Sleuth
Obsahy(1)
I ta nejdokonalejší hra na světě má jedno slabé místo. Úspěšný autor detektivních románů, bonviván a milovník všech her i mechanických hraček, Andrew Wyke, si pozval do svého rozlehlého sídla milence své ženy. Majitel malých kadeřnictví, Milo Tindle pro něho není rovnocenným partnerem. Proto s ním jedná přezíravým a výsměšným způsobem. Zatímco Tindle očekává nějakou dohodu, Wyke chce svého protivníka především pokořit. Také si k tomu připravil dokonalou past... Detektivní příběh, který vznikl podle divadelní hry dramatika Anthonyho Shaffera, nabídl kromě důmyslně napsané zápletky také velké herecké příležitosti hlavním představitelům. Film natočil známý klasik americké kinematografie Joseph L. Mankiewicz (Vše o Evě, Bosá komtesa, Byl jednou jeden lotr). Cynického spisovatele Wykea působivě ztvárnil Sir Laurence Olivier (Hamlet, Moc a sláva, Richard III., Komik, Maratonec). Bezbranně vyhlížejícího Tindlea si s neobyčejnou chutí zahrál Michael Caine (Alfie, Muž, který chtěl být králem, Hanna a její sestry, Krev a víno, Pravidla moštárny). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (163)
Tohle je brilantní ukázka toho, co jde vystavět na malé ploše. Jeden rozlehlý dům a zahrada, pár lidí. Zapomeňte na nějakou divadelnost, o televiznosti můžete přemýšlet až potom, protože při sledování na to není čas ani nálada. Laurence Olivier i Michael Caine předvádějí perfektní výkony, výborné je řešení interiéru domu, které je velmi neobvyklé, ale zcela využité. Také neustálé záběry na všechny ty obličeje diváka lehce znervózňují. Prostě paráda! ()
Umět slídit se dá i zpeněžit. Kdo si myslí, že to umí, ten si to jen nalhává, a i tenhle film mu nastavuje nemilosrdné zrcadlo o něm samém. Víc takových filmů... ()
„Bezradná policie nikdy nic nevyřeší. To jenom ten váš slídil amatér vždycky ví, o čem je řeč.“ Ach, ten Slídil... tento film mě kdysi hodně rozčaroval a zvládl jsem ho poprvé dokoukat jen jako "seriál" na několikátý pokus. Pak jsem ho při vzpomínce na něj vždycky proklínal a nenáviděl natolik, až jsem si ho nakonec chtě nechtě zamiloval a když jsem se teď po čase na něj podíval již potřetí, konečně musím svoje původní hodnocení aktualizovat. Je pravda, že ten nápad natočit dvou a půlhodinový film z jednoho domu jenom s (převažně :)) dvěma herci na scéně zavání až nezvyklým, potenciálně hůře ztrávitelným experimentem a že samotný děj předvede postupně tolik zvratů, tolikrát zakolísá na pomezi trpké skutečnosti a zábavné hry, osciluje mezi humornou komedií a depresivním dramatem, až může skutečně diváka vyvést z míry a připadat ve výsledku hodně překombinovaný (a já stále cítím místy z posledních 40ti minut tu pachuť nastavované kaše, nemohu si pomoct). Na druhé straně i díky bohatého repertoáru poloh Shafferovy hry od důmyslné parodie na detektivky a brakovou literaturu s množstvím odkazů, až po psychologické drama o ponižování se jedná o velmi osobitý zážitek, přičemž Laurence Olivier a Michael Caine tady herecky naplno ve všech těch polohách a proměnách naplno excelují a předvádějí po celou dobu doslova lahůdkový herecký koncert... ačkoliv, jak by řekl jeden můj zdejší kolega, nejlepším hercem v této inscenaci je jednoznačně Alec Cawthorne v postavě inspektora Dupplera (bezesporu!). ;-)) Taky jsem rád, že jsem nakonec po čase objevil, spatřil a zároveň si hlavně dovedl i užít to, co na Slídilovi většina tolik vychvaluje, pronikl lépe do jeho hlubší roviny a hravě ocenil i tu všestranou tvůrčí genialitu v oblasti žánru ve jménu hry kočky s myší a série mystifikací, plynoucích směrem k divákovi už od úvodních titulků. Takže buď je ten Slídil opravdu tak geniálním počinem, jak na mě skoro v každé scéně či dialogu začíná působit, nebo někdo z tvůrců se mnou taky manipuluje, že propadám „pseudointelektuálnímu filmu“ (jak jsem Slídila kdysi nazval v původním komentáři). Tak či tak se pro mě nezapomenutelný kus, kterému nakonec tu překombinovanost částečně mohu odpustit, protože i ta často bývá součástí zapeklitých detektivek, které si Slídil tolika různými způsoby postupně bere na mušku. [85%] ()
