Fukušima
Fukushima 50
Režie:
Securó WakamacuScénář:
Jóiči MaekawaKamera:
Šódži EharaHrají:
Ken Watanabe, Kóiči Sató, Hidetaka Jošioka, Naoto Ogata, Šóhei Hino, Micuru Hirata, Masato Hagiwara, Riho Jošioka, Takumi Saitó, Jasuko Tomita, Širó Sano (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Tragédie fukušimské jaderné elektrárny v roce 2011, která byla poškozena těžkým zemětřesením a následným tsunami, změnila život obrovskému množství lidí. Jak ji ale skutečně prožívali ti, kdo s radioaktivní katastrofou bojovali... 11. března 2011 ve 14:46 udeří na japonské pobřeží obrovské zemětřesení. Směna v jaderné elektrárně Fukušima otřesy zvládne doslova na jedničku. I když tentokrát zemětřesení dosáhlo devátého stupně, elektrárna pracuje tak, jak má. Vedoucím směny na velíně je Toshio Izaki. Izaki dostává vzápětí po zemětřesení zprávu od samotného ředitele elektrárny, Masaa Yoshidy, že se k pobřeží blíží obří tsunami. Vlna skutečně udeří a elektrárnu, která stojí na mořském pobřeží, zaplaví desetimetrovou masou vody. Jelikož elektrárna na takovouto výšku vlny není konstruována, voda zalije část, ve které se nacházejí elektrické generátory potřebné pro chladicí systémy. Generátory zkolabují a elektrárna se rázem ocitá bez zdroje elektřiny. Ředitel ihned v elektrárně organizuje krizové centrum, ze kterého se snaží koordinovat záchranné práce. V ještě horší situaci se však ocitá Izaki. Ten ví, že pokud nezajistí chlazení jaderných reaktorů, může dojít k výbuchu. Proto Izaki organizuje mezi svými pracovníky šestici mužů, kteří osobně dojdou k reaktorům, aby ručně otevřeli vodní ventily. Hodinu a padesát minut po zemětřesení se o situaci dozvídá japonský premiér. Je mu také sděleno, že dva z nejvyšších představitelů firmy TEPCO, která elektrárnu provozuje, se nenacházejí v zemi. Americký velvyslanec v té době informuje prezidenta USA o katastrofě, která probíhá v elektrárně. I přes obrovskou radiaci se dvěma z šestice pracovníků Izakiho skupiny podaří jeden z ventilů otevřít. Další z ventilů se podaří Yoshidovým pracovníkům profouknout tlakovým vzduchem z venku budovy. To je však jediný úspěch, který se Yoshidovu týmu podaří dosáhnout. Náhradní dovezené pojízdné generátory jsou nízkonapěťové, takže nepoužitelné. Šest hodin po začátku katastrofy vláda zahajuje evakuaci okolního obyvatelstva. Yoshida je v děsivé situaci. Státní Agentura pro jadernou bezpečnost svými nařízeními doslova sabotuje jeho úsilí o záchranu jaderných reaktorů a odvrácení jejich výbuchu. Tlak v reaktorech stoupá takovým způsobem, že zoufalý Izaki nechává otevřít přetlakové ventily. První dávka radiace se tak dostává do okolního ovzduší. Yoshida teď ví, že pokud reaktory vybuchnou, dojde k zamoření celého východního Japonska. Situaci komplikují další zemětřesné otřesy. Patnáct hodin po začátku katastrofy začíná evakuace desetikilometrového pásma okolo elektrárny. Do elektrárny přilétá sám premiér. Je doslova otřesený, když se dozvídá, že Yoshida situaci řeší pomocí sebevražedného týmu pracovníků. Sami pracovníci elektrárny se začínají mezi sebou hádat. Izaki však dokáže situaci zachránit. Den po katastrofě vybuchne první blok elektrárny, naštěstí nedochází k výbuchu samotného reaktoru. V této situaci žádá americký velvyslanec prezidenta USA o pomoc. Zoufalý Yoshida rozkazuje napouštět do reaktorů slanou mořskou vodu... (TV Prima)
