Je třeba zabít Sekala

Největší hvězdou celého projektu Je třeba zabít Sekala je bezpochyby Jiří Křižan. Jeho scénáře jsou v rámci českého filmu jakýmsi zjevením, protože se nebál psát příběhy téměř s westernovým nádechem a umně je zasazovat do českých resp. valašských, či chcete-li moravských reálií. Je zde přítomno drsné chlapáctví a bipolární rozdělení na dobro a zlo. Žádná tragikomika, či laskavý humor. A to se mi líbí. Naštěstí je film i velice dobře natočen, režisérovi Michálkovi téma očividně sedlo. Kamera Martina Štrby od prvního záběru westernovému nádechu zdatně napomáhá. Velkým problémem je obsazení polských herců, což je asi daň za koprodukci. Lubaszenko, ale zejména Linda jsou ve svých rolích skvělí. Problém je že jsou obklopení českými herci a následný dabing, pak jejich herectví částečně mrzačí. A to je velká škoda. Jinak k ocenění Českými lvy: Jedná se o ceny, které jsou naprosto mimo. Klíči k jejich udílení nerozumím, ale mám velk podezření, že je motivován něčím jiným, než skutečnými výkony za daný film, ať již to můžou být známosti, politika atd. Třeba Linda B. Linda jednoznačně Lubaszenka přehrává. Lev pro Agnieszku Sitek? Za co jako? Tato cena má zkrátka nulovou výpovědní hodnotu. Ale i tak je Sekal jeden z nejlepších filmů 90. let. (20.01.2011)

Když se koukam Je třeba zabít Sekala, tak pochopím, proč jeden výraz pro levobočka je označením pro mizeru. Polští herci na hostovaní hrají dobře. Jiří Bartoška hraje faráře velmi přesvědčivě a nehraje vůbec špátně. A role pro Gustava Nezvala jako veterana stříbrného platná jen potěšila, stejně jako Vlastu Chamostovou. K ději filmu: je to jako takový western nebo eastern, cizinec zasahuje do zaležitostí místních, do kterých mu nic není. A povahy sedláků jsou furiantské. Zrovna těmto sedlákům bych i tu trochu kolektivizace přal. (10.09.2008)

Z hlediska řemeslných kvalit je tenhle film ukázkou vysoce profesionální práce, jaká se v našich končinách hned tak nevidí. "Sekal" patří určitě mezi pět nejvýznamnějších snímků naší polistopadové historie. Ve srovnání s poloamatérským přístupem řady tvůrců je to ukázka vysoce profesionální práce celého štábu a především produkce. Ano, je možné diskutovat o "chladném kalkulu" a " vykonstruované zápletce ", ale po dramatické stránce " Sekal " funguje, na rozdíl od řady takzvaných autorských filmů natáčených pro režiséra a pár nejbližších přátel. Výborný je nápad oživit film účastí polských herců protože hrát si na malém písečku není rozumné a Lubaszenko i Linda patří k polské herecké špičce. Vedle zobrazení zatuchlé atmosféry konzervativního prostředí zapadlé moravské osady přináší snímek zásadní otázku: Do jaké míry nás vytváří naše okolí a kde je příčina a následek lidských činů aneb stal se Sekal lidskou sviní, protože se k němu okolí svinsky chovalo a mohlo to být jinak, kdyby...? Celkový dojem 90 %. (08.05.2007)

To, že česká, respektive moravská vesnice, je místem nanejvýš ponurým, místem, kde každý zná na každého i ten nejbezvýznamnější hříšek, je docela známý fakt. Nebývale silný vliv zde hraje i půda a poměr lidí k ní. Lidé jsou na ní závislí, ona na nich. O tomto silném až mystickém námětu bylo napsáno mnoho knih, avšak natočeno zoufale málo filmů. Michálek se nám vesnici ukazuje s jasnými sympatiemi spíše k vetřelci, člověku, který zde zakotvil spíše náhodou, a navíc je jiného vyznání. Další sympatickou postavou je místní kněz, který také ne úplně zapadá do místní komunity. Nejpůsobivější je přesto uzavřená až patrialchální skupina pantátů, vlastníků půdy lpějících na ní více než na obecných morálních hodnotách. Mnohý by je odsoudil. Nyní. Nikoliv však před rokem 1948. (15.10.2004)

Jasně srozumitelný film, jehož ostře řezané rysy jsou stejně tvrdé a prosté jako jeho postavy. A v jednoduchosti je tentokrát zatraceně velká síla. Příběh o době a zlu, stvořeném strachem z jiného zla. Strach plodí zoufalost, zoufalost plodí odporné činy. Zoufalost dělá z lidí monstra sekalovštější, než je sám Sekal. Body za krásnou kameru a hudbu, především ale za famózní herce. (08.03.2008)