Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Poslední setkání s kouzelným panem Tau v příběhu, který je určen nejen dětem. Jeho hrdinou je herec Rudolf Karásek, který byl před patnácti lety slavným představitelem dětmi milovaného pana Tau. Dnes už jen vzpomíná na zašlou slávu a hledá útěchu v alkoholu. Jednoho dne se ovšem v jeho vilce, kde žije se svou dcerou Hankou a jejími dvěma syny, objeví barrandovský zaměstnanec a předá mu scénář na nový film o Panu Tau. Už při zkouškách některých scén se však ukáže, že Karásek na obtížnou roli nestačí. Režisér se začne poohlížet po náhradě nebo po dublovi. Asistentka Alena mu přivede pana Nováka, který jako by panu Tau z oka vypadl. Ten bravurně zvládne všechny náročné scény. Karásek začíná žárlit na dvojníkovy úspěchy i na jeho oblibu u dětí, které ve filmu hrají. Na klidu mu nepřidají ani náhodně vyslechnuté a nepříliš lichotivé režisérovy poznámky na svou adresu. Po řadě zmatků a dokonce záměn Karáska a Nováka se štáb přesune do Tater, aby tu natočil exteriérové scény. Tady se herec rozzlobí a prohlásí, že žádného dvojníka nepotřebuje, a když si dubl narazí koleno při autonehodě, sám zahraje náročnou scénu v hořícím letadle. Znovu získá ztracené sebevědomí a dokonce získá v divadle roli Cyrana. Natáčení končí a pana Nováka najednou nikdo nemůže najít. Prostě zmizel. Teprve závěrečný záběr potvrdí, že tajemný pan Novák byl skutečný pan Tau, a tak se realita filmu opět vrací k pohádkovosti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (74)

BoredSeal 

všechny recenze uživatele

Kouzelné rozloučení tvůrčího tandemu Hoffman-Polák s jejich érou báječných filmů a seriálů. Poslední Pan Tau je poměrně překvapivě určen spíš pro dospělé publikum, které příběhy chlápka s kouzelnou buřinkou odchovaly a zasvěcení najdou ve filmu spousta odkazů a hlášek na dílo obou pánů, stejně jako oblíbení spolupracovníci. Vedle probíhajícího natáčení tvůrci provokativně propírají alkoholismus Oty Šimánka, ve filmu padne pár sprostých slov a Pan Tau v natáčeném brakovém pokračování bojuje s mimozemšťankami, které vede sexy Dagmar Patrasová... Ota Šimánek asi v jediné své životní hlavní roli (nepočítám ostatní Pany Tau) odvádí fajn výkon, ať už v roli odepsaného herce Karáska nebo jeho dubla pana Nováka - skoro jsem si ani neuvědomoval, že je to jeden a ten samý herec. Smutné a nostalgické rozloučení, ale naprosto profesionální způsobem. Je nám po vás smutno, pánové... ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Děda Tau padá ze střech, bojuje s ufony, dluhy a alkoholem? No, to je tedy nejen nářez, ale hlavně nuda a to si tato legenda nezaslouží. Kdyby v nevyužitých interiérech raději natočili to péčko, jak soudruh producent odvážně navrhoval, tak by to určitě mělo větší smysl. A ty sexy mimozemšťanky by si v tom určitě taky mohly zahrát. ()

Reklama

A_FISH 

všechny recenze uživatele

NAOPAK, nejlepší film s (chlastajícím) panem Tau a 90 minut nenáročný zábavy, nejspíš ne úplně pro děti, ale zato s patrasovou v sexy ufounskym oblečku, s ještě vlasatym kameramanem krausem, scénáristou kodetem a vůbec celym zbytkem filmovýho filmového štábu a spoustou dalších pražskejch postaviček, včetně dubla pana nováka, kterej asi nebude tak úplně obyčejnej pan novák a jeho psa "človíčka" a ať mi nikdo nevykládá, že to není fido z návštěvníků! ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Neskrývaná arogance konce 80. let "Barrandovské reprezentace" opět nezastírá tolikrát prezentovanou myšlenku o tom, že současnost je přece někde úplně jinde, než byla doba let 70. Tudíž "dnešní" mladá generace pamatuje původního Pana Tau jen z peřinky. Nechtěla bych se dočkat takového filmu, jaký tam tehdy pan "Karásek" natáčel. Dáda Patrasová v igelitovém modelu, létající talíře jak z Plánu 9... A přeci má ten celý kolotoč svou historickou hodnotu aneb těžíme z koprodukcí, co můžeme. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Pochopit tento film znamená vmyslet se do celého fenomenu pana Tau, jakési velmi vzdálené obdoby pana Hulota. Ten to symbol dětství druhé poloviny dvacátého století, v něčem možná až středoevropský, oslovil minimálně jednu generaci svých dětských diváků. Oslovil a okouzlil. Na jejím začátku stojí Jan Werich v doznívajícím zenitu svých tvůrčích sil, na jejím konci nastupující herecká generace přelomu obou století. To samo o sobě je pozoruhodným výkonem, uvážíme-li, že tahouny tohoto projektu jsou hned dvě velká jména té doby: režisér Jindřich Polák a dramaturg a scénárista Ota Hofman. Film na rozloučenou byl rukou mávající právě na tu část někdejších diváků, která stačila dospět, ale současně byla natolik blízká tomuto transgeneračnímu projektu, že film, pohybující se záměrně na rozhraní dospělého a dětského vnímání a chápání světa, potřebovala právě v této podobě. Koprodukční syndrom tuto skutečnost a směřování v jednom výrazněji neposunul. A v tomto kontextu - neklamme se - se jedná o film špičkový. Jedná se tu o nostalgii, která je přesvědčivým rozloučením i tam, kde evokuje řadu motivických i jiných paralel; o derniérovou povzbuzující kytici pro Tauova představitele Ottu Šimánka. Zdá-li se někomu tato konstatace upřílišněnou, připomeňme si jiné srovnatelné filmy ve filmu jiných poetik - např. cimrmanovský TRHÁK. Dvacet let, která letos uplynula od premiéry tohoto resumujícího díla pro biologicky dospělé děti, film nepoznamenalo. Naopak. Pro zasvěcené je jeho životnost, mj. také věrně a výstižně zrcadlící atmosféru posledních měsíců předúnorového režimu, ještě nespornější a jímavější. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (8)

  • Dcera pana Šimánka Alexandra v cyklu Předčasná úmrtí (od r. 2001) v souvislosti s filmem doslova uvedla: "Je to o naší rodině". (sator)
  • Scéna s balónom sa natáčala tak, že ten bol v skutočnosti pripevnený lanami k vysokému lešeniu postavenému na nádvorí v zámku Červená Lhota. (Raccoon.city)
  • Film se točil zejména v Praze na Starém i Novém městě - hlavně na Malostranském, Maltézském a Jiráskově náměstí - a také v Záběhlicích. Mimopražské scény se natáčěly v Novém Městě nad Metují, na Červené Lhotě a na Slovensku v Tatrách na Štrbském Plese. (hippyman)

Reklama

Reklama