Režie:
Lewis MilestoneHudba:
Heinz RoemheldHrají:
Louis Wolheim, Lew Ayres, John Wray, Arnold Lucy, Ben Alexander, Scott Kolk, Owen Davis Jr., Walter Rogers, William Bakewell, Russell Gleason (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (159)
(1001) Okej, tak já to řeknu: tomuhle filmu k Olověné vestě (můj osobní piedestal) chybí jenom Surfin' Bird a Vincent D'Onofrio. (A padesát sedm let filmařského vývoje, ale to považuji za detail.) Zákopová válka je tady tak reálná a hmatatelná, až z toho mrazí. A jak je v mých očích často problémem (zvlášť starších) literárních adaptací, že autoři neumí funkčně převést literární dějový oblouk do filmového, tak tady ta uhýbavá epizodičnost se slepými rameny a zacentrovaná na postavy funguje brilantně. Boty jako jeden příklad za všechny, ale jinak jsem stoprocentní fanda. ()
Film je důstojným zpracováním slavné Remarqueovy literární předlohy a zároveň jedním z uměleckých vrcholů americké meziválečné filmové produkce. Samozřejmě kdo hledá chyby, najde. Technická kvalita odpovídá době vzniku, to znamená místy je nutné zamhouřit oko. Ve filmu celkem pochopitelně silně rezonuje po první světové válce masově rozšířený pacifismus. Remarqueův román vyznívá jako obžaloba války, militarismu a autoritářství, ale pacifistický po mém soudu není. Ve snímku má pacifismus deklamativní charakter, v některých momentech okázale vyčnívá. Herectví je v některých případech ještě lehce zatíženo érou němého filmu, která konec konců skončila nedávno. Ve srovnání s ostatní produkcí oné éry se ale drobné nedostatky stávají nicotnými. Na západní frontě klid přečnívá jako Eiffelovka nad pařížskou městskou zástavbou. S ohledem na dobu vzniku nebudu hnidopich a nadělím maximální počet hvězdiček. Tenhle kousek si to zaslouží. Celkový dojem: 90 %. ()
Klasický materiál vynikající v tom, kolik aspektů této války, ještě navíc z pohledu němců, v sobě zvládá hladce pojmout. Ukazuje jak nesmyslnost z pohledu obyčejnýho živáčka, dopad na jeho psychiku, mylné glorifikace, tak pak vojnu ve světle radostí, parťáctví a později návratu domů k něčemu, co mezitím neexistuje ("been in this for too long"). Tj. vhled na rozpadající se válečné Německo nejen do zákopů, ale i zákulisí nebohých matek, dědků rozumbradů, verbujících autorit, umírajících nepřátel... Skvostné jsou bitevní sekvence, ty rozhodně utkví (kulometná sypačka, utržený ruce, epičnost i na dnešní poměry) a vyzní správně jako útok-protiútok mlýnek na maso. Ta pacifistická agitka na mě sice sem tam až příliš sentimentální prvoplán (vůbec se ale nedivím), součtem však povedená adaptace a nadčasově kvalitní vojnovina ještě z doby, kdy brali první světovou za konflikt ke skončení všech válek. Přičemž divácky "lehčí" podívaná než často spolu-zmiňovaný WESTFRONT 1918 (x). ()
To, co bylo v době vzniku asi největším tahákem - výpravné válečné scény natočené ze všemožných úhlů - je sice naprosto přelomové, ale z dnešního pohledu trochu zdlouhavé a nudné. Naopak největší síla je v prostých dialozích. V naivních větách ve stylu ,,není přece správné zabíjet lidi" je obnažena celá absurdita války. Když si pustíte Na západní frontě klid, dostanete přesně to co čekáte. Dojemný příběh, velké bojové scény, humanistické poselství. Je to film kongeniální s knihou. Vadilo mi jen to, že němečtí vojáci tu vesele rozpráví v angličtině - což filmu velmi ubírá na provokativnosti i autentičnosti. ()
Ano, já vím, že musím brát v potaz rok vzniku tohoto filmu. Uřvaná němčina mi ale trhala uši, herci se chovali naprosto nepřirozeně a hlavní hrdina mi k srdci nepřirostl (to ani nemluvím o představiteli Katczy, kterého jsem si při čtení knihy oblíbila nejvíce). Budu doufat, že další plánovaná adaptace dopadne lépe. ()
Galerie (104)
Zajímavosti (33)
- V cca 80. minutě filmu se odehraje scéna, kdy v zákopu zůstanou po boji muže proti muži sami dva znepřátelení vojáci - německý (jeden z protagonistů filmu) a francouzský, který nepřežije zranění. Němec mu vytáhne z náprsní kapsy vojenskou knížku se jménem Gérald Duval. Když ji ale (ve stejném záběru) otevře, křestní jméno padlého má uvnitř podobu Gérard. (bohemia_regent)
- Film bol v roku 1930 v Nemecku zakázaný a štúdio Universal vydalo okamžite novú, upravenú verziu, ktorá bola v súlade s "nemeckým cítením". Keďže bol film v tom istom roku zakázaný aj v Rakúsku, boli vypravované špeciálne "kino-vlaky" na trati Viedenskej električky, ktoré zaviezli Viedenčanov do Bratislavy, kde sa film premietal a po skončení filmu ich zvážali späť do Viedne. (Raccoon.city)
- Pro hlavní roli byl zvažován Douglas Fairbanks Jr. či autor literární předlohy Erich Maria Remarque. (Kulmon)
Reklama