Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dva legendární zločinci Divokého západu, které rozdělil zákon... Píše se rok 1881 a v městečku Old Fort Sumner, v Novém Mexiku pořádá známý psanec Billy Kid se svými kumpány závody ve střílení. Nečekaně se tu objeví jeho bývalý parťák a přítel Pat Garrett, tentokrát ve funkci nového šerifa města Lincoln. Pat Garrett vyzve Billyho, aby rychle opustil kraj, jinak ho musí zabít. Od této chvíle tak nastává nelítostná válka, honička na život a na smrt. Přitom však mezi oběma muži stále velkou roli hraje jejich bývalé přátelství... Působivý, baladicky laděný western režiséra Sama Peckinpaha zaujme příběhem s řadou drsných, syrových i básnivých scén, stejně jako napjatou atmosférou a působivými hereckými výkony. Film přitom nepřináší příliš lichotivý pohled na obě známé legendy Divokého západu. Hlavní role vytvořily dvě nepřehlédnutelné osobnosti americké kinematografie. Jednak je to James Coburn, který se zapsal do divácké paměti jako představitel tvrdých mužů ve filmech různých žánrů. Druhým je Kris Kristofferson, jehož původní kariéra autora a zpěváka písniček country jej postupně přivedla na hereckou dráhu. Jednu z vedlejších postav příběhu, vrhače nožů Aliase, ztvárnil dnes již legendární hudebník a písničkář Bob Dylan, jenž rovněž napsal hudbu, dotvářející zádumčivou náladu filmu. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (219)

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Divoký západ už nie je taký divoký. Starý kamoši sú na nože a doba dobrodružstiev pomaly upadá. Peckinpahova rozlúčka s týmito časmi v až melancholickom a drsnom westerne par excellance. Coburn a Kristofferson vo svojich životných úlohách a výborný Dylanov soundtrack. Najväčšiu silu má pre mňa celý film práve v tom, že sledujeme kamošov, ako sa navzájom zabíjajú a sú zmierený z týmto osudom. Labutia pieseň hrdinov divokého západu, ktorí aj napriek všetkému zomierajú ako psi. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Výborný Sam Peckinpah & Bob Dylan western. Je to Samův typický film bez příkras, se spostou syrových a brutálních scén a s neúctou k ženám. Na druhou stranu zde už jeho násilnost vzhledem k "Divoké bandě" polevuje a více je cítit nostalgie a smutek nad koncem Divokého Západu. James Coburn s Krisem Kristoffersonem jsou výborní a stejně tak i další plejáda westernových herců ve větších i menších rolích. Jedinečnou, trochu posmutnělou atmosféru dokrášluje hudba Boba Dylana. I on si ve filmu střihl jednu z postav, dobrodruha Aliase. Jeho postava sice nijak výrazně do děje nezasáhne, ale je neodmyslitelným symbolem a dodává snímku téměř hippie nádech. Dokonalý zážitek, který jsem dokázal docenit až po vícero shlédnutí. ()

Reklama

JayZak 

všechny recenze uživatele

Nádherný western, který není ani tak o zločincích či šerifech, ale o životě samotném. Konkrétně o jeho pomíjivosti, kdy se postavy na plátně střílí navzájem, jako by to byl nějaký sport, jen pro zábavu. Z filmu čiší melancholie, ale i smíření s koncem, ve kterém jsme si všichni rovni, a že ještě před ním je třeba si užít života, co to jde. Samozřejmě dokud máme svoji hlavu na krku, což v prostředí divokého západu nikdy nevíte. Body navíc za premiéru Dylanova Knockin' on Heaven's Door, která se objevuje v nádherné scéně v podstatě vystihující i pro zbytek filmu. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Sam Peckinpah je režisér, kterému nemohu přijít na chuť. Jeho filmy nevyhledávám, ale pokud běží v televizi shlédnu je většinou se zklamáním. Už jeho Balada o Cable Hogueovi mě poměrně nudila. Teď jsem mu dal opět šanci a opět mě zklamal. Pat Garrett a Billy the Kid mi přijdou jako nevyvážený western, plný zvláštních okamžiků, některých dobrých některých špatných, který je nevkusně zakončen jako by ustřižen. James Coburn a Kris Kristofferson jsou si kvalitními soupeři a přáteli zároveň. Sledujeme jak každého z nich popohání jiná motivace, jak se oba mění a směřují k jasnému konci. Nejvíc mě ve filmu potěšila scéna umírajícího muže, který pomáhal Patu Garrettovi napadnout jedno sídlo banditů. Umírá, vedle něj klečí jeho manželka a do toho zní Klepání na nebeskou bránu. Hezký okamžik, který dotlačil film do průměru. Ještě jedna věc, tu červenou nechutně svítivou krev si mohli odpustit.... ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Pat Garrett A Billy The Kid je film, který má duši. Nejenom atmosféru, ale prostě duši. Blb Dylan, kterého jakž takž uznávám jako umělce a jako osobou jím zlehka opovrhuji, si u mě svojí prací na tomhle filmu šplhnul. Hlavně hudbou, samozřejmě, ale i po herecké stránce to bylo fajné. Další (tehdy ještě) hudebník Kris Kristofferson se rázem pasoval na nejlepšího Williama H. Bonneyho jaký kdy navštívil filmové plátno, aby na něm s nenuceným úsměvem jen tak mezi řečí rozdával olověné pozdravy. Takováhle postava si přímo říká, aby kolem ní vznikl film s právě takovým duchem - všichni se znají, jsou přátelé na život a na smrt; s tou si pak navzájem domlouvají rande, aby svými posledními slovy jen stvrdili, že jim tenhle život stál za to, že to stejně nemohlo dopadnout jinak, a že je to vlastně tak nějak v pohodě. Na druhé straně stojí partička bohabojných američanů, která tyhle hrdiny svojí doby uznává a nemá z nich strach... A kdesi mezi nimi je ta zřejmě nejhlavnější postava - James Coburn alias napůl ex a napůl stále ještě amigo, uvězněný mezi dvěma světy a dobře si vědom, že vlak už ujíždí. A přesto, že to nové město nikdy nebude to kam patří, nejde z toho vlaku vystoupit. Všechno násilí, které se během těch dvou hodin uděje, pak působí zcela přirozeně, jako něco s čím není třeba bojovat nebo čím se cítit pohoršen. I tomu zmetkovi Billy Kidovi by se to všechno najednou dalo odpustit... Z toho všeho si pro sebe dávám dohromady stručný závěr - magie filmu v praxi a výborný western k tomu. 80% ()

Galerie (62)

Zajímavosti (17)

  • Krisu Kristoffersonovi bylo během natáčení 36 let. Postava, kterou ztvárnil, byla přitom ve věku 21. (JayZak)
  • Alkoholismus Sama Peckinpaha byl během natáčení v takové fázi, že musel každý den začít s pitím vodky, aby zastavil svoje chvění. Během odpoledne se přesunul na grenadin. Poté byl moc opilý, aby mohl pracovat. James Coburn tvrdil, že Peckinpah byl střízlivý pouze čtyři hodiny denně. (Jigvell)
  • V tomto snímku se úplně poprvé objevila jedna z nejznámějších Dylanových písniček „Knockin' on Heaven's Door“. (TaNya_)

Související novinky

Projekt 100 / 2007

Projekt 100 / 2007

11.01.2007

Již 13. rokem se můžeme těšit laskavé péči organizátorů putovní filmové přehlídky Projektu 100, AČFK. Ti kažodorčně dbají o pravidelný přísun deseti mimořádně kvalitních filmů na stříbrná plátna po… (více)

Reklama

Reklama