Volání divočiny

Filmy o psoch vo mne väčšinou dokážu evokovať veľmi pozitívne pocity a v nejednom prípade dojať, avšak tento prípad je akousi výnimkou. Pár príležitosti ma dojať tu síce bolo, avšak scény vždycky skončili skôr, než sa vôbec k niečomu dobrému priblížili. Je to škoda, keďže z vizuálneho hľadiska je film naozaj nádherný (krásna príroda, fajn kamera, dobré efekty), má pekný soundtrack a fajn Harrisona Forda. Vo filme však bohužiaľ chýba to najpodstatnejšie - psy. Digitálni psi síce sú spracovaní naozaj dobre, avšak sú strašne neprirodzení (prudké pohyby, neprimeraná výška, nie veľmi dobrý kontrast medzi tieňom a svetlom) a skutočného psa nikdy nenahradia. Naviac, príbeh som si vedel predstaviť aj omnoho lepší a dobrodružnejší, antagonista je totálne hrozný a film sa mi začal páčiť až po príchode poštára, pričom po jeho odchode sa málinko zhoršil. A ani keď si Buck nájde svoje miesto a zažíva pekné chvíle so svorkou ma nijak emocionálne nenadchli a nevytiahli zo mňa ani radosť, ani smútok. Rád by som dal tretiu hviezdu, no nemám inú možnosť než nechať tie dve. (10.04.2020)

Genderovo a rasovo vyvážená kinder verzia starej klasiky, Bol by s ňou Jack London  spokojný ak by ju videl? Myslím že nie, jeho knihy drsné, zobrazujú život, aký bol skutočne a zvieratá v knihách väčšinou nekončia dobre.  Aspoň Bucka mohli animovať v inej podobe, ako severského psa, toto dobrosrdečné, ťažkopádne čudo by ťažko získalo rešpekt v divočine. (05.12.2021)

Přestože to bylo všechno digitální, tak to nedopadlo tak hrozně, jak jsem čekal. O dost lepší zážitek, než unylý Togo s Williamem Dafoe, který má na csfd 81. Tohle má o něco pohádkovější atmosféru i kulisy, ale Togo, ač realističtější, trpěl hluchými místy a místy hrozně kýčovitými efekty. Poznámka s kýčem může v souvislosti s tímhle digitálem znít divně, ale tomuhle filmu hodně pomohla kamera Kaminskiho. Takže i když jsem oba filmy hodnotil za 3, tak v tomto případě je to rozhodně tři a půl. (29.12.2020)

Když se vzorný divák kouká na film až do poslední vteřiny, povšimne si v závěrečných titulcích kolik stovek počítačových řemeslníků muselo vypiplávat srst digitálních pejsků, aby vypadali jako živí a divák se ptá: není levnější použít analogové (reálné) psy? Jenže tvůrci se rozhodli pro vyšší herecké výkony psů, jenž by běžní cvičení hafani (vlci, medvědi, zajíci) neudělali ani za 30. kilový pytel jehněčích Pedigree. Zkrátka natočit dvojici (smečku) psů jak každý udělá nějakou konkrétní grimasu v jednom záběru by asi stálo nervy, čas a i ty peníze. Zvířecí CGI je zde někde na 95% reality, co se týče vizuality. Reálný pohyb ještě stále bude úskalím i v roce 2020, ale divák je smířený, že sleduje tak trochu disneyovku a že pejskové mají působit legračně, roztomile házet kukuče a dávat si pozor, aby nepromluvili. Samozřejmě kriticky se častěji komentuje CGI u běžných (důvěrně známých) živočichů, než u dinosaurů a Godzilly. První půlka filmu je parádní, ta druhá již o něco méně. Bucka ovšem budete milovat po celou dobu filmu. (16.04.2020)

Na hodnovernosti filmu s určitosťou nepridal ten gumený pes. Keby tvorcovia išli radšej do nanovlákien, prípadne polyuretánov, tak by veru spravili asi lepšie, takto to bolo o nekontrolovanom poskakovaní tu a tam, skoro ako v prípade tej povestnej sovietskej atómovej bomby, btw naposledy ju videli niekde na Urale a stále skáče, takže hip, hap, hop a je tu gumený pes. Ono sa to síce nerýmuje, ale čo na tom vonkoncom alias do paroma (To sme ale fajne vybavení, do dabingu ako vyšité výrazy :)), presne ako ten gumený pes do tohto filmu. (19.09.2020)