Čas probuzení

Herecký koncert Robina Williamse a především Roberta De Nira v dramatu o kruté neurologické nemoci způsobující totální ztuhnutí pacientů, nadšeném doktorovi - výzkumníkovi v nemocnici a malém zázraku při podávání nového léku. Mám bohužel u mého otce smutnou zkušenost s Parkinsonovou nemocí s podobnými příznaky, na které se taky používá L-DOPA, a proto musím více než ocenit geniální herectví De Nira s pohyby přesně odpozorovanými od těchto pacientů. No a Williamse, toho mám rád vždycky. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=puJCjUsgq7o (19.09.2009)

Je to natočené podobně, jako byla napsána povídka Růže pro Algernon. Nezbytně zjednodušeně, ale tak, aby všechen smutek i krása nebyly metaforické, ale pravé a bezedné - totiž zapojí-li člověk vlastní životní zkušenost. A je to samozřejmě nekonečně složitější než Růže pro Algernon, neboť Keyes nám poskytl "jen" deníkový záznam pacienta, který opět vysychal do ztracena s jeho tenčícím se vědomím. Tady zůstává řada dalších postav a perspektiv, které tu bolest i radost z darů a ztrát nesou a rozměrují dál, nic neutichá. Ale přesto - smutek i krása tím nenarůstají do větších a působivějších metafor, ale jednoduše zůstávají pravé, a jsou tedy úplně stejně osobní jako univerzální - a bezedné. *** Laskavý snímek o krutosti života, jímž k nám proudí ostré vědomí o jeho zázračnosti, úchvatnosti a ceně. *~ (04.09.2018)

Což o to, Čas probuzení má zajímavý příběh a určitě také kvalitní herecké výkony, ale film se vyznačuje přesně tím typem hollywoodské podbízivosti, která se mi ekluje. Obecně mám blok, když hollywoodské hvězdy hrají psychicky nebo nějak zvláštně fyzicky postižené, chodí je pozorovat, povídat si s nimi atp. Moc to zavání žadoněním o ceny. Mám raději klasické dramatické role. Scénář tohoto filmu se zase snaží být tak moc „hezký“, že si s realitou moc hlavu neláme. Zkrátka neumím uvěřit tomu, že by někdo do jednoho dne od probuzení ze 30-letého kómatu, začal plně fungovat. Pro jedno shlédnutí se ale určitě jedná o kvalitní zábavu, film ve kterém toho lze hodně ocenit. Už se na něj ale znovu určitě nikdy nepodívám. (26.11.2013)

Mistrovské dílo v daném žánru, byť třeba za Formanovým Přeletem pořád výrazně zaostává. Hlavní protagonisté podávají dost možná životní výkony, Marshall za kamerou nechává příběhu volný průchod a krásná hudební stránka působí od začátku jako magnet na divákovu mysl. Námět z psychiatrické léčebny je možná zdánlivě předurčen k rychlému okoukání. ale pokud to rozbalí De Niro v nejlepší formě a pokud je příběh alespoň z poloviny tak oslovující a dojemný, jako zde, nezbývá než uznale smeknout klobouk.. (06.07.2012)

Filmy z prostredia psychiatrických liečební to vďaka diváckej atraktivite majú vždy o niečo ľahšie, než ostatné. Pre nebezpečenstvo, že skĺznu k provokovaniu nadprodukcie slzných vačkov, to zasa majú o niečo ťažšie, než ostatné. Ale keď silný príbeh z tohto prostredia podporia také skvelé herecké výkony, aké predviedli v tomto filme jeho dvaja hlavní predstavitelia, výsledok nemôže byť zlý. Okrem toho je pravdepodobné, že sa nám myšlienky o krehkosti nášho duševna, o zmysle liečebných experimentov, o mieste zázrakov v medicíne na dlhú dobu usadia v mysli. Spolu s opätovným uvedomením si, koľko toho ešte o človeku nevieme. (13.10.2009)