The Portrait
Režie:
Jiří SlavíčekScénář:
František Vlček st.Kamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Otomar Krejča st., Luba Skořepová, Vladimír Šmeral, Ladislav Kulhánek, Karel Dostal, Rudolf Deyl ml., Felix le Breux, Růžena Šlemrová, Ludmila Píchová (více)Obsahy(1)
Polovina devatenáctého století. Mladý malíř Šimon (Otomar Krejča) portrétuje bohatého, zlou pověstí opředeného lichváře Chazaje (Karel Dostal). Maluje obraz, z něhož na něj začínají hledět živé, uhrančivé lichvářovy oči. Šílený hrůzou a strachem spáchá malíř sebevraždu. Je první, komu obraz přinesl neštěstí. Chazaj je ztělesněné zlo a v podobizně žije dál. Obraz ničí stále více lidí. Chazajův přízrak přivádí k tragické smrti dalšího nadaného malíře. Je jasné, že podobizna musí být zničena... (Česká televize)
(více)Recenze (79)
Tady v podstatě není co dodávat. Kamera a světlo je základem filmu, to je bez debaty. A tady tomu dali autoři vyšší školu. Asi nej horor české výroby. ()
Malíř, stižen kletbou podobizny lichváře Mur Chazaje, za kariéru, postavení, mamon ďáblu duši zaprodal. ()
Důležité je zmínit, že v Podobizně se hororová atmosféra stupňuje. Stupňuje, ale velmi pomalu a dost trvá než film konečně trochu potemní ve faktické stránce filmu. Do té doby vidíme obraz jednou nebo dvakrát a pak vůbec. Mě osobně chybělo větší napojení malíře na obraz, od začátku se o ovlivnění obrazem jen mluví. Třeba kdyby hlavní hrdina na obraz fascinovaně hleděl se od něj nemohl odtrhnout. Takže nakonec skutečbý, ovšem s přihlédnutím k dobovosti, horor přišel na posledních dvacet minut. Já vidím ve filmu i jeden zajímavý rozpor, mimo obraz samotný. A to zda tvořit čistě jen pro krásu nebo pro peníze. Ideální je, pokud se to skloubí, což se ale hlavnímu hrdinovi nedaří. A není to první film, který toto téma otvírá. Jde skoro o každý film o umělcích. Teď například v seriálu Génius - Picasso řeší slavný malíř totéž. Jenže nejde vždy malovat jen na pohled, nutné je se i něčím živit. Je to jedno z dilemat, které hrdina řeší. Dnes už film nemá takovou atmosféru jako kdysi, to nepochybně, ale na druhé straně herecké výkony byly výborné. ()
Těžko hodnotit tenhle skoro osmdesatek let starý film dnešními měřítky. Na svoji dobu určitě špička. Já si ho ale z dětství pamatuju opravdu jako hruzostrašné dílo. A s obrazy, které v tom filmu vůbec nejsou. ()
Nevím,jak tento film bude působit na dnešní děti,ale já jsem se bál moc.V rámci filmů pro pamětníky,jsem jej poprvé shlédl někdy v polovině 70.let.Vřele doporučuji! ()
Začátek vypadá slibně, ale pak už následuje jen klišé typu chudý zbohatne, ztratí smysl pro hodnoty, které měl, okolí se od něho odvrátí, atd., atd... O horor se nejedná v žádném případě, spíše nepovedené drama s drobným náznakem fantasy. Ani s přihlédnutím k době vzniku nehodlám filmu dávat lepší hodnocení. ()
Jak jste proboha přišli na to, že tenhle filmový skvost je "dnes již silně vyšumělý"??!! ()
Balada o "diablovi" lakomosti, ktorý mení ľudské charaktery. Klasické spracovanie, dobre vystavaný príbeh a dobré herecké výkony. ()
Příběh o touze po penězích a slávě a o tom, jak může závist zničit lidskost a lásku. Velkou výtkou je předvídatelnost, klasická variace na faustovské téma, tentokráte s otevřeným koncem, a taky mi moc nesedlo množství černé v tomto černobílém snímku, ačkoliv musím uznat, že to přidalo na tísnivé atmosféře. Také na to, že film byl o umění tam zas tolik obrazů neukázali, z osudné podobizny se rýsují jen ty oči... Ale jinak je to film dobrý. ()