(více)Recenze (74)
To, čo si ešte čerstvo pamätáme z televíznych správ, máme teraz sprostredkované pomocou hranej rekonštrukcie. Vtedy si človek povedal, že v tom Japonsku to majú vždy všetko zmáknuté a tak sa zomkli a zažehnali aj totálnu katastrofu, ale ako vidno, realita bola o niečo zložitejšia a svoje zohrala aj náhoda a šťastie. Film asi ťaží aj z úspechu Černobyľu, ale ono tie akcie pri problémoch v jadrovej elektrárni sú dosť podobné, aj tu sme mali tzv. samovražedné komando. Fukušima sa príliš nezaoberala expozíciou, išlo sa hneď na vec a možno aj preto príliš nefungovali rodinné línie a v podstate každý pokus o sentiment zlyhal. Pre mňa je určite zaujímavejšie si o tejto udalosti pozrieť film ako Fukušima, než si o tom čítať len na internete. ()
O skupince zaměstnaců, kteří neudělali zhola nic! Jak píši na WIKIPEDII - nedostatečná připravenost personálu na možné havarijní stavy, zanedbávání připomínek regulačních úřadů, chyby v japonské legislativě týkající se regulačních úřadů... Na Černobyl se dalo koukat, ale tohle byla ubrečená sračka! ()
Ani můj král ze Siamu neumí zázraky. Pokud scénář napíše jedno nemehlo, režisérské židle se chytí jeho kamarád a český dabing obsadí amatéři, nelze čekat žádnou hitparádu. Každopádně musím ocenit příběh natočený podle skutečné události. Tamní pracovníci byli hrdinové. Díky jejich odvaze nemá Japonsko nový vodní příkop, nemusí posouvat své hranice a vyhlašovat nové sčítání lidu. Je pro mě ale úsměvné sledovat přehrávání neherců, které přičítám stylu japonské kinematografie. ()
Člověk jako tvor nepoučitelný a stále chybující.. Hrůza! ()
Ty krávo, Jabka a jejich hysterické kabuki s dramatickými projevy a větami, které zaslouží tesat do mramoru. "Je tady tsunami, podejte ručníky!" Opravdu kurevská komedie. ()
U mňa Černobyľ nazabodoval a naopak toto sa mu zhruba vyrovná. Mne sa páči to zobrazenie japonskej kultúry, najmä zmysel pre povinnosť, poctivosť, ale aj úctivosť. Ono je známe, že kým inde sa pri tragédiách rabuje, v Japonsku po tých zemetraseniach ľudia poctivo stáli v radoch, obchody ostali neporušené. Takže môj obdiv patrí Japoncom a preto hodnotím vyššie aspoň priemerom, hoci minimálne tretina filmu bola nudnejšieho charakteru. ()
Dej kopiruje dokumentalni film o katastrofe v teto elektrarne,ktery se mi zdal divatelnejsi a spis doporucuji tento dokument. ()
Jak se píše na Wikipedii, příčinami havárie byla nedostatečná připravenost personálu na havarijní stavy, zanedbávání připomínek regulačních úřadů, chyby v japonské legislativě, týkající se regulačních úřadů, i kulturní předpoklady, zejména japonská hierarchie. Takže tu většinu času sledujeme jak bezmocní lidé sledují jak se děje něco čemu nemohou zabránit, jak vedení vydává nesmyslné rozkazy, nebo jak naprosto nesmyslně přilétá premiér. Někdo někomu volá a ten to telefonicky sděluje někomu jinému a ten to sděluje někomu jinému. Což je úmorná nuda. Tvůrci měli zásadní problém s budováním napětí a prací s emocemi. ()
