Lék pro Lorenza

"Lék pro Lorenza" jsem viděla v době, kdy pro mě jména jako Nick Nolte či Susan Sarandon neměla skoro žádný význam, jejich ksichty byly jen lehce povědomé a celou moji pozornost sežralo trpící dítě. A byl to právě tenhle film, u kterého jsem si uvědomila, v jak šťastné rodině žiju, když se nám tragédie vyhýbají (protože už tehdy ve mně bylo cynické já, co odmítalo úmrtí dědečků a babičků brát jako neštěstí, však si své užili). Také mi s naprostou jistotou docvaklo, že nám ta klidná rodinná spokojenost nevydrží navždy. Od toho večera jsem s obavami vyhlížela den, kdy se k nám štěstí otočí prdelí... a nemusela jsem čekat dlouho. Proto nemám ráda "Lék pro Lorenza": byl předzvěstí nejhorších okamžiků mého dosavadního života. Podruhé jsem se na hnusnou nemocí týraného kloučka odmítla dívat, přesto filmu naperu čtyři usmrkané hvězdičky za tu sugestivnost a krutě drtivý dopad, co na mě zanechal. 80% (02.01.2013)

Výborný film o výborných rodičích. Naprosto ukázkový příklad jak se má bojovat o život, nepodřizovat se jen názoru ostatních a sám vyvinout maximální úsilí pro to co chci. Vyšel z toho velmi zajímavý a poučný film, nejen díky danému příběhu, ale i díky skvělým hereckým výkonům, režii a líbila se mi i hudba. 95% (23.11.2010)

Na začátku jsem si říkala o co tady jde? (nečetla jsem si do předu příběh filmu) Děj strašně rychle ubíhal a přišlo mi to zmatené, ale pak už se dostal film do "normálního" tempa a já jsem už jen lapala po dechu ať už při scénách s malým Lorenzem, nebo při vytrvalém boji rodičů za záchranu svého syna. Tyhle filmy většinou nemám ráda, spousta z nich je natočená uměle s prvotním záměrem vyvolat v divákovi lítost a tak ho udržet u obrazovky. Díky bohu že Susan Sarandon a Nick Nolte udrželi herecky vše v takové míře, že jste jim prostě museli fandit, aby to nevzdali. (18.07.2010)

Velice zajímavý snímek, navíc podtrhnutý tím, že jde o skutečnost. Bylo úžasné se dívat na bojovnost, odhodlání a obětování rodičů a jejich boj se zákeřnou chorobou, ale i lékaři. Bylo celkem hrozné vidět pokročilé stadium nemoci a přemýšlel jsem, jaké je to asi utrpení pro toho kluka a jestli by nebylo lepší ho bolesti ušetřit. Těžko říct, to je na jinou debatu. Každopádně film je velice dobře, dramaticky i nápínavě natočen a v podstatě absulutně nenudí, i když je tak dlouhý. A atmosféra filmu byla místy mrazivá. A v neposlední řadě je film velice inspirativní. Howgh! (19.07.2010)

Typický film z kategórie skutočný príbeh pre celú rodinu. Niečo medzi televíziou a kinom, ale účasť Sarandon a Nolteho z neho robia čisté áčko. Videl som ho dávnejšie, ale mal som pocit, že tvorcovia mohli ísť trochu viac do psychologickej hĺbky postáv. V našich kinách to nešlo, čo je vzhľadom na oscarové nominácie trochu prekvapením. A málokto tento film pozná aj z televízie. (11.01.2013)