Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jedna noc a jeden dokonale připravený zločin. Julien Tavernier, bývalý důstojník cizinecké legie, využívá své zkušenosti v práci pro firmu, jejíž činnost je úzce spjata s politickými zájmy a surovinami. Je milencem manželky šéfa společnosti, se kterou se dohodnou, že jejího muže zavraždí. Zločin je dokonale připraven a vše vychází podle plánu, ale stačí jediná maličkost aby...
Film Výtah na popraviště režiséra Louise Malla přináší divákům jedinečný filmový zážitek. Vypráví obrazem, atmosférou, hudbou a hereckou tváří tak, jak to dokáže jen málokterý film. V černobílém obraze klasika filmové kamery Henriho Decae prochází noční Paříží chladná Jeanne Moreauová za zvuků tesknivé hudby Milese Davise a připomíná nám, jakým čarovným způsobem dokáže film vyprávět. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (96)

Jossie 

všechny recenze uživatele

Celkem dobře se na to dívalo, byla to taková jednoduchá detektivka s uměleckým pozadím. Trochu mi vadily ty podivné herecké výkony, moc jednoduché vyřešení celého případu tří vražd a hlavně ty charaktery postav, především u mladé dvojice, která byla chvíli naprosto bezstarostná a vzápětí strašně vystrašená a celé to nepůsobilo nijak přesvědčivým dojmem. ()

lsd 

všechny recenze uživatele

Jen mě mrzí to, že potenciál tohoto snímku byl určitě velký(hlavní nápad a příběh, to oboje je výborné, dokonce hlavní zápletka trochu přípomíná geniální film Muž, který nebyl), ale Malle toho nedokázal dostatečně využít, což bylo možná dáno jeho nezkušeností, protože toto byl jeho první film. Mohl to být fantastický, napínavý thriller u kterého byste se báli i mrknout, abyste náhodou o něco nepřišli. Takhle je to vcelku napínavé, ale některá místa jsou prostě nezáživná a tím pádem film nemá takový spád, jaký by potřeboval. Herci jsou také spíše sterilní a celově takový nepřesvědčivý až umělý. Snímek za 3 plus geniálí hudba Milese Davise za půl bod, čili dohromady je to za 3,5 za nápad a vcelku přesvědčivou atmosféru Francie konce 50. let. ()

Reklama

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Příliš nudné a prakticky nezamotané (vše je jasné i když postavy se tváří jako by ve všem byl nějaký velký hlavolam...). Francouzi umí natočit dobrý snímek, ale mít dobrý nápad prostě nestačí. V pár momentech to postavy se svou inteligencí (resp. hloupostí) silně přehání a pokud někdo opravdu chce spáchat vraždu vylezením o patro výše pomocí lana, neměl by ho tam při cestě zpět zapomínat... To se prostě stát nemůže, když je to věc tak důležitá a vy po ní lezete dolů. Tato stupidita kazí věrohodnost snímku, který by měl působit úplně jinak a který totálně symboliku výtahu (na popraviště) nezvládá. Velká škoda. ()

JohnMiller 

všechny recenze uživatele

Nebudem klamať. Pozrel som si to výhradne iba kvôli soundtracku ktorý zložil môj veľmi obľúbený jazzový  virtuóz Miles Davis. Zujímavosť pri tomto diele je ten, že Miles Davis skladal a nahrával hudbu počas sledovania filmu. Najprv bol hotový film potom sa k nemu dokončil soundtrack. Pred snímkou som si prečítal zopár kritík ktoré tvrdia, že snímka je aj na to obdobie, naivná, nelogická a postavy sa správajú divne. Mne to našťastie až tak zlé neprišlo. Film aj z odkazom som vstrebal a užil si ho. No, soundtrack je stále to, čo vo mne rezonuje a vyplavuje emócie. Na úvodný motív už nikdy nezabudnem. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Po mírném přimhouření očí nad podivně uspěchaným koncem, samoúčelně zmatkující mladé dvojici a dalšími drobnými nelogičnostmi (jak mě asi může rozmačkat výtah, kterému jsem odklopil dno?!??), se mi ovšem dostává zamotaná, ale pěkná detektivka. Místy jsou emoce vygradovány docela pěkně (téměř Hitchcockovým stylem) a pár vtípků film i pěkně oživuje. Pro mě příjemná podívaná. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (37)

  • Vzťahy medzi postavami sú zrejmé v momente, keď predavač áut v kaviarni osloví Florence ako pani Caralovú, lebo vzťah Juliena a Florence je postavený len na základe telefonátu a tieto postavy sa na plátne vôbec nestretnú. Zmienená scéna posilňuje umiestnenie rozhovoru milencov na samotný začiatok rozprávania, taktiež aj dlhý detail, keď sa z tmy postupne vykreslí tvár Florence. Podobným detailom, no v opačnom garde, sa končí film, Florenceina tvár sa rozplynie v tme. V oboch prípadoch sa tak deje počas rozhovoru s neprítomným Julienom. (Biopler)
  • Původní album „Ascenseur pour l'échafaud“ z roku 1958 obsahuje deset skladeb z filmu. Miles Davis byl v zápětí v roce 1960 nominován za výkon na cenu Grammy za nejlepší jazzové album, jazzového sólistu nebo menší jazzové těleso. (vangobseck)
  • Film býva označovaný ako prelomový kvôli technickej stránke. Režisér prešiel praktickým školením, keď asistoval najvýraznejšiemu francúzskemu štylistovi Bressonovi na snímke Un condamné à mort s'est échappé (1956). Hneď za tým ako spolurežisér na Le monde du silence (1956) spolu so Cousteauom. Tieto skúsenosti zúročil a spolu s kameramanom Decaeom sa odvážne rozhodli nakrútiť nočné exteriéry na nový materiál Tri-X bez dodatočného osvetlenia a snímali Moreau len vo svetle výkladov a neónových reklám. Výsledok je drsná, no autentická kvalita vizualizácie veľkomesta, na ktorú nadviazali režiséri novej vlny. (Biopler)

Reklama

Reklama