Skvělý britská film vypráví o takovém zvláštním souboji dvou hráčů, který je jednak vtipný, obsahuje několik výborných dramatických momentů a je skvěle napsaný a vygradovaný. Odehrává jen na jednom místě, v domě, který je plný různých bizarností. Skvělá komedie/thriller se skvělými herci (na plátně se objeví jenom dva nebo tři herci) a propracovaným scénářem. ()
Dokonalý príklad, že keď je čo hrať, herci dokážu zo seba vydať maximum. Shafferova divadelná hra je geniálna a obaja hereckí aktéri predviedli fantastický koncert, na ktorý je radosť pozerať. ()
Přišel mi nakonec kompaktnější než jeho modernější remake, navíc konec byl výborně dohraný - inu, když si pan spisovatel rád hrál... ()
Nevěřil jsem, že film se dvěma herci, v jedné velké místnosti, dokáže utáhnout stopáž 138 minut. Byl jsem rychle vyveden z omylu. Laurence Oliviere je naprosto strhující a Michael Caine mu víc než zdatně sekunduje. ()
Dlouhá překombinovaná konverzačka, která ke konci už dost nudí. Ze začátku to vypadalo slibně, protože film strašně připomínal geniální Hitchcockovu Vraždu na objednávku. 60% ()
For Me 94% ()
Ten film trval skoro dvě a půl hodiny, hráli v něm dva herci a od začátku do konce se v něm jen mluvilo, mluvilo a zase mluvilo v jednom sídle? Uteklo to jako voda a od začátku do konce sem nevyšel z úžasu. Ponižování je tak sladké a ještě sladší je hraní si s divákem, kterej až do konce netuší, co si má o ději myslet. O tom se toho ale bohužel moc napsat nedá, pokud nechci spoilerovat. Snad jen to, že je naprosto nepředvídatelnej, na první pohled banální a plnej suchýho anglickýho humoru. Nic byť jen vzdáleně podobnýho sem ještě neviděl. ()
Nafoukaný snobský spisovatel si pozve domů milence své ženy, sebevědomého italoangličana. A rozhodně nejdou pít čaj. Spisovatel miluje drsné hry, ovšem milenec také není žádný slaboch. Celý film stojí na skvělém hraní Laurence Oliviera (už chápu, proč je tak legendární herec) a Michaela Cainea. Nikdo jiný ve filmu nehraje, ten celý patří jen jim. Jediná výtka je, že to mohlo být kratší. A pak taky určité zvraty šly odhadnout. Jinak hodně dobrý. ()
Jsem na vážkách mezi čtyřmi a pěti ()
Výborný, výborný, výborný... Hlavně klaun, co se snaží vloupat se do hradu :-D ()
Po všech stránkách geniální! Film mě dokonce donutil si v duchu zapolemizovat nad tím, zda Oscar pro Branda za Kmotra byl správná volba. Michael Caine a především Laurence Olivier odvedli naprosto špičkové výkony, k čemuž jim samozřejmě velmi vydatně pomáhal i scénář. Byť se jednalo nejen žánrově o něco naprosto odlišného, tak prostředím, atmosférou i některými momenty mi tento snímek připomněl Vraždu na večeři. ()
Slídil mě naprosto uzemnil, Olivier a Caine rozehravájí ďábelskou psychologickou partii od které je hodně složité odtrhnout oči. Celý si film si vystačí jen se zmiňovanými dvěma protagonisty, přesto se nenajde ani jedna jediná nadbytečná nebo nudící vteřina, ba naopak napětí by se dalo krájet a divák jen čeká na další geniální zvrat událostí. Prostě a jednoduše zážitek jako hrom! ()
Dva herci v jednom domě aneb v jednoduchosti je síla. Laurence "Shakespeare" Olivier v roli egoistického parchanta a proti němu floutek Michael Caine - i když po většinu času pouze mluví, oba tenhle film bez duševní či fyzické újmy rozhodně nepřežijí. Ten rok to měla Akademie hodně těžké, nebýt dnes již kultovní role Marlona Branda, naháče by si určitě odnesl jeden z těchto borců. Těžko říct, jestli by to byl holič Tindolini nebo zvrhlík Wyke, osobně bych ale dal přednost tomu, kdo má v domě bílou skládačku. ()
No tedy... Dechbheroucí film bez jediného zbytečného záběru či slabé chvilky, zato s naprosto dokonalým hereckým výkonem lorda Oliviera a sira Cainea. ()
Partička pre dvoch. Two-man show. A aká nudná. Aj napriek niekoľkým rafinovaným eskapádam, je tento snímok rozvláčny a v konečnom dôsledku aj nezaujímavý. Je to hlavne pre priaznivcov divadelných hier, ako pre fanúšika pohyblivých obrázkov. ()
Něco tak geniálního jsem snad ani nečekal. Oba dva pánové naprosto dokonalí, všechno tak skvěle vypointované, humor stejně černý jako uhlí v Olivierově sklepě, no prostě nádhera. ()
Herecký koncert pánů Oliviera a Caina. Z dua pro mě vyčníval právě Caine a jeho vendetta. Závěrečná věta je neskutečná pointa. Děkuji za milé překvapení ČT. ()