Podobenstvo o zhubnom účinku (opodstatnenej) túžby po peniazoch a po sláve.↵ Niektoré prestrihy boli zrejme podstatné skratky oproti predlohe, čo príbehu trochu uberá na uveriteľnosti (napr. plány po objave pokladu a vzápätí iná realita). Napriek tomu sa jedná o celkom zaujímavo sfilmovaný príbeh, ktorý má hlavu i pätu i obstojnú pointu.↵ ↵ Výhrady mám k ležérnemu a nezaujatému stvárneniu Martiny Lubou Skořepovou, ktoré nezapadá do príbehu a najmä k práci so svetlom, ktorá síce mala navodiť pochmúrnu atmosféru ale súčasne sťažila sledovanie a pochopenie filmu.↵ Kvôli nejasnému potemnelému obrazu a podobným vizážam rôznych ľudí som totiž často nedokázal rozlíšiť tváre a strácal sa tak v deji (najmä po prestrihoch). Musel som sa orientovať podľa výrazných čŕt ako brada/fúzy, ale vďaka tomu som si zas nestotožnil Romana (bez brady) s jeho budúcim ja (s bradou) v zrkadlovej scéne po jeho sne. ()
Asi nejúspěšnější film jinak podprůměrného režiséra a syna našeho slavného a téměř geniálního krajináře Antonína Slavíčka. Místy tak sugestivní, až z toho jde strach. Škoda, že film tak málo dávají v televizi. ()
Příběh musel budit v roce vydání u diváků solidní hrůzu. Představa, že jdou pak večer z kina sami domů, v hlavě podobiznu na prokletém obraze... závěr je velmi působivou třešničkou na skvěle upečeném dortu. ()
Velmi podařený český snímek s hororovým nádechem mě nenechal rozhodně klidným.. Mysteriózně laděný film vytváří neobvyklou atmosféru.. Zdařilý námět a tehdejší zpracování hodnotím, jako vynikající. Tajemná hudba a šerosvitné záběry mě naprosto učarovaly. Závěr = 100% ()
Jak už napsal Kagemush, film se nedá v žádném případě označit za vyčpělý. Tak nádherná hra světla a stínu, tak dotažené herecké výkony.... Kam se na Šmeralova malíře hrabe Ledgerův Joker. Atmosferický horor jak malina. ()
Výborný expresionistický film, který přitom téměř postrádá běžná tehdejší klišé. I proto, že není ve všem zcela doslovný a zachovává napětí. Vladimír Šmeral je geniální a tento film je předznamenáním jeho výkonu o dvacet let později v Kladivu. Obraz lichváře je skutečně děsivý, nechtěl bych ho mít doma. Skvělá temná atmosféra a práce se světlem. Neznám podobný film tuzemské produkce, podobá se jen německým expresionistům, kterými se zřejmě tvůrci inspirovali. Proč jej ČT neuvede častěji a jindy, než jednou za pět let v 0:10, to pro mě zůstává záhadou. Možná je to tím, že film otevřeně kritizuje uměleckou podbízivost a komerci.. ()
Prostředí, herecké výkony, atmosféra i hudba stojí za to. Ovšem obsahově je snímek slabší. Z dnešního pohledu poněkud fádní děj by mohl být svižnější a s výraznějšími zvraty. Je ale s podivem, kam se česká hororová kinematografie poděla, když měla tak slušně našlápnuto. ()
[2021-02-11] * ()
Film má atmosféru, promyšlenou kameru, kompozici záběrů a nasvícení (expresionisticky laděné kontrasty světla a stínu) a velmi dobrou hudbu D. C. Vačkáře. Scénář se pokusil vykročit od Gogolovy groteskně-strašidelné povídky k obecnějším úvahám na téma role umění a umělce ve společnosti, ale odpovědi, které dává, jsou zjednodušující až naivní. V tomto smyslu je příznačné, že film ani v jediném záběru neukazuje to skutečné "ryzí umění", reprezentované tvorbou malíře Jordána - jak by asi podle tvůrců filmu z roku 1947 vypadalo? Největší slabinou filmu je - a v tom se budu lišit od většiny zdejších komentátorů - V. Šmeral v hlavní roli. Šmeral byl rozporuplný herec i osobnost. Tady mě rozhodně nepřesvědčil, jeho ochotnická gestikulace i mimika, teatrální obracení očí v sloup atd., byly místy nesnesitelně komické. K civilnímu herectví se Šmeral propracoval jen občas a mnohem později, např. v Kladivu na čarodějnice, Nejkrásnějším věku a zejména Směšném pánovi. Smutným paradoxem byla pak jeho celoživotní, mimořádně aktivní služba komunistickému režimu: reálná obdoba jeho role malíře Romana. Přes všechny nedostatky je film velmi cenným dokumentem doby a dá se na něj dívat i dnes. Máme jen málo poválečných děl (kromě Podobizny např. Radokovu Dalekou cestu nebo Steklého Sirénu), které překonávají tradici salónní veseloherní zábavy 30. let a naznačují, jak by se býval mohl československý film vyvíjet ve svobodných poměrech. ()
Je to! Je to! Ďábel! ()