Televízne pôsobiaci film, ktorý je príliš málo dramatický a ani z faktografickej stránky neoslní. Na konci som mal chuť si zohnať nejaký poriadny dokument, ktorý by to zhrnul lepšie a pravdepodobnejšie aj napínavejšie. No a čo sa týka mentality Japoncov, tak tu sú vyobrazení ako normálni ľudia. Ani samovražední hrdinovia ale ani žiadni zbabelci. Trochu otravne pôsobilo len vyobrazenie lídrov štátu, ktorí sa do ničoho nerozumejú, ale do všetkého zbytočne kecajú. No a CZ dabing z toho miestami robí paródiu. Napasovať intonačne češtinu do stroho vrieskajúcej japonštiny je problém. 5/10. ()
Tak jsem se dvě hodiny dívala, jak se lidé klaní a omlouvají. Ano, nerozumím téhle kultuře a nelíbí se mi filmy z Asie. Prostě čekáte akci a emoce, jenže dostanete nudu bez emocí. XY lidí jen sedí, přechází a mluví. Elektrárna se opraví sama, nikdo neví proč. Já si myslím, že chtěla ukončit tohle utrpení, tak si radši ufoukla a tlak klesnul. Tadá. ()
FUKUŠIMA má skvelé spracovanie a niekoľko emotívnych scén, ktoré vtlačia nejakú tú slzičku, tak ako to aziati vo svojich kinematografiách už neraz dokázali. Má to patriotizmus a náležitý patos. Ale to čo mu chýba, je energia a drajv. Je to len šlabikár jednej kritickej svetovej udalosti, ktorý nemá také napätie, ako by si tento moment v ľudskej histórii zaslúžil. ()
Spíš hraný dokument než cokoli jiného. 1) Neumím kvalifikovaně posoudit, jak přesně jsou vylíčeny události katastrofy, ale po zběžném průletu internetem mi připadá, že docela dost._____ 2) Japonská polofeudální mentalita činí film zajímavějším: neustálé úklony, omluvy, řvaní, emoce._____ 3) Snímek prakticky nemá hluchá místa._____ 4) Dialogy si autoři vypůjčili z nějakého céčkového scifi filmu. Pokud jde o odbornou terminologii, běžný divák (já třeba) vůbec netuší, o čem je místy řeč._____ 5) Chybí mi nějaká sebereflexe, zhodnocení celé katastrofy. Film lehce zaznamenává voluntaristická rozhodnutí vyšších orgánů, ale celé je to jen v náznaku._____ 6) Neodpustím si poznámku k některým komentátorům. Očividná neznalost japonské kultury, neschopnost ji pochopit (a tím méně akceptovat) spolu se stejně očividným nedostatkem životních zkušeností a v některých případech i se zřejmým inteligenčním deficitem vede u mnoha komentátorů k jednoznačnému odsouzení ve stylu: nerozumím tomu, tak je to špatné. Doporučuji všem přečíst si odpadové a jednohvězdičkové komenty. ()
Pre mňa je to priemerný film na jedno pozretie. Ničím extra nepoteší a ničím neurazí. Neviem či je to Japonská nátura, ale v tunajších končinách by boli tie reakcie, rozhodnutia, či oddanosť nerealistické. ()
Dost nezáživné, otřesně zahrané (sorry, Kene), lacině působící. Jako dokument ok, člověk si uvědomí, jakou kliku jsme zase měli... ()
Snímek, který mapuje průběh havárie fukušimské jaderné elektrárny poněkud nešťastným způsobem. Jeho vyprávění působí z větší části trochu amatérsky - neuspořádaně a místy až chaoticky ... bez ohledu na reálnou (neuspořádanou až chaotickou) situaci, která v té době patrně panovala na místě, neboť s průšvihem takových rozměrů vůbec nikdo vážně nepočítal (což je vlastně pochopitelné, protože v takovém případě by na východním japonském pobřeží nikdy nikdo žádnou jadernou elektrárnu nepostavil). A tak se v ději naprosto ztrácí