Obsahy(1)
Josef Dvořák, Bolek Polívka a Ota Jirák v půvabné klauniádě o třech nezbedných broučcích... Nápad a jádro libreta vzniklo v roce 1975 v Dánsku, kde autoři pracovali jako námezdní mimové v kodaňském pouličním divadle. Po návratu do ponuré a otrávené Prahy se věci ujal režisér Janík Roháč, jediná optimistická a zábavná bytost v tehdejší Československé televizi. Postavil lajnu Polívka–Jirák–Dvořák, která se zmocnila této mimické grotesky s nadšením. Společným úsilím vznikl pořad, který rok po svém vzniku dostal cenu na televizním festivalu pořadů pro mládež Prix de Jeunesse v Mnichově. Tento vznik se neobešel bez problémů. Nebyly kupodivu politické, ale ryze umělecké. Boj se strhl kolem dekorací. Známý a dodnes milovaný brněnský výtvarník navrhoval dekorace malované, Roháč chtěl gigantické doslovné zvětšeniny. Výtvarnou verzi označil za „bábkové divadlo“, což byl z jeho úst ortel smrti. Dnes, kdy klíčovaní trpaslíci brázdí světové obrazovky v libovolně zvětšených prostorách a kradmo se dotýkají iluzivních předmětů, Bolek, Ota a Pepa se dřeli s opravdovým čtyřmetrovým teploměrem, pětimetrovou zápalkou a dva metry vysokým hrnkem na čaj. Boj se zdivočelou kukačkou, vyrážející ze své garáže v hodinách byl opravdový a Otův pobyt ve chladnoucím čaji v hostivařských ateliérech byl zdