Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bergmanova spolupráce s Hollywoodem zachycuje tísnivou atmosféru poválečného Berlína 20. let 20. století. Cirkusový artista Abel Rosenberg přichází po sebevraždě bratra o práci. Bydlí ve společné domácnosti se svou švagrovou, ale zároveň propadá čím dál tím víc alkoholismu a dalším psychickým problémům. V jednom bodě je pak Abel obviněný z několika úmrtí. Brzy se však ukáže, že tyto případy má na svědomí lékař, který provádí nelidské experimenty. Ačkoli je Hadí vejce kritikou často označováno jako jeden z Bergmanových slabších filmů, snímek vyniká svou atmosférou. Bergman vykresluje poválečné Německo v určitém expresionistickém horečnatém oparu. Samotný Berlín s jeho nevlídnými, neútulnými prostory pak hraje výraznou roli; mnohdy dokonce výraznější než samotné postavy, na jejichž psychologii zde není kladen takový důraz, než jak je u jiných Bergmanových filmů obvyklé. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (42)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Perfektní biják! Hadí vejce je už 19. Bergmanovým filmem, který jsem viděl a ač jsem víckrát nabyl v minulosti dojem, že od jisté doby začal Bergman točit filmy na jedno brdo, naštěstí jsem byl už několikrát při návštěvě jeho tvorby vyveden z omylu. Zde situoval Bergman děj do meziválečného Německa a v dobovém prostředí si náramně vyhrál s atmosférou plnou deprese, paranoie i tajemna. Znovu vybrousil a vypiloval nezaměnitelný styl, tentokrát přecházející od bergmanovsky pomalých scén s důrazem na psychologii až do lehce béčkového násilí a akce, pravidelně i s odlehčeným doprovodem kabaretních popěvků a melodií... a vše mu skvěle včetně napětí a hereckých výkonů funguje a strhne diváka v pravou chvíli. Pro Davida Carradina šlo snad o životní výkon, i s ohledem na to, jakou proměnu hlavní postavy ke skepse, akoholismu až totálnímu šílenství rozehrál. Víc než on a standardně výborná Liv Ullman (i v nestandardních kostýmech) mě však ještě víc nadchl Gert Fröbe, který si po mnoha záporácích tady s přehledem střihl důmyslného inspektora z kladné strany zákona. Mysteriózní zápletka v pozadí spočátku evokuje klasickou krimi, o to víc mě dostalo šokující závěrečné vyústění, ve kterém Bergman působivě propojil fiktivní žánrový příběh s odkazem na další zásadní dějiny 20. století a ještě si dovolil v pozici postavy zapáleného doktora zaujmout tak zneklidňující kontroverzní postoj k problému, v rovině sebeobětování pro vědecký přínos a budoucnost. Částečně otevřený závěr mi zde vůbec nevadí, protože s vědomím, co se asi teď hlavní postavě může přihodit, je to skvostně úderná mysteriózní tečka. [90%] ()

