Cesta do zatracení

Nejlepší film Sama Mendese a naprostá špička v žánru gangsterek. Netypické obsazení Hankse jako temného hrdiny je ideálním protipólem k Newmanovu tragickému bossovi a jeho cesta, na které neohroženě kosí nepřátele v čele s dokonale slizkým Lawem, je navíc nasnímaná úžasnou kamerou (viz nezapomenutelný příjezd do Chicaga) a podpořena působivou hudbou. Nedoceněný film. (19.12.2005)

Sam Mendes natočil nablýskanou krásu v utlumených barvách, na níž dokázal, jak umí režírovat. Ale režie není jenom dokonalost záběrů. Postavy musí taky přijít naproti divákovi, který s nimi musí příběh prožívat. To rejža podle mého nějak nezvládá. Už k "AK" jsem měl vnitřně plno výhrad, které se mi tady jenom potvrdily. I když tu hrají moji velcí oblíbenci (a rozhodně ne špatně), tak jsem se na konci cítil, jako by mě někdo okradl. Vždyť já se tak těšil ! Jako bych si koupil nádherné Ferrari, ale byl v něm tak slabý motor, že bych mohl jet jenom stodvacet. No nic, je to přece jenom Ferrari a tři hvězdy by byly asi málo. Při vší dokonalosti - po střele do zad by se u dotyčného mohla objevit alespoň malá dírka v saku :) (20.05.2003)

KDYŽ SE MĚ LIDÉ PTAJÍ, ZDA BYL MICHAEL SULLIVAN DOBRÝ ČLOVEK, ANEBO V NĚM NEBYLA ANI ŠPETKA DOBRÉHO, POKAŽDÉ ODPOVÍM STĚJNĚ. ŘEKNU JIM: BYL TO MŮJ OTEC... Ostatními obdivovaný film obdivuji i já, k tomu není co dodat. Jen bych napsal, že tento film Sama Mendese na mě zdaleka nezapůsobil tak silně, jako jeho debut. Bohužel. (05.02.2003)

Osobne som v tom Mendesov rukopis nevidel, keďže pochybujem že po jednom filme môžeme o niečom takom hovoriť. Ale každopádne profiluje sa ! Už úvod s bicyklom a zasneženou krajinou na mňa veľmi zapôsobil a vtedy som vedel že tento film budem mať rád. Po skončení môžem tieto slova len potvrdiť. Filmu dominuje precízna technická stránka a veľa, veľa záberov je kompozične svetelne vybrúsených do najmenších detajlov, ktorým zároveň nechýba vysoký punc originality. A to vyúčtovanie (len s hudbou), bol neuveriteľný filmový zážitok po ktorom si srdce tak príjemné buší a mráz behá po chrbte. Mendes sa znova vytiahol, aj keď asi iným smerom než sa čakalo. (03.07.2005)

// Jak to ten Mendes jenom dělá ? Každý konec jeho filmu je tak napínavý, že mě doslova zvedá ze židle/křesla/gauče ! Člověk prostě ví co příjde, ví že to přijít musí, ale nechce aby to přišlo a tak čeká a čeká až to příjde. A poněvadž tohle není filosofický krouže už se v tom dál nebudu nimrat, prostě to přišlo a já jsem nakonec rád i nerad, jsou to ale emoce a to je hlavní. No a ta scéna v dešti, daaamn. Takže ano, s Road to Perdition mě Mendes taky dostal. 8/10 (23.08.2011)