Režie:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrají:
Gunnar Björnstrand, Bengt Ekerot, Nils Poppe, Max von Sydow, Bibi Andersson, Inga Gill, Maud Hansson, Inga Landgré, Gunnel Lindblom, Bertil Anderberg (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Rytíř Antonius Block (Max von Sydow) se vrací z křížové výpravy zpět domů. Když se ráno modlí na mořském břehu, zjeví se mu Smrt (Bengt Ekerot). Block však ještě nechce zemřít a vymůže si jednu šachovou partii. Ve hře je jeho život. Cestou ke svému hradu potká rodinu komediantů, která s ním pokračuje v cestě. Pokračuje i šachová partie. Procházejí pochmurným krajem, jenž je zachvácen morovou epidemií. Za úsvitu je partie dohrána. Smrt si odvádí Blocka, ten ale prodlužováním hry zachrání život komediantově ženě a jejich dítěti. (Levné knihy)
(více)Videa (1)
Recenze (476)
Švédsky klasik Ingmar Bergman natočil množstvo diel, ktoré by nemali uniknúť vašej pozornosti. Jedným z najikonickejších a najcitovanejších je táto historická existencionalistická fantasy. Šachová partia križiackeho rytiera so smrťou patrí k základným položkám vzdelania každého filmového fanúšika. Navyše je divácky prístupnejšia než neskoršie diela náročného tvorcu, takže to skúste, aj keď vás slovné spojenie čiernobiely švédsky umelecký film desí. ()
Život je prestávka medzi ničím, počas ktorej hráme všetci partičku šachu so smrťou. Len na nás záleží ako dlho bude trvať a ako naložíme s časom, ktorý si pre seba dokážeme „vyhrať“. Siedma pečať je vo veľa aspektoch unikátny film. Najmä je to však alegória na nikdy nekončiacu ľudskú komédiu o hľadaní zmyslu života a smrti, viery a ateizmu, Boha a Diabla, zasadená do časov keď nikto nevedel, kedy si poň pán čierna smrť príde. Najlepšie scény sú všetky so Sydowom a jeho filmovým sluhom. Najmä postava rytiera zmietajúca sa v základných filozofickoexistenčných otázkach a jej rozhovory so Smrťou ako aj pragmatické životné názory sluhu stoja za zamyslenie. 10/10 ()
Působivé nadčasové podobenství, které ve svém základu vůbec nezestárlo. Filozofické otázky ohledně života, Boha, Ďábla a života posmrtného pronásledují člověka stále, a jak se zdá, ani rozhovor se Smrtí v něm neudělá příliš jasno. Výtvarná černobílá kamera, nádherné přírodní scenérie, napětí přinese i zdánlivě obyčejná potyčka v hospodě a průvod sebemrskačů, jenž má v sobě cosi mysteriózního. Vskutku strašidelný je pak průjezd lesem, jemuž v dokreslení atmosféry pomáhá hudba i blížící se bouře. Závěrečný Dance Macabre pozorujeme jen v dálce, bez křiku obětí. Důležitější jsou totiž ti, kteří přežili - jsou základem nové generace. ()
Na tomto filmu jsme byli se školou a mnohým spolužačkám se o něm ještě v noci zdálo! Myšlenka personifikované smrti hrající šachy s rytířem je skutečně jedinečná...Film odvážný jako každý od I. Bergmana..Na samém začátku efektní citát z Bible (Zjevení S. Jana, kap. 8., verš 1.). Film, co není jen konsumní, má mnoho vnitřních rovin, které mnohdy člověk pochopí až po několikátém zhlédnutí. Jistě má co řící i dnes! Chybička: Zhruba ve 25. minutě filmu se Antonius Block sklání před kaplí k dívce nařčené z čarodějnictví. Můžeme si všimnout, že herečka je vyholená v podpaží, což ve středověku určitě ženy nedělaly... ()
Krásné paralely a kontrasty. Drsnou atmosféru stedověkého mučení vystřídá rodinná idylka v trávě s dítětem. Bergman nabízí obrazy, které nemusí být líbivé, ale jsou pravdivě mrazivé. Velikou slabinou byl formátu obrazu, doufám, že se mi podaří vidělat v nezkreslené podobě. Spolu s Údolím včel nejlepší středověký film, který jsem viděla. ()
Galerie (82)
Photo © Svensk Filmindustri
Zajímavosti (25)
- Předposlední scéna filmu, ve které Smrt tančí se svými následovníky, byla natočena, když část herců odjela na den domů – objevilo se tam pár techniků a turistů. (Kulmon)
- Procesí flagelantů zpívá “Dies irae, dies illa“ (Den hněvu, onen den), slavný latinský chorál ze 13. století, za jehož autora je považován italský františkán Thomas Celano (nar. kolem roku 1200 – zemřel cca 1255), jeden z prvních učedníků svatého Františka z Assisi a autor dvou jeho životopisů. (džanik)
- Z více než 50 filmů, které Ingmar Bergman natočil, byl tento jeho nejoblíbenější. (Kulmon)
Reklama