HAL 

všechny recenze uživatele

Producent Barbara Conana, v hlavní roli legenda kung fu, a hromada mrtvol v meziválečném Berlíně, to nezní jako látka se kterou by přišel Ingmar Bergman... ale nakonec i v tomhle filmu je perfektně svůj. David Carradine natočil Hadí vejce v době kdy to ještě zkoušel jako skutečný herec a ne jen jako týpek co efektně bije lidi a pronáší u toho východní moudra... a i když jsem ho jako toho mistra Kung Fu od dětství miloval, teď je mi vlastně líto že to s náročným herectvím nezkoušel víc. Sledovat ho tady při jeho lehce detektivním putování špínou Berlína balancujícího na pokraji morálního kolapsu je nesmírně zajímavé - zvlášť když mu po boku stojí Bergmanova stálice Liv Ullmanová, a Bergman samotný se jako auteur zjevně snaží vyrovnat se svým mladickým obdivem tehdejšího Německa (v půli třicátých let mu bylo 16 a Hitler mu tehdy velmi imponoval). 8/10 ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Přepsáno v únoru 2019. Hadí vejce se setkává ze strany diváků spíše s nevděkem, byť je svou strukturou příběhu nezvykle přístupnější. To se samozřejmě nelíbí uctívačům Bergmanových ryze intelektuálních filmových hrátek. Noirová atmosféra důkladného a neodvratného rozkladu společnosti bývá na překážku těm ostatním. Americké peníze umožnili dokonalou výstavbu prostředí swingové bezstarostnosti i strachu a beznaděje úpadku a zmaru. Zápletka rafinovaně využívá hrůzu známé minulosti k sugestivnímu vykreslení mysteriózního tajemství. Rok 1923 v německé bolesti národní porážky je předobrazem nadvlády pekla na Zemi. Bída a politická nestabilita vyvolává z lůna podsvětí extrémistické nálady a sadistická krutost je nejpřirozenější podobou osobní frustrace a zášti člověka. Nejsilněji vylíčeným pocitem je strach, v úprku se valí temnou uličkou, padá na kolena pod údery hořících pendreků, chvěje se strachy před každým rohem a pomalu následkem vyčerpávajícího útěku umdlévá. Lidský život nemá valnou hodnotu a jednoznačným vítězem doby je strach. Hlavní postavou éterického strachu je Abel Rosenberg (pozoruhodný David Carradine), americký Žid lotyšského původu a úspěšný cirkusový artista. Nečekaná bratrova sebevražda spouští soukromý očistec. Před strachem se utíká do alkoholového otupění, realita pod vlivem nestabilního chvění mění každou chvilku svou nejasnou podstatu, pravda je nebezpečný přepych, nic nemá trvalejší ráz. Strach se brání podrážděností a sebepoškozováním. Mysteriózní záhada neuznává pravidla, lidský duch je nemilosrdně testován a nezvratně poškozován. Hlavní ženskou postavou je Manuela Rosenberg (zajímavá Liv Ullmann), bývalá Abelova švagrová a schopná cirkusová artistka. Její intimita je nakažena nejistým pocitem viny a prostředí strachu se projevuje zvětšující se mírou odevzdanosti, ve které je důmyslně posouvána pokusnou manipulací a pevným přesvědčením nadřazenosti. Budoucnost nemá nadějné vyhlídky. Výraznou postavou je berlínský policejní komisař Bauer (sympatický Gert Fröbe), snaživý vyšetřovatel série záhadných úmrtí. I zastánci demokracie mají své právo na hysterii v celé kráse rozporuplnosti. Důležitou postavou je Hans Vergérus (zajímavý Heinz Bennent), Abelův známý z dětství, ctižádostivý lékař a vizionář chmurné budoucnosti. On tahá za nitky posedlosti ve víře v obnovenou národní velikost bez omezení lidské přirozenosti ve formě agrese. Morální dilema lze ve zvrácenosti vždy obhájit. Z dalších rolí: zpovídající americký kněz (James Whitmore), počínající impotencí zaskočený Monroe (Glynn Turman), možnost úniku nabízející cirkusový principál Hollinger (Georg Hartmann), přepjatě ostražitá Manuelina domácí paní Holle (Edith Heerdegen), policejní sekretářka slečna Dorst (Kyra Mladeck), nadřízení Abela v nemocničním archívu Dr. Soltermann (Fritz Strassner) a Dr. Silbermann (Hans Quest), vysmívající se prostitutka Stella (Grischa Huber), či rozhořčení manželé Rosenbergovi (Toni Berger a Erna Brünell). Hadí vejce je úchvatný film v obrazových kompozicích zkázy a strachu. Život bez jistot a psychologické tápání je strhující ve způsobech a opravdovosti vykreslení niterného chaosu. Působivý zmar lidské existence! () (méně) (více)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Za najlepsie filmy Filmoveho Maga a Pana filmara Yngmara Bergmana povazujem snimky z 50. a 60. rokov. Kupodivu este v 70. rokoch tocil kvalitne veci - skor art nez brutalne prestrelky a brutalnu akciu. Tento film sice nepatri k najvacsim Bergmanovym veldielam /Sedma pecet, Lesni jahody/. Kazdopadne vsak kvalitna podivana, da sa sledovat opakovane. Realie Nemecka 20. rokov su fajn, aj herci vedia hrat : Liv Ullman /Vargtimmen/, Gert Frobe /Goldfinger/, ale dej je prilis prekombinovany a dost divaka nudi. Treba totiz filozofovat nad kazdou jednou vetou, ktoru tuna prednesie kadejaky herec ci herecka : a to ja nemam rad! A to tak, ze velmi! Mno ale uznavam ze rezisersky bol Bergman talent, fakt svetova legenda porovnatelny kludne s Wellesom alebo Caprom. Ten osud a zivotne milniky americkeho Zida v Berline v 20. rokoch mali nieco do seba. Jo a preco sa po roku 1933 proste neodstahoval prec , 76 % ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Z filmu jsem cítila velkou úzkost a strach. Hlavní hrdina dělá často nesmyslné věci, jako by se snažil udržet se při smyslech, když všichni jeho blízcí kolem něj se ztrácejí nebo upadají v malomyslnost. Když přichází o všechny své jistoty a pravdy. Film natočil Bergman v neradostné době svého zatčení, obvinění z daňových úniků a německého exilu. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (5)

  • Jako hlavní jazyk je používána angličtina, ale z důvodů realističnosti je ponechána na příslušných místech němčina. (SeanBean)
  • Bergman proslul konzervatismem ve výběru hereckého obsazení, viz bergmanovský herec. Hadí vejce jsou jedinou výjimkou, v níž se v tomto směru uchýlil k dobrovolnému experimentování, a to především obsazením hlavní role Abela Rosenberga hercem Davidem Carradinem známým především z pochybných akčních filmů. (SeanBean)
  • S filmem Bergman poprvé spoléhal na "hollywoodskou" produkci a financování. Rentabilita filmu nenaplnila rozsáhlá očekávání a Bergman již s Hollywoodem nikdy nespolupracoval. (SeanBean)

Reklama

Reklama