Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.
Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti. Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi. Marie je Češka, její muž je ale pevně spjatý s místní půdou a vždy byl Němec. Mají chalupu, pole, vychovávají syna a snaží se žít podle toho, co je správné. Nejdříve sledují rostoucí vzájemnou nenávist lidí ve vsi, aby pak zloba dopadla i na ně samotné. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (285)

luka4615 

všechny recenze uživatele

Silné téma, které je ale zpracováno rutinním a nezáživným způsobem. Tak přesně takto bych v pár slovech popsal snímek režiséra Bohdana Slámy Krajina ve Stínu, který se vyjma toto bolestivé téma nemá téměř o co opřít. Snímek totiž postrádá jakýkoliv náznak kontinuity a postavy jsou mizerně vystavěné, přičemž se s nimi po celou dobu stopáže nemáme sebemenší šanci sžít, jelikož jejich záměry zde nejdou ani náznakem definovány. Nastalou smutnou situaci bohužel nezachrání ani syrová černobílá kamera a tklivý soundtrack. Pokud tedy hledáte servítky si neberoucí snímek z tohoto temného období našich dějin, sáhněte raději po dva roky starém snímku “Nabarvené Ptáče”. Tohle se totiž moc nepovedlo. Škoda. ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Nehledě na to, jak může charakterové vykreslení Čechů a Němců mnohým zvednout mandle, tak mně se Krajina ve stínu líbila - hlavně díky své černobílé výtvarné stylizaci, syrovým (a na české poměry solidním) hereckým výkonům a právě díky samotnému příběhu, který na jedné vesnici v průběhu 30. až 50. let názorně ukázal, jaké poměry tehdy panovaly. Ať už byl děj víceméně podle pravdy, či scenáristicky překombinovaný, rozhodně se našly scény, které mě nenechaly chladným, byť jde oproti loňskému Nabarvenému ptáčeti o celkem lehký odvar, co se s(u/y)rovosti týká. Je těžké soudit lidi, které člověk neznal, a dobou, kterou nezažil, a i když Slámův film háže stíny viny spíše na české obyvatele, na druhé straně nemůžeme házet všechny Němce do jednoho (nacistického) pytle. Stejně tak je obtížně posoudit proněmecké obyvatelstvo - dělali to kvůli penězům, majetku, postavení, nebo jen aby přežili a nedostali se do lágru. V tomto směru jsem celkem ahistorický a tolerantní divák, a možná proto se Krajinou ve stínu necítím být tak iritován. ()

Reklama

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Téma snímku (které je podle mne v současnosti vnímáno už daleko méně kontroverzně, než třeba před 20ti lety) - poválečné "účtování" s německým i "německým" obyvatelstvem v pohraničí a excesy s ním spojené"- bylo v naší kinematografii zpracováno už několikrát. "Krajina ve stínu", jakkoliv oprávněně jsou jí vytýkány Douglasem i mnoha jinými různé nešvary (plochost a přehnaná typizace postav, přemíra klišé viděných mnohokrát jinde atd.) má řadu kladných stránek - nadprůměrné herecké výkony(pro než byl mimo jiné předpokladem neméně kvalitní casting), působivá atmosféra a především, pokud to lze z dostupných zdrojů objektivně posoudit, na rozdíl od tematicky obdobných snímků, historická věrnost. Při srovnání s "Habermannovým mlýnem" nebo "Krví zmizelého" v tomto ohledu Slámův film vítězí na celé čáře a jestliže jsem výše zmíněná díla hodnotil jako slušný průměr, tragédie z Vitorazska si určitě zaslouží o hvězdičku víc. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Velký omyl. Film, ve kterém chybí kontinuita i silné epizody. Postavy nejsou dost jasně definované, aby fungovaly jako typy (byť statičnost jim rozhodně nechybí), ale nemají ani rozměr, aby působily životně. I proto nemůže být člověku líto, když si tyhle špatně vyprofilované postavy navzájem ubližují. Na dějinnou reflexi tomu chybí jakýkoliv kontext. Historie tu nepřesáhne nuance úvodního odstavce v učebnici pro pátou třídu a člověk jen tápe, proč si tvůrci mysleli, že tohle polopatické přežvýkání stereotypů bylo nutné vyprodukovat. Chtěl tohle někdo? Je tu nějaká společenská poptávka? Jaká mohla být autorská motivace? ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Jen další trapný, prolhaný, ideologický a propagandistický propadák. Už jen stačí aby nějaký Sláma natočil jak strašně trpěli Fašisté v Osvětimi když je tam Židé hromadně popravovali nebo jak hodní mírumilovní Esesáci na východní frontě u Stalingradu neměli co jíst, čím topit a Rudá armáda je k tomu ještě odstřelovala s kanonů.To nevymyslíš! Vyvolení, kteří ovládají "kulturu" litují skopčáky. Oni byli vždycky velcí kámoši nacistů! Za Českého ehm spíše Xidovského lva se veřejně stydím!.Kdo byl sponzorem Slámova filmu? Všechno ukazuje na Kohna s Roubíčkem ! :) ()

Galerie (39)

Zajímavosti (21)

  • V záběru z roku 1939, kdy dosavadní starosta opouští svojí kancelář a nastupuje starosta nový (Miloš Černoušek), visí v místnosti obraz prezidenta Edvarda Beneše, který je nahrazován profilovým portrétem Adolfa Hitlera. Dr. Edvard Beneš ale už v té době nezastával prezidentský úřad. Abdikoval dne 5. října 1938 a 22. října odletěl do Velké Británie. Jako prezident Československa byl jmenován 30. listopadu 1938 Emil Hácha, od 15. března 1939 jako státní prezident. (tommahol)
  • Film sleduje hlavně osud rodiny Veberů, jejichž předlohou byli manželé Korbelovi. Josef Korbel byl jedním ze 14 zavražděných. (ajaxx)
  • Postava plukovníka Krepse (Marek Taclík) je inspirována velitelem revoluční gardy, partizánské skupiny „Táborité“, Vladimírem Hobzou. Hobzovy „partyzáni“ v oblasti Jižních Čech páchali více podobných zločinů a masakrů, nicméně Hobza nebyl nikdy potrestán, ačkoliv si jeho nadřízení neustále stěžovali na jeho nezodpovědnost, alkoholismus a neustálé dluhy. V lednu 1947 byl Hobza propuštěn do výslužby v hodnosti brigádního generála. (ajaxx)

Související novinky

28. České lvy vyhrál Šarlatán

28. České lvy vyhrál Šarlatán

06.03.2021

Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (více)

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

18.01.2021

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (více)

Reklama

Reklama