Stvořeni pro lásku

Stvořeni pro lásku je hodinu a půl trvající nic s herci, kteří z úst vypouštějí prázdné repliky. Při filmu jsem sice neusínal, ale stále přemýšlel nad něčím jiným a jsem za to rád, aspoň jsem si při sledování urovnal to, že bych si měl koupit novou postel a zajít večer na panáka. Jo... Takový prázdno to je! Pritom mam Wonga rad a jeho filmu si naprosto vazim. :-( (18.02.2009)

Šedesátá léta a dvojice hongkongských obyvatel, která se musí rozhodnout, zda je pro ně přednější vzájemná náklonost nebo morálka. Do jisté míry vlastně strašně chladná a odtažitá romance, zároveň ale vlastně strašně silná a procítěná záležitost, která se dočkala širokého světového uznání a dodnes je brána jako jeden z vrcholů Hong Kongské filmové tvorby. Tak by se v kostce dal shrnout snímek Stvořeni pro lásku, který Čínský filmař Kar-wai Wong (Stvořeni pro lásku jsou součástí jeho tetralogie, která čítá též snímky Days of Being Wild, 2046 a plánované Blossoms) natočil vizuálně podmanivou romanci, kde je každý jednotlivý záběr trojice kameramanů (Christopher Doyle, Pung-Leung Kwan, Mark Lee) jednoduše pastvou pro oči. Společně s kameramany si Wong pohlídal vizuální estetiku, která krásu prostředí impozantně prodává divákovi. Vynikající herecká dvojice Tony Leung/Maggie Cheung předvádí naprosto uvěřitelně procítěnou romanci, která se navíc obejde bez přehnaných momentů a Wong za psacím stolem k lásce přistupuje tak trochu jinak. Spíše než na vrcholovou vášní a totální emocionální procítěností Wong vzájemný milostný zájem hlavní dvojice především znázorňuje skrze poetické momenty. A právě zde tkví jistá forma vady na kráse. Stvořeni pro lásku není klasickou romancí, bohužel ale není Wongův scénář zdaleka tak dokonalý. Naopak většina scén se očividně o něco snaží, ovšem velmi smutně se míjí účinkem. Celkově se Wongovi ani nepodaří prodat naprosté zoufalství, které dva hlavní hrdiny skrze morální dilema sužuje a celkově mě po velmi slibném rozjezdu Stvořeni pro lásku zklamalo v tom, jak je to celé vlastně tak trochu prosté. Ale pořád je se tu romantickou stránku daří prodat tak trochu nezvyklým způsobem a Wongův záměr se rozhodně zcela nemíjí účinkem. Soundtrack dvojice Shigeru Umebayashi/Michael Galasso svojí lahodnou zvukovou stránkou a skvělou sázkou na klasické nástroje naprosto sedí k vizuální estetice filmu a i k celému příběhu. Ta hudba je jednoduše nádherná. Do toho to celé Wong režíruje očividně silným uchopením, kterým naprosto vyčnívají jeho tvůrčí záměry. Skutečně tak jen zamrzí, že scénář postrádá něco navíc a závěr je už tak trochu zbytečný a snaží se to už tak velice očividné prodat ještě očividnějším způsobem, že je to skutečně tak trochu na pováženou. Ale jinak si vlastně skutečně nejde na moc stěžovat. Wongovo Stvořeni pro lásku je vrcholným vizuálním zážitkem, který většinu času i zdatně prodává stránku obsahovou. Časem jde sice tento faktor čím dál tím více do úskalí a ve finále tak divákovi nezbývá skutečně než jiného než se pořád kochat neskutečně nádhernými záběry, přesto je ale tenhle netradiční romantický film určitě v mnoha ohledech bravurní...... (09.02.2021)

Velmi krásný film, zajímavý námět, ale bohužel hlavně z počátku příliš "pomalé". Ke konci už to ta "stovka" je. (12.09.2003)

