Ptačí klec

Moc pěkná komedie. Jako filmové zpracování divadelního představení to opravdu funguje. Ačkoli se mi líbilo i divadelní představení Klec Bláznů, na kterém jsem nedávno byl v Divadle Radka Brzobohatého, z filmu cítím něco hlubšího. Prostě žádná křeč a kvalitní herecké výkony v podání Robina Williamse, Nathane Lanea, Gene Hackmana a Hanka Azarii řadí tuto komedii k mým oblíbeným filmům, na které se vždy rád znova podívám. (19.12.2008)

Tenhle remake se mi líbil mnohem více než původní francouzský film, a to je velmi vzácný jev. Skvělá komedie s morálním podtextem... Oproti originálu z ní mnohem zřetelněji vyleze poznání, že politicky korektní upjatě konzervativní běžně heterosexuální rodičovský pár může být objektivně měřeno mnohem méně humánnější než párek dvou nesezdaných mravně uvolněných citově labilních homosexuálů, což by mě před shlédnutím tohohle snímku ani nenapadlo:-) A kdo má pak vlastně v otázkách morálky máslo na hlavě?! (02.02.2007)

Mike Nichols natočil remake původně italského filmu o dvou homosexuálech a synovi jednoho z nich, který se chce oženit s dcerou senátora a člena konzervativní strany. Oba "rodiče", tedy otec a jeho partner, se snaží utajit svou homosexualitu a působit normálně, což samozřejmě vyvolá spoustu vtipných situací. Vtipných, ale ne ztřeštěných nebo hloupých, jak by se asi podle nastíněného děje zdálo. Příběh je komorní, založený na dialozích a hereckých výkonech Robina Williamse, Gena Hackmana, Nathana Lanea, Dianne Wiest a začínající Calisty Flockhart. V mých očích má tato Ptačí klec maximální počet bodů, a vysoko přesahuj italskou verzi. Předpokládám, že film všichni znají, takže mohu klidně prozradit, že se nakonec všichni (nebo alespoň někteří) vezmou a co mne asi potěšilo nejvíc, že senátor v podáni Gena Heckmana ustoupí ze svých zarputile konzervativních postojů (09.06.2008)

Hollywoodsky remake francúzkej komédie pre homosexuálov. Podobne zamerané filmy sú mi z duše protivné. No v rámci objektívneho hodnotenia to do odpadu nehodím, aj keď samotný námet si iné označenie ani nezaslúži. V tomto konkrétnom prípade je filmové spracovanie na prijateľnej úrovni. Omnoho horšie je to s hereckými výkonmi, ktoré sú značne nevyvážené. Niektorí z hercov svoje postavy zvládli s prehľadom (Robin Williams), iní boli absolutne nemožný (Nathan Lane). Tento titul už u mňa druhú šancu nedostane. ** (28.06.2009)

Disk o tom, jak homosexuál žení syna, jsem koupil pár dní po smrti Robina Williamse, a pustil si ho až nyní. Plod dávného heterosexuálního hříchu se chce oženit – navíc s dcerou konzervativního politika, který ctí mravnost nade vše. Majitele zavedeného podniku, jehož partner v něm představuje největší homosexuální hvězdu, to však nerozhodí. Tedy alespoň na první pohled. První setkání rodičů je naplánované. Když už je všechno nachystané/nafilmované, stačí jedny dámské šaty, paruka a dopravní zácpa a večeře o jednom chodu se začíná hroutit. Nedávno zesnulý Mike Nichols v té době platil za ostříleného tvůrce, který to výtečně umí s herci i látkami na papíře. Škoda, že scénáristka Elaine May zvolila první polovinu hodně vlažnou. Tedy alespoň já se moc nebavil. Příběh mě nudil, zápletka je nadhozená rychle, nikam se moc neposouváme. Když v té druhé přijde čas na převleky, nápady, upozorňování na vztyčený malíček a nahrávání gagů ze strany Williamse nebo Lanea, divák rychle a rád zbystří. Herci si drží solidní standard, někteří mile překvapují, další jen potvrzují to, co o nich moc dobře víme. Show must go on! Čtyři ale nedám.. (07.04.2015)