V pasti

Oj, to nebylo úplně ono. Nahlodán zdejším hodnocením jsem si po dlouhé době pustil seriál. Mám rád zimu, hory, pasti, temnotu, tohle prostě nemůže zklamat. Ale chyba lávky na trajekt. Mongolssohn společně s Dementsdóttir, vedeni Sympatlustotsonem, tak nějak poserou, co jde, a tak nějak vyřeší vše a vezmou si 8,5 hodin mého života. Co všechno je špatně? Je toho dost - dementní postavy, ploché postavy (detektiv Knírsson z Rejkjavíku), zbytečené postavy, zbytečné podzápletky natahující děj, absolutně zbytečné odbočky pouze pro zvýšení napětí (ztracené děti, WTF). Postavy se objevují a mizí, jak se to hodí, v posledních dílech se všichni záporáci vykecávají jak v Áčku na Nově, aby nám neuniklo nic ze zápletky. Nesympatický pomocník hlavního detektiva Sympoše, který posere, co jde a pak ještě machruje, aby se nechal SPOILER trapně postřelit, byl už poslední hřebíček do rakve. Kdyby to mělo tři až pět dílů, mohlo to být docela fajn. Takhle se to jen snaží vyvolat zdání provázané, propletené zápletky ve městě plném tajemství a jediné, co drží atmosféru, aby se nerozlila do kraje, jsou krásné horské scenérie, obklopující přístav Fjallräven. Všechny zločiny se podaří rozlousknout větší či menší náhodou...no prostě všechno zle. Děkuji pěkně a děkuji nechci. PS: ještě s devátým dílem jsem byl přesvědčen o takovém slabším průměru, ale po konci a vzhledem k místnímu přestřelenému hodnocení, dávám dvě a sérii dvě si strčte do pördele. (20.11.2018)

Jako islandská odpověď na současnou oblibu skandinávských kriminálek, je seriál V pasti pro mě naprosto skvělou záležitostí. A co více, vnímám ji tu asi jako to nejlepší, co jsem od skandinávských kriminálek měl zatím možnost vidět. Island se tady opravdu vyšvihl. Jejich nejúspěšnější současný režisér Baltasar Kormákur tu dal dohromady nejlepší partu islandských herců a hereček, obalil to hodně solidním a naprosto uvěřitelným scénářem, který se nesnaží zbytečně šokovat a celé to posadil do prostředí nejmenovaného městečka na východě Islandu. To samo o sobě slibuje hodně. Především ale okamžitě překvapí tím, kolik věcí k rozkrytí tady to městečko o sotva tisícovce obyvatel skýtá. Tomu by jeden nevěřil. Musím tedy říct, že tento nejdražší islandský filmový projekt si pozornost opravdu zaslouží. Kriminálka jak z partesu! (14.01.2018)

5* po shlédnutí seriálu ho musím ohodnotit plným počtem hvězd. Příběh je uvěřitelný, přirozený a udržuje napětí až do konce. Hraje tu taky velkou roli krásná ale pochmurná islandská krajina, navíc v období kdy bychom tady ani psa nevyhnali ;-) Kriminální zápletka není zbytečně překombinovaná a srovnal bych to atmosférou dánsko-švédského Mostu, jen tady jde víc pod kůži a řeší se tu častěji různá lidská dilemata. Raděj bych už pokračující sérii nechtěl, aby se to nezvrhlo na něco podobné jako Vraždy v Midsomeru a Island by se totálně vylidnil ;-). [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (06.11.2016)

Islandský levoboček britského ambiciózního seriálu Fortitude. Vzájemná podoba jde tak daleko, že v době všech těch západních remaků seriálových severských noirů by jeden tak nějak očekával, že Britové si to prostě převzali. Není tomu tak, ona až zarážející podoba (stylem, tématy, charaktery, atmosférou apod.) je čistě náhodná. A Island z tohoto duelu vychází jako vítěz, byť ne jednoznačný. V jeho prospěch hraje především to, že u něj ta echt severská odosobněná chladná chmurnost přeci jen působí přirozeněji a tak nějak více podmanivě; vlezlý chlad, skučící vichry, zasněžené širé dálavy, rozeklaný fjord, vzdouvající se moře... Ne, s působivým genius loci tento seriál opravdu problém nemá. Jeho druhým velkým trumfem je obsazení hlavní role mlčenlivým „sem tam zamručím“ vnitřními démony sžíraným medvědem s nevyřešeným osobním životem. Snad nejklišovitější možný archetyp severské krimi je tu však podán/zahrán tak, že většího sympaťáka aby pohledal. Takovou míru empatie má v sobě snad jen Skarsgårdův River. Mezi jednoznačné zápory patří další z poznávacích znamení veškerého severského noiru; a to z prstu vycucaná překombinovanost a navzdory ní i tak přílišná průhlednost toho všeho; zde ovšem do značné míry dána sympatickou civilností v motivacích a činech. Neuškodilo by zkrátit to o epizodu (nikoli konkrétní, ale v každé by se nějaká ta scéna v podobě výplňkové vaty našla). Přesto velká spokojenost a jakkoli to je tradiční severská krimi se vším dobrým i špatným, co to sebou nese, tak svébytný islandský naturel tomu přeci jen dává punc svěžosti oproti především dánským souputníkům. (22.06.2016)

Když už státní bankrot proslavil islanďany v roce 2010 po celém světě, ani náhodou neusnuli na vavřínech a naopak se rozhodli o pět let později z toho, že Island zná celý svět, vytěžit co nejvíc. A tak vznikl Trapped - taková zasněžená zabíjačka, polda u ledu a pár zločinců, kteří se ocitli v pasti. V podstatě civilní zločin(y), civilně zahrané, co si lze přát víc? (30.05.2016)