Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.
Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (287)

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Slámovy filmy obecně mi přišly špatný, jen jsem dlouho nevěděl, proč to tak je. Protože tématicky zajímavé i jsou, ty příběhy by samy o sobě mohly byt fajn. Až tady mi to došlo. Sláma neumí napsat lidi, jen figurky, stupidní a nevěrohodné, jednostranné. Ještěze tu jsou i dobrý filmy z te doby, jako Sekal nebo Spalovač. Předpokládám, ze Slámův film byl dotovaný státem, protože tohle by se reálně neuživilo. ()

salalala 

všechny recenze uživatele

Bohdan Sláma si přece jen uzmul až moc velkou porci a snahu o kroniku jedné pohraniční obce úplně nezvládl. Zásadní problém je v tom, že na jeden film je až moc postav, osudů a řeší se dlouhý časový úsek. Téma, jak ho Sláma nastolil, by vyžadovalo spíše seriál, který by dokázal s charaktery pracovat obratněji a nejspíš by vysvětlil i mnoho dějinných konotací, které tu zásadně chybějí. Ve filmové podobě tak zůstaly jen střípky, které si divák, jenž musí být navíc znalý historie, musí domýšlet a skládat dohromady, což není úplně dobrá cesta k úspěchu. Černobílá kamera má snímku dodávat jakýsi punc dobovosti a rádoby dokumentárnosti, jenže se nelze ubránit dojmu, že Sláma ji nevyužil na maximum a není tak nádherná a kontrastní, jak by mohla být. Příběh je zcela zbytečně roztahaný do zhruba dvanácti let, o nichž neřekne vůbec nic a opravdu vyžaduje znalost všech souvislostí. Možná i proto scény, které byly potenciálně silné a nedá se pochybovat o tom, že na papíře silně vypadaly, nakonec nejsou tak působivé a dějí se jen tak mimochodem a bohužel i tak trochu očekávaně. Z mnoha událostí a nějakých osobních podzápletek nevyplyne vůbec nic a jejich zařazení postrádá smysl. Ačkoli je film obsazen výborně a ne tak okoukanými tvářemi, vlivem množství nerozvinutých a epizodních postav se o nějakém hlubším hereckým výkonu dá mluvit jen u výborné Magdalény Borové, která dokáže všechny emoce vyjádřit pouhým pohledem a mluví naprosto minimálně, a snad ještě u Csongora Kassaie, jehož postava aspiruje na tu nejtragičtější v celém filmu, opět ale platí, že není úplně dotažená. I stopáž mohla být o něco kratší, protože dlouhé záběry v první polovině nikam nevedou, působí samoúčelně a už tak pomalé tempo ještě víc zpomalují. Výsledku se ale rozhodně nedá upřít silná tematika, několik působivých momentů i opravdu stísněná a depresivní atmosféra obce, v níž se všichni znají, zároveň se ale navzájem bojí, protože neví, co od druhého čekat. Bohdan Sláma určitě zaslouží uznání, že se do takhle těžké látky pustil a v našem malém rybníčku se pokusil po vizuální a technické stránce jít nevyšlapanou cestou, jenže jeho ambice asi byly větší, než dokázal zvládnout a Krajina ve stínu tak skončila někde na půli cesty. 60 % ()

