Lokomotiva Tomáš

Tomáš je modrej, je to tak. Ty obličeje jsou docela děsivý, je mi skoro dvacet, ale na tohle bych se před spaním nedívala ani náhodou. - Můj dojem z tohoto seriálu dobře ilustruje příhoda, kterou jsem zažila při předčítání z knihy podle něj napsané. Čtyřletý bratránek nemohl večer dlouho usnout, tak jsem se i při absenci mateřského pudu samovolně nabídla, že mu něco přečtu, aby mohl zkusit zabrat. Vybral si Lokomotivu Tomáše, otevřel knihu někde v polovině, kde se mu líbil obrázek, ať začnu tam. První příběh: Bratři-dvojčata lokomotivy posunují vagony v lomu a nudí se. Zkusí udělat něco jiného. Dostanou lekci a polepší se. Konec. Bratránek pořád nespí, pokračuji. Druhý příběh: Mašina ženského pohlaví posunuje v lomu vagony a nudí se. Udělá sem tam pár naschválů, které se jí pěkně vymstí. Dostane lekci a polepší se. Konec. Bratránek si čile prohlíží obrázky přes moje rameno a pořád nespí. Třetí příběh: Metrosexuál mašina s červeným lakem tahá vagóny s lidma, ale protože je marnivej, pošlou ho za trest do... Bratránek znuděně a zároveň s hrůzou v očích vykřikuje "Zase lom!" a raději okamžitě usne. Jistě, příběhy pro děti mají obsahovat ponaučení nebo aspoň vykreslovat dobře/špatně, ale nuda by to být už nemusela. Děti na to civí, protože civí na všechno, když se před nimi nechá zapnutá televize. V tomhle jsou jako důchodci, prostě jim stačí, že se tam něco hýbe. Pokud to má rozvíjet dětskou představivost, intelekt nebo schopnost něčeho dalšího, tak by to mělo mít i jiné kvality. Na druhou stranu je zase dobře, že seriál neobsahuje násilnosti, rychlé střihy, barevné smrště a jiné triky tradičních vymýváren mozků, jenom podle mého zkrátka tak nějak zůstal hodně na začátku cesty. (A taky je zde možná prostor pro otevření debaty, kdo proboha vymyslel dát do pohádky postavu, jež se zove "tlustý kontrolor". Víte, jak blbě se to vyslovuje? Zvláště ve chvílích, kdy už ve třetí pohádce čtete, jak "tlustý kontloror" nějaké mašince nadává, že zase něco zkazila, je to vyloženě o ukousnutí nebo zamotání jazyka.) (12.07.2010)

Ty jo, tak tohle je fakt psycho seriál pro děti. Nedávno jsem byla nemocná a bylo mi jedno,co je v TV, ale z tohoto jsem málem zešílela. Jestli jste to nikdy neviděli, tak to je dobře, ale pokud na to máte nervy, tak si sežeňte nějaký díl a všimněte si, že ty lokomotivy mají pořád jeden psycho výraz a ten nezmění ať vedou jakýkoliv rozhovor. Z toho se mi málem přitížilo. Fuj, chudáci děti musejí to sledovat :-D (11.03.2011)

Vzhledem k tomu, že každý úkol, který tato lokomotiva dostane, skončí nějakou nezodpovědností a průšvihem, tak bych ji nechal nanejvýš odstavenou na nádraží jako vábničku na sprejery. V dobách, kdy to dávali jednou za týden, to člověku tak nepřišlo, ale v dnešní době, kdy to má každý v souborech, tato skutečnost vyplave nekompromisně na povrch. Ale celkově vzato je to docela dobré a v tomto směru i poučné. (18.10.2022)

Tento dá se říci večerníčkový seriál popisuje v krátkých příbězích dobrodružství mašinky Thomase a jeho přátel na fiktivním ostrově Sodor. Jednotlivé příběhy jsou krátké a zajímavé, vždy uvozovány a ukončeny chytlavou znělkou. Atraktivitě počátečních sérií navíc přispívá krásný hlas jak Michaela Brandona, tak hlavně Ringo Starra, který je úžasný. Díky pozdním sériím ubírám jednu hvězdičku, "modernizace" seriálu dle mého názoru neprospěla. V českém znění jsem nikdy neviděla - nemohu tudíž hodnotit, ale anglická verze patří k těm kvalitnějším programům pro děti (syn byl naprosto závislý a já se ráda dívala s ním). Trochu mimo mne jdou hodnocení typu - pro děti možná dobré, na můj vkus dětinské apod. Nějak jsem nezaznamenala, že by byl seriál určen pro dospělé ;-). (26.08.2013)

Tomáš, coby tažný motor celé série, je veselá kopa. Plán plní na sto procent a je tak pro mne velkým údernickým vzorem. Bez Tomáše by byl celý seriál ztracen neboť není zde silnějšího charakteru. Nákladní jeřáb sice disponuje jakousi komičností, ale na nějaký jeho spin off to prostě není. Jedině Tomáš se dokáže poprat s každodenními starostmi malého ostrova, kam je celý příběh vtipně zasazen. Závěrem bych si dovolil malou výtku. Čtený komentář by byl mnohem poslouchatelnější, kdyby autor vypustil za každou přímou řečí vysvětlení, kdože to vlastně hovoří. A nakonec, kdyby mašinky hovořily v jambickém pentametru s důrazem na původní elegický distichon, bylo by to úplně nejlepší. (15.08.2011)