Pat Garrett a Billy Kid

(1001) Ta hudba z toho dělá něco tak výsostně nepříjemného. Proč mají sakra všechny filmy Nového Hollywoodu tak optimisticky znějící durový soundtrack, který se očividně bije s realistickým laděním zápletek. "Proč" možná není úplně relevatní otázka, protože to vyloženě nepotřebuji vědět, jisté je to, že mi to většinou zkazí zážitek z filmu. Ale kurnik přece nejde, aby k "drsnému" westernu v jednom kuse hrála hudba s anglicky zpívaným textem, vždyť to z toho filmu regulérně dělá muzikál a tím víc mi to přijde směšné. Asi mám ráda svoje westerny depresivní a melancholické. A když rovnou navážu na svůj předchozí tón - co je tohle proboha za film? Mám být zasažena smrtí postav, které neznám a nejsou mi sympatické. Většina záběrů začne totálně staticky a teprve potom se lidičky rozhýbou, jenom chybí, aby přímo na plátně někdo zařval "akce!". Nikdo se nechová přirozeně. Nikdo nemluví přirozeně. A co ty wtf scény typu Garrettovo hromadné pelešení? Myslím si, že jsem docela vnímavá k takovým věcem jako tanec se smrtí, přátelské zrazování a podobné pletichy, ale tady jsem z toho necítila nic. Alias mi přišel roztomilý, když se culil, a obecně jeho postava bude nejspíš jediný důvod, proč jsem se i těšila na to, jak se film (a on v něm) bude dál vyvíjet. Ale měl to být spíš čtrnáctiletý kluk a ne třicetiletý Bob Dylan. A ještě na mě trochu zapůsobil ten děsivý šilhavý muž. A potom se mi ještě líbilo, jak jeden z těch zastřelených zloduchů zvláštně odletěl. Ale pořád to nějak nejsou ty výsledné dojmy, jaké jsem si představovala od filmu s takovouhle pověstí. (11.08.2014)

Jako se koukat na kombinaci Kill Billa s Tahle země neni pro starý, s tím, že to není (a těžko někdy něco bude) taková oku i uchu lahodící orgie jako Leoneho filmy. Příběh šerifa, co není až zas tak velkej dobrák, a psance, co není zase až tak moc velkej bídák. A maestro Zimmerman jako třešnička na dortu. PS: Jistá melancholicko-sentimentální nálada výhodou, ne však podmínkou! (25.05.2009)

Divoký západ už nie je taký divoký. Starý kamoši sú na nože a doba dobrodružstiev pomaly upadá. Peckinpahova rozlúčka s týmito časmi v až melancholickom a drsnom westerne par excellance. Coburn a Kristofferson vo svojich životných úlohách a výborný Dylanov soundtrack. Najväčšiu silu má pre mňa celý film práve v tom, že sledujeme kamošov, ako sa navzájom zabíjajú a sú zmierený z týmto osudom. Labutia pieseň hrdinov divokého západu, ktorí aj napriek všetkému zomierajú ako psi. (19.04.2016)

Výborná westernová balada s drsnými krvavými prestrelkami, presne ako sme v Packinpahových filmoch zvyknutý. Trochu mi nesedela hudba(nehovorím,že je zlá), okrem hitu "Knockin on heaven´s door", ktorá mi tam naopak sedela výborne. U mňa o čosi slabšie ako legendárna Divoká banda, ktorú považujem za jeden z najlepších westernov. Ale až po srdcovke Dobrý,zlý a škaredý.80% (06.02.2009)

Môj jednoznačne najslabší Sam Peckinpah a vôbec dokonca pochybujem, že by natočil ešte niečo horšie. A to pritom mám J. Coburna ako herca veľmi rád. Príbeh je totálne šedivý, nudný a banálny - postavy sa tam len tak motajú, jazdia na koňoch a pofľakujú bez nejakého zjavného zmyslu, prípadne len s jediným cieľom a to odstreliť Billa Kida. Žiadne napätie, žiadna zaujímavá akcia, žiadna dráma, žiadna zaujímavá zápletka, žiadny vzťah k postavám, žiadne emócie... Jediné čo sa snímku nedá uprieť je akýsi opar ľahkej melancholickej atmosféry, ktorý má na svedomí predovšetkým geniálny soundtrack. Bez toho by išlo o odpadovú záležitosť. Podpriemer. 40/100 (27.09.2017)