Reklama

Slarque 

všechny recenze uživatele

Chápu, že situace na Vitorazsku byla mimořádně komplikovaná, ale tohle mi celou dobu prostě připadalo jako koukání na film, který už jsem několikrát viděl. Každý je tu schopen chovat se jako svině, kdykoli k tomu dostane příležitost (bez ohledu na národnost). Prakticky tu nejsou žádné postavy, jejichž osud by se člověku chtělo sledovat. Herci jsou sice skvělí, ale stejně to celkový dojem moc nezachránilo. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Slámův film je neporovnatelný, jedinečný a rovný mezi rovnými. **** I mě zkraje iritoval, skoro vším, co tu je v komentářích vytýkavě zmíněno (schematičnost dějů, archetypizovanost a odtažitost postav, jež nás nenechají se vcítit, sympatizovat a spoluprožívat, zažloutlá, zdánlivě samoúčelná stylizace obrazu či rušivých hudebních podkresů, vršící se úmornost nekonečně se schematicky opakujícího dění, ustavičné rušení zobrazovaných životů, k nimž nelze přistoupit do hloubky...) **** Jenže když tomu dáte doopravdy šanci, ten film se nakonec úplně prosadí. Nejpozději někde ve dvou třetinách délky se tyhle zdánlivé nedostatky naopak překlopí v originální kvalitu a autorský záměr se silným účinkem. Semele vás to, utahá. To není chyba filmu, to je filmem zprostředkovaná "chyba" přístupu dějinných společenských systémů, zobrazená na přesně zvoleném modelovém výseku (1938-1952), k lidským životům a jedinečným osudům, takhle se s nimi v té mašinérii zacházelo, takhle byly rušeny, takhle se nedaly do hloubky prožívat, pořád je někdo přehazoval a rozhrnoval jako vidlemi, házel s nimi sem a tam, nevnímavě, lhostejně, arogantně. Ve schematickém dění pak najednou i nejstopovější letmé projevy časem utužené příchylnosti (pokaždé vřelejší, prožitější objetí Marie se Zdeňkou), konkrétnosti životů získají sílu zoufalých a striktně dějinně zmarňovaných pokusů o lidskost, o vzájemnost, o sebeurčení - ve zkratce: máte pocit, že Vám Sláma sebral hlubší prožitek, ačkoli Vás v kině držel víc než dvě hodiny? Já vnímám, že nám dal jedinečně pocítit, jaké to je, když se právě tohle děje lidem v nelidské mašinérii řízení - jsou celá dlouhá desetiletí drženi jakžtakž naživu, ale neustále se jim bere možnost kontinuálního, hlubšího prožitku, sebeuvědomění a skrze ně i vytvoření vnímavé a nezrušitelné pospolitosti. - A ne že by to nemělo co říci ke dnešku! **** Sláma se do starší historie neutíká jako někteří proto, že tam čekají přehlednější a snadno uchopitelná témata, aby se snad nemusel vypořádávat s dneškem - Sláma tímhle filmem a naším roztrpčeným prožitkem z něj hovoří aktuálně i o mašinérii dneška - a třeba jeho přehlížená a málo doceněná úžasná Bába z ledu je toho spoludůkazem. **** Sláma je co do tématu výlučné hodnoty jednoho každého lidského života v kontrastu s chybějící potřebnou sounáležitostí a nápomocnou velkorysostí organizované lidské sítě kolem něj, aby se mohl plně rozvinout a vydat ze sebe, co má, konzistentní tvůrce, který se po rozpačitých a dlouhých naivních, byť nikdy ne úplně marných počátcích (Divoké včely, Štěstí...) poslední dobou naopak obrovsky skokově vyvíjí a - pardon - konečně sere med. **** Poslední dobou dokonce na rozdíl od Petra Zelenky, na kterého jsem vždycky sázívala víc, ale jemuž třeba s Modelářem po téměř geniálním Ztraceni v Mnichově solidně došla šťáva, odvaha i dech. **** Slámova Krajina ve stínu si obsadila a pro mě plně obhájila své výsadní, specifické místo, odkud vrhá přesně nasměrovaný pohled na specifické krutě restriktivní účinky mašinérie dějin na běh a možnost naplnění jedinečných a veskrze konkrétních a neopakovatelných, napořád už v zárodku zmrzačených lidských životů, které se stejně musí prožívat, žít a dožít, jakkoli je takový nárok na živoucího člověka naprosto šílený - obsadil si a obhájil své jasné místo rámované z jedné strany třeba Vlakem dětství a naděje, z druhé pak Všemi dobrými rodáky a Zdivočelou zemí. A prosazuje se mezi nimi nejen ohraničením na ose historického času (právě mezi lety 1938 a 1952), ale i efektně zvoleným frustrujícím zrychleným rytmem umělých přerušování životů postav na vytyčené časové ploše dvou hodin v kinosále. *~ () (méně) (více)

dopitak 

všechny recenze uživatele

To, co funguje v polském pohraničí v Sekalovi, nefunguje v pohraničí na jihu. Bohdan se pokusil zfilmovat nezfilmovatelné, na tohle by ani 400 minut nestačilo. Množství dějinných zvratů, popis doby jež nemohla mít hrdiny, přehršel postav. To jsou hlavní úskalí jinak filmařsky brilantně zvládnuté práce. Moc pěkná čb kamera, fajn výběr herců. Ale zmatek, chaos, roztahanost, a na druhou stranu frámováním letopočty nepříjemný tlak na diváka, že mu něco uniklo. Mnohem líp na to šla Stránského Zdivočelá země, resp. seriálový formát, kdy bylo dostatek času seznámit se se všemi, sledovat jejich vývoj, a samozřejmě taky napatlat kolem spoustu omáčky. Viděno abych mohl s čistým svědomím poslat bod na Českého lva jinému zástupci - druhé místo Modelář, Český lev pro Šarlatána ()

Galerie (39)

Zajímavosti (21)

  • Postava plukovníka Krepse (Marek Taclík) je inspirována velitelem revoluční gardy, partizánské skupiny „Táborité“, Vladimírem Hobzou. Hobzovy „partyzáni“ v oblasti Jižních Čech páchali více podobných zločinů a masakrů, nicméně Hobza nebyl nikdy potrestán, ačkoliv si jeho nadřízení neustále stěžovali na jeho nezodpovědnost, alkoholismus a neustálé dluhy. V lednu 1947 byl Hobza propuštěn do výslužby v hodnosti brigádního generála. (ajaxx)
  • Tvůrci rezignovali na odstranění antén z domů. (vladous)
  • Je úplný začátek války, přijíždí wehrmacht a budoucí odbojář dostává „deku“ a celá vesnice se jde podívat, jak sedí na dvoře, pomazán výkaly a zamotán do sovětské vlajky. Zde by bylo velmi s podivem, že by měl v této době někdo (kdokoliv) v Čechách doma sovětskou vlajku. (Scott67)

Související novinky

28. České lvy vyhrál Šarlatán

28. České lvy vyhrál Šarlatán

06.03.2021

Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (více)

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

18.01.2021

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (více)

Reklama

Reklama