Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bývalý učitel, spisovatel a vyléčený alkoholik Jack Torrance přijímá místo zimního správce odlehlého hotelu Overlook v horách Colorada. Považuje to za cestu, jak dostat svůj život zpátky do správných kolejí. On, jeho žena Wendy a syn Danny budou celou zimu jedinými lidmi v Overlooku. Zpočátku se všechno zdá být v pořádku, ale jakmile začne padat sníh, Jack zjišťuje, že ve skutečnosti nejsou sami. Dannyho dosud nepoznaná síla a jeho osvícení probouzejí skryté zlo, které prahne po jediné kořisti - celé Jackově rodině. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (96)

vyfuk 

všechny recenze uživatele

A tak šel čas. Mistr King se tvrdě naštval na Kubricka, že nechal umřít černocha a že zničil jeho odkaz. Tady vlastně však přichází důležitá otázka: zničil? A odpověď je zcela jednoduchá. Ne. Kolik lidí miluje Osvícení? Kolika lidem se líbil tento film? Kolik lidí si přečetlo knihu jen díky prvnímu jmenovanému filmu. Alespoň tyto případy byly moje. A myslím, že určitě nejsem jediný. Po přečtení knihy jsem se utvrdil v tom, že literatura je důležitá, první film kultem a tento film reparát pro autora a milovníky knihy. Samo o sobě v tom mluví to, že autor si sám ještě napsal scénář. A tady to je další kapitola. Jelikož mám knihu ještě čerstvě v hlavě, vím, že King se snažil velmi dost, aby se adaptoval jak jen to jde. Ale jsou tu až momenty k neuvěření, že některé záležitosti působí až komicky, ale tím špatným způsobem jako by chtěli film shodit. Proměna Webera z normálního na maniaka zafungovala skvěle, ale moc tomu neodpovídají herecké výkony, které odpovídají na zmatené béčko. Poté je tu samotná Overlook, který vypadá asi stejně strašidelně jako babičky v negližé a je odříznutý od světa asi jako Island od moře. Obecně je problémem i atmosféra. Ta totiž pokulhává ve stylu devadesátiletého artritidy. V moment kdy se máte bát, tak se sice asi bojíte, ale pak přijde moment odlehčení, kdy si říkáte jak vás tohle celé má vlastně děsit. Asi je tedy zbytečné hádat, kdo v tomto boji vyhrál. Kubrick dokázal totiž udělat i blbý let v letadle udělat v podstatě k posrání. Trochu to docela připomíná zpracování i To, které muselo na kvalitnější zpracování chvíli čekat. Suma sumárum, kdo chce vidět kvalitní filmový zážitek ať se ohlédne do historie. Kdo chce poklonu knížce, které ale béčková jako úroveň tvé mámy v angličtině, tak jen směle do toho. ()

playboxguest 

všechny recenze uživatele

Čtyřhodinová televizka, kterou mám daleko raději jak Kubrickovu verzi. Jako malá jsem v tom filmu měla i své vybrané lekačky, které na mě fungovaly do zemdlení, což už se dneska sice nekoná, ale atmosféra přesto i po těch letech zůstává zachována. A Weberova proměna je tu stejně lahůdková, jako ta Nicholsonova. Viděno - nesčetněkrát. ()

Reklama

mankamanka 

všechny recenze uživatele

Většina lidí, kterým jsem tenhle film pustila, usnula tak po dvou hodinách. Pro mě jsou to čtyři a půl hodiny skvělý atmosféry a až na scénu s vosama, kterou z nějakýho důvodu nesnáším, si tenhle film užívám pokaždý na maximum. Podle někoho zbytečně roztahaný, podle mě promyšlený do každýho detailu. Jack blázní krásně postupně a tak to má bejt. Ne jako Nicholson, kterej se sice skvělej, ale šílenej už od začátku... ()

FIBO 

všechny recenze uživatele

Zkouknuto celé jedním dechem a můžu říct, že převládají pozitivní pocity. Člověk v první řadě nesmí SROVNÁVAT s originálem, který vznikl na motivy stejnojmennné Kingovy předlohy. Proč tento miniseriál stojí za pozornost? 1) Kdo nečetl knihu, jistě rád pozná, co všechno se v příběhu stalo, ale neobjevilo se v původním Kubrickovo filmu (a že je toho dost!). 2) Kdo četl knihu, ví, že Kubrickův film těží z knihy jenom to naprosto zásadní a zbytek si jde vlastní cestou. Sám King Kubrickovo verzi zavrhuje z důvodu nevěrohodnosti vůči předloze a oproti tomu vyzvihuje tv serial z roku 1997. Tento model (tv miniseries) dává poměrně široký prostor ukázat to, co by se do filmu standardní stopáže těžko vešlo. Vyjimečně tohle není na škodu, protože to na můj vkus dost věrně kopíruje kapitoly přesně podle předlohy, přičemž nic zásadního není vynecháno. Obrovské plus - film/seriál (jak chcete) nenudí a to ani v relativně klidnějších pasážích. Nikdy jsem nebyl vysazenej na herecké výkony, zde nejsou nijak zvlášť oslnivé, ale jsou uvěřitelné. Asi nejpůsobivější vedlejší role Halloranna, kterou ztvárnil Melvin Van Peebles. U jeho výstupů se mi ani nechtělo věřit, že hraje, nebo skutečně takový je. Ale zpět k hodnocení. Osvícení z roku 97 je snad prvním remakem na světě, před kterým smekám. Ani ne tak pro filmařské kvality jako proto, že ten film mě dostal. Nicholas Pike coby skladatel hudby přirozeně nenabízí to stejné jako Wendy Carlos, nicméně i toto jiné, přesto stejně působivé dílo, nepůsobí rozhodně špatně. Mínusy - televizní rozpočet byl místy nepříjemně znát. Overlook není honosné sídlo, jaké jsem si z knihy představoval a jaké známe z původního filmu. CGI efekty jsou do očí bijící, závěr působí vizuálně hrozně uměle a nepřirozeně (co naplat, rozpočet...). Nemůžu si pomoct, ale ten konec mi nesedl opět z důvodu ne úplné věrohodnosti oproti knize. Je tu jakýsi epilog, který jsem v knize nenašel a který je tu podlě mě úplně zbytečný. Nicméně, dobře odvedená práce. Ať už jste knihu četli nebo ne a znáte Osvícení jen jako klasiku, určitě si pusťte i tohle, nebudete litovat. ()

Argondia 

všechny recenze uživatele

Co to sakra bylo?! Laciná a trapná ubohost s příšernými herci. Jediná výjimka byl Melvin Van Peebles v roli Richarda Hallorenna. K čemu je, že tato verze věrněji kopíruje knihu, když je výsledkem otravně protahovaná báchorka z Věřte něvěřte? Teoreticky by se dalo čekat, že když film vznikl skoro o 20 let později, tak přinese nějakou změnu k lepšímu, například po stránce efektů. Ale z chodících buxusových keřů Střihorukého Edvarda, (které mají plynulost pohybu asi jako dinosauři v Cestě do pravěku) zmalovaných cirkusáků, kutálejících se míčků, vlčích masek a lebek se zkříženými hnáty na dveřích, strach opravdu nejde. Danny s matkou nechutně přehrávají a na oba jsem si už během prvního dílu vypěstovala silnou alergii. Po prvním záchvatu Danny vypadá spíše jako po útoku pedofila a chvíle, kdy svému otci domlouvá, je tak hrozně pitomá až jsem se styděla, že na to vůbec koukám. Jack v mnoha scénách nepůsobí jako šílený, ale spíše jako dementní. Místo krásného, honosného hotelu, se děj odehrává v ukrajinském, ušmudlaném penzionu. Venkovní pohled zřejmě vyřešila nějaká kulisa, aby se z nízkého rozpočtu zaplatily "dechberoucí" efekty se sprintujícími keříky. Podle knihy zde vzorně zůstává pokoj s číslem 217, protože ani pověrčivý divák by z něj po shlédnutí téhle frašky nemohl mít strach. A co měl znamenat ten Tony? Tím, že se zjevuje v podobě pubertálního šprta, úplně ztrácí na tajemnu, bylo to k smíchu stejně jako všechny ty šeptající hlasy. V trapném dodatku nám velký pan režisér odhalí, že Danny vlastně mluvil se starší verzí sebe sama. Z toho by měl psychiatr jistě radost. Jediné, co se mi tu možná líbilo více, než ve starší verzi, byla maska ženy v koupelně, ale scéna s ní byla opět utopená v bažině béčkovité trapnosti. Tady to máte, mistře Kingu! Takhle to dopadá, když se místo zavrhovaného Nicholsona role chopí ten váš seriózně vypadající herec! Všechno to, co mě na starším zpracování tak ohromilo, se tady vypařilo a vyletělo do povětří spolu s celou tou zaplivanou ubytovnou a špatnými, kabaretními herci z ochotnického spolku. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (15)

  • Stephen King si zahrál roli kapelníka ve třetím a posledním díle této televizní minisérie. (Nach)
  • Když Jack slyší svého otce v rádiu, hlas patří Migueli Ferrerovi. Ten také hrál v TV minisérii Svědectví (1994), kterou také režíroval Mick Garris. (hladass)

Reklama

Reklama