hrdinství a nesmírná obětavost zaměstnanců elektrárny, kteří se s neobyčejným nasazením snaží zabránit katastrofě, do poslední chvíle zůstávají na místě - a počítají se smrtí. Naopak diletantský přístup vedení země (obzvláště jejího premiéra) a bezradnost ústředního krizového štábu jsou patrně vylíčené vcelku realisticky, neboť jde - alespoň zpočátku - v první řadě o přístup POLITICKÝ či politice ustupující, což je typické ... nejen v Japonsku. Velká škoda nevyužitého potenciálu ... 2,5* ... P.S.: Překvapila mě absence jakéhokoli záchranného systému ... zejména v Zemi vycházejícího slunce, která si zakládá na své vyspělosti a na dosaženém technologickém pokroku. Vypadá dost divně - jako ze zlého a trochu absurdního snu, když zbude prakticky jen JEDNO nepoškozené hasičské auto (z původních TŘÍ) a žádné jiné odnikud nepřijíždí. A nakonec se zdá, že nebýt Američanů, kteří v rámci mezinárodní pomoci do postižené oblasti přilétají vrtulníky s balenou vodou, všichni evakuovaní by patrně zemřeli žízní. Navíc tahle krátká vsuvka nechtěně působí jako placená reklama na US Army. ()
-Na konééé. -Nemáme! -Tak utekajme! Po Černobyle tak trochu grc - a nebolo to radiáciou! ()
nevim jak original, ale v dabingu je to desna prdel :D ()
Tento snímek mi připadá jako hraný dokument. Hodně se v něm komunikuje, pro běžného diváka příliš odborně a pro dabing příliš rychle. Zaujala mne při havárii ohleduplnost starších zaměstnanců k mladým kolegům v případě nasazení do míst, kde hrozilo nebezpečí ozářením. Jinak nic objevného. Úřednická mašinerie bojící se osobní zodpovědnosti byla jako všude málo akční a spíše brzdou rychlých rozhodování a pomoci. Příběh byl přímočarý bez náhledu do osobního života zúčastněných pracovníků. Zajímalo mne to, proto jsem se podívala nejdřív na první polovinu filmu a druhý den jsem se v klidu dodívala. Nevím, jak by to bylo u nás. Asi by všichni utekli a já se jim nedivím. Taky bych opustila potápějící se loď. ()
Snímku se bohužel nevyhnula značná dávka budovatelského patosu, ale dokumentární kvalita převyprávění celé události vše spolehlivě kompenzuje. Černobyl to není, ale to je svým způsobem moc dobře. ()
Je vidět, že spousta komentujících nemá nejmenší páru o japonské kultuře, zvyklostech, ale i chování Japonců samotných. Stejně tak tu zřejmě většina neviděla jediný japonský film - o Japoncích se ví, že hrát moc neumí, dost přehrávají, což je i případem tohoto filmu, který je ale i přesto herecky na dobré úrovni. Když už se odprostím od znechucení zdejšími barbary, musím říct, že mě nakonec příběh Fukušimy mile překvapil. Ať už podcenili cokoliv, stále situaci zvládli s mnohem větší gracií, než ti sovětští pokrytci z Černobylu. A byť je provázelo i nehorázné štěstí, bez něhož by dneska byla zřejmě polovina Japonska neobyvatelná, stále jde o úctyhodný příběh skupiny zaměstnanců ochotných položit za svou zemi život. Ano, místy opravdu přehrávaný, přehnaný a napěchovaný emocemi navíc... Ale proboha, je to film! Samozřejmě, že si nezadá s výborným seriálovým ztvárněním Černobylu, ale stále je to víc než dobře sledovatelný a napínavý snímek mapující skutečnou událost a přibližující, jak moc nebezpečnými jaderné technologie vlastně jsou. ()