TV/// Obsazení 4/10 Děj 3/10 Hudba 6/10 Efekty 4/10/// +ústřední dvojice je fain, základní motiv příběhu je zajímavý, hlavní melodie, která se opakuje se mi líbila -hodně moc civilní, stavěné na dialozích, často docela nudné/// Tak tohle je zatím nejlepší film Kar-wai Wonga, který jsem viděl. A to že je nejlepší znamená, že se dá přežít. Jinak ten film nic neznamená. Vůbec nechápu jak někdo může tohoto tvůrce obdivovat, já se u jeho filmů příšerně nudím. Jestliže mě neohromí ani jeho film 2046, na který se převelice teším, tak už mám terč pro svoje AK-47./// Celkem 40%/// (09.09.2008)

Po formálnej stránke výborne natočené a s vycibrenými filmárskymi prostriedkami, ktoré miestami dokázali pekne vystihnúť "silu okamžiku". Po obsahovej stránke sa mi to ale vôbec nepáčilo. Príbeh o nenaplnenej láske je veľmi slabý, nudný, iritujúci a postavený na princípoch, ktoré idú mimo mňa. Dokázal však aspoň navodiť zaujímavú otázku - Je správne za každú cenu zostávať korektným voči tým, ktorí nám ubližujú a ktorí o nás už nestoja? To nech si už každý rozhodne sám, podľa seba a svojho uváženia. Čo sa mňa týka, videl by som aj lepšie riešenia nepríjemnej situácie oboch zaľúbencov, ako sa potom na konci vyplakávať a objímať s dierou v strome. Mne v podstate film nič nedal. 60/100 (16.12.2015)

Wong Kar-wai ve vrcholné formě. Chápu, že na někoho může ta ryzí artovost (jako např. všechny ty zpomalené záběry cigaretového kouře nebo kráčejících postav na pozadí oprýskaných omítek, podbarvené stále stejnou melodií) působit poněkud afektovaně, případně že ten film může někoho nudit, ale osobně mám tenhle typ filmů, kde vítězí forma nad obsahem, hodně v oblibě. A zrovna formální stránka je zde dovedena téměř k dokonalosti - hlavní role jsou obsazeny velmi "fotogenickými" herci (zmínit je nutno i fantastické kostýmy, především v případě šatů Maggie Cheung, které jsou skutečně překrásné), s dialogy se zde nakládá velmi úsporně a všechny postavy se chovají neobyčejně kultivovaně a zdvořile (s výjimkou buranského kolegy z práce), každý záběr je nápaditý, krásný a velmi pečlivě komponován, herci jsou většinou snímáni v detailu či polodetailu (přičemž postavy manželských protějšků Chow a Li-zhen zde překvapivě nemají nikdy zabranou tvář), celé je to velmi efektně sestříháno, a skoro celou dobu k tomu hraje absolutně bezchybný soundtrack - hudební stránka zde dokonale doplňuje tu obrazovou a tvoří nerozlučný celek. Když ale přijde řeč na to, oč v tom filmu skutečně jde, nastává trochu problém. Ten film nevypráví žádný originální příběh, který by člověka vtáhnul do sebe, je to spíše o subtilních náznacích, pocitech, atmosféře, a pokud se člověk na tempo toho filmu a jeho specifickou poetiku nenaladí, tak se tam může vkrádat jistá nuda. Navíc od 75. minuty, kdy se děj přesune do Singapuru a na další místa, jsem se v tom bohužel už poněkud ztratil (a třeba tu vsuvku s De Gaullem jsem asi vůbec nepochopil), a když tam v závěru naskočí následující text - Vzpomínat na ta zmizelá léta je pro něj jako dívat se ven skrz zaprášenou okenní tabulku. Uplynulou dobu sice vidí, ale dotknout se jí nemůže, navíc vše, co se mu daří zahlédnout, je rozmazané a nezřetelné. - nemohl jsem se ubránit dojmu, že je to zoufale banální, ale možná také křehce krásné, a záleží čistě na individuálním diváckém naladění, ke které interpretaci se člověk přikloní - na třetí zhlédnutí se spíše začínám klonit k té první variantě. (18.09.2011)

Jen malo co je takhle dobre. Nadhera! A musim reagovat. Tahle slupka se s duzinou snoubi. (02.04.2007)

Lyrický film o lásce, která nemůže být uskutečněna, a tak je znázorněna pouze pohledy, letmými dotyky a náhodným se míjením v chodbě, skutečně s minimem fyzického kontaktu. A jak nám film ukazuje, vážně to funguje, přestože je to hodně nezvyklé. Stejně tak zajímavá byla kamera, soustředící se na hlavní dvě postavy a na detaily kolem nich, a přitom v některých případech naopak vynechávala přímý pohled do obličeje člověka, se kterým je veden dialog. Přiznávám, že jsem byla celým filmem hodně překvapena, ale bohužel, faktem také zůstává, že ne všichni lidé jsou na takovou lyriku ve filmu zvyklí, kvůli její nedějovosti. V mém případě jde navíc i o to, že jsem film sledovala pozdě večer, což není zrovna ideální vzhledem k tomu, že vyžaduje poměrně velkou soustředěnost. Tohle sice může být trochu odrazující, ale já osobně jsem nakonec ráda, že jsem In the Mood for Love viděla, protože takových jedinečných filmů není moc. ~(4,2★)~ (21.03.2010)

Pochopila jsem všechno a zároveň nic. Dává to smysl? Cítím se výjimečně, jako kdybych věděla něco, co zbytek světa ne. Do mé nálady, trochu patetické, trochu odevzdané, trochu vyděšené, smířené, ale vlastně šťastné, mi tenhle snímek sednul výborně.. (14.12.2017)

Tento film sa ku mne dostal asi s paťročným oneskorením, odkedy som ho chcel vidieť. Pred piatimi rokmi by som ho ale vôbec nepochopil, pretože teraz ho chápem len zhruba. Vizuál je krásny, ale pochopenie chovania postáv v ázijských filmoch mi akosi preteká pomedzi prsty. Oproti pokračovaniu 2046 je to ešte stále pre našinca viac menej zrozumitelné. Asi to chce repete o ďalších pár rokov a možno aj po návšteve nejakej ďalekovýchodnej krajiny. (07.07.2007)

Takhle chutná asijská kinematografie. Skvělá kamera a podmanivý soundtrack vytvářejí háv pro hru emocí a herecký koncert ústřední dvojice. Film nabitý erotikou.. bez erotiky. (02.08.2013)

Stvorení pre lásku nie je nudný, hlúpy, ani nepodarený film. Len to jeho posolstvo je buď určené niekomu inému alebo je vysielané jazykom, ktorému nerozumiem. Takže napriek púhym dvom hviezdičkám nie som výnimočne na tvorcov filmu naštvaný. Iba ma prekvapilo, koľkí z ČSFD tomuto jazyku rozumejú. (07.12.2010)

Vizuálně úchvatná a emocionálně velice silná romance. Wong Kar-wai je mistr stylizace a tady je vše laděné do tmavých barev, doplněno ošuntělými ulicemi, deštěm a tmavými interiéry. V tom všem vypadá Maggie Cheung ve svých mnoha květinových šatech obzvlášť nádherně a Tony Leung je jí rovnoceným hereckým protějškem. Nesmím zapomenout na parádní hlavní hudební motiv a jemnou přísadu humoru. (09.09.2005)

Ne úplně vše se mi musí líbit. Krásná a sympatický spolu sdílejí jeden úžasný hudební motiv a proplouvají plátnem, aniž by se mne jakkoliv dotkli. Přitom vidím, že se snaží, jenže tahle poetika se se mnou trochu minula. (09.10.2012)

Film o nenaplnenej láske, lebo pani Chanová a pán Chow boli dôstojní, slušní a všetky tie pocity dokázali v sebe dusiť. Zaujímavá kamera a výborná hudba. 3,5* (28.04.2015)

Krásny poetický film o citoch a túžbe. Film je o beznádeji, ale zároveň paradoxne dáva nádej... Krásne pomalé tempo trochu ruší zrýchlený záver, ale aj napriek tomu sa jedná o hlboký zážitok. Nádherné zábery kamery, dokonalý herecký minimalizmus a pôsobivý hudobný podklad vytvárajú neopakovateľnú lovestory... (29.03.2006)

Nudné artové romantické drama od kterého jsem čekal o mnoho více. Tyhle intimní snímky mě moc za srdce chytnout neumí. Pochválit aspoň musím solidní hudební doprovod a hlavní herecké duo. (12.06.2011)

I přes velké chvály ze všech stran mi Wongovi romance prostě nesedí. Jak "2046", tak i "Stvořeni pro lásku" šly naprosto mimo mě a i přes obdiv hereckých výkonů a a neobyčejného scénáře se nemůžu zbavit dojmu, že to jsou filmy tak trochu o ničem. (29.02.2012)

...A síce sú mi postupne predstavené konkrétne povedzme až zrovna i dva manželské páry, bývajúce hneď vedľa seba v naprosto tesnej blízkosti; pričom z každého jedného páru je vidieť len pani Chanová na strane jednej, a zase pán Chow na strane druhej, keď ich pravých partnerov bolo vídať naozaj iba zriedkavo, ak ich avšak bolo vôbec niekedy i poriadne vidieť - to práve teraz asi ani nevedno správne potvrdiť či vyvrátiť; keďže bolo v podstate len naprostou otázkou času, kedy si títo dvaja »budúci milenci,« neustále sa stretávacími pomedzi ich hlavných, bytových dverí, si niečo medzi sebou vášnivého ["konečne"] i začnú, čo by si nakoniec vari mohlo udržať i pomerne dosť zachovaný, dlhotrvajúci charakter, no zároveň ale tiež popritom všetkom podotýkam i to, že akýsi tento pomalým spôsobom sa odohrávajúci, «[ne]stály vzťah,» ktorý normálne začínal naberať na obrátkach - si stále zachovával voľajaký „status quo,” obaleným pod rúškom tajomstva. • Špičkové, hongkongské obsadenie v podobách Tonyho Leunga, stelesňujúceho akéhosi spisovateľa a Maggie Cheungová, stelesňujúca akúsi sekretárku; jednak stelesňovali zadumaných protagonistov, ktorí podľa vízie hongkongského autora Wong Kar-waia - prednášali väčšie množstvo zvláštnych, a najmä len náznakových replík, keď takto podobne fungoval vlastne i celý tentohľa titul, ktorý úplne najviac pracoval len v samých náznakoch, a jednak som úprimne mával súčasne taký zvláštny pocit i v tom zmysle, že sa so scénami narábalo v takom ponímaní, ako by bývali akosi častejšie - skrátka nie vždy plne dokončenými, čiže tým pádom sa presne títo predstavitelia nemohli naplno realizovať, ako keby to asi učinili v opačnom prípade, v oveľa vďačnejšom scenári, ktorý im tentoraz, bohužiaľ, neponúkol toľko vhodných príležitostí, kde by aspoň naplno predviedli svoj herecký repertoár. • Čo sa ešte teda týkalo i kostýmov tejto ústrednej sympatickej protagonistky, tak by mi ani až tak zrejme neprekážalo, že ich každú jednu chvíľu vymieňala zo svojho pestrého šatníku za nové prírastky, no mimochodom jej väčšinou siahali až kamsi po celú výšku krku, čo sa asi súbežne premietalo i do jej hereckého prejavu, ktorý na mňa miestami pôsobil značne deprimujúcim dojmom, kedy sa mi občasne [za]zdalo, že máva menší problém s nadýchnutím sa čerstvého vzduchu. • Titul, ktorý doslova vysielal do éteru rádiové vlny, aký je strašne estetickým v rámci celku, čo vskutku možno ozaj i platilo, ale zase medzitým už spomínaná "náznakovosť" z jeho priamej strany - mu naopak hodne znižovala kredit, kedy som sa naostatok aspoňže dopracoval i k akémusi konsenzusu, že proste tentoraz znovu „forma zvíťazila nad obsahom,” a to určite vo viacerých faktoroch... (22.04.2024)

Připadalo mi být méně těžké, než 2046, ke konci však maličko utahané. Režisér se s filmem doslova "vymazlil". Spojení rukou, které je vidět jen ve stínech, informace, které se člově dozvídá náznakem, melancholie dokreslená emocemi a barvami. Míjení dvou lidí. Minulost, kterou člověk vidí, ale nedokáže se jí dotknout. (11.09.2011)