu šanci a líbilo. 75% (15.11.2020)

Žena na válečné stezce je pro mě především nudná, byť řemeslně precizně zpracovaná. Nedokázala si udržet moji pozornost ani mě nějak více vtáhnout do děje, možná i proto, že nejsem žádná ekoaktivistka/ekoteroristka. :-) (30.05.2021)

Inu Island je zcela jistě krajinou, která si roste svým životem. Proto diváka nemůže překvapit, že učitelka chodí do posilovny a na plavečák z důvodu, aby po víkendech mohla pobíhat po krajině s dynamitem v kapse a s lukem v ruce. A proč to dělá? Protože nemá ráda korporát a v soukromém životě citelně neuspěla. 64 % Celosvětový příjem ke 12. 2. 2020: $4,471,158, což je 1,54 násobek rozpočtu (02.03.2020)

Letos druhý film, který mě ohromil. Skvěle vymyšlenej, překvapující, neobvyklej a v neposlední řadě taky vtipnej. Ale jestli mám něco vypíchnout, tak náhodné zjevování toho týpka na kole a nápad s kapelou jako živým soundtrackem. Čistejch pět. (22.07.2019)

Hlavnou hrdinkou filmu je Halla, ktorá je na prvý pohľad bežná obyvateľka Islandu. Žije sama, riadi miestny zbor a jej snom je stať sa raz matkou. To je však len polovica jej osobnosti. Je totiž aj zanietenou ekoteroristkou, ktorá je zodpovedná za sabotáže dodávok energie do miestneho závodu s hlinníkom. Bojuje za životné prostredie, za "matku Zem" a za lepšiu budúcnosť. Jej boj si všíma celý svet, ale nejde iba o boj proti veterným mlynom?Woman at War je skvelý film, ktorý sa okrem ekologického posolstva zameriava aj na moc silných korporácií usmerňovať celospoločenskú debatu. Veľmi zaujímavým elementom je hudba o ktorú sa v tomto filme starajú hudobníci, ktorý sú súčasťou záberov a priamo ich vidíme. S hercami tu je ale len minimálna interakcia a tak ide o veľmi svieži a originálny prvok. Film je to veľmi dynamický a zaujímavý a vrelo ho odporúčam. 90% Scandi 2019 - Kino Lumiere (20.01.2019)

S názory hlavní hrdinky se sice neztotožňuji, ale po filmové stránce výborné! (27.09.2020)

Až nečekaně osvěžující. Trochu by to mohlo připomínat Tři billboardy až s tím, že tam šlo o osobní mstu, zde jde o mstu světu od světa. Konkrétně mstí přírodu proti čemukoliv nepřírodnímu. Hodně dobrý motiv. Zvlášť dnes. A nakonec ani ne moc násilný. Islanďané si do toho navíc dají svůj nehumor, který pro ně i mě kupodivu funguje. I když mám takový divný dojem, že jsem viděl na film trailer, který vypadal dosti jinak. Více vesnicky, psychologicky, ale humorněji. V tomto případě sledujeme něco trochu víc megalomanského, co tak nějak funguje i přesto. Film bych asi neoznačil za jednu z nejlepších věcí, ale určitě bych si na něj rád vzpomněl, když jde o zajímavě odlehčený film, který byl určitě dobře natočený, dokázal překvapit i pobavit. Velmi velmi a velmi dobré překvapení z islandské produkce za poslední trochu smutné a rozpačité roky. Ten hudební doprovod dosti metafyzický, matoucí, ale originální. (29.12.2020)

Herecký koncert ( hahaha - pochopí pouze ti, co viděli ), netradiční úsměvné pojetí jinak vcelku závažného tématu a samozřejmě v hlavní roli nezaměnitelná islandská příroda. (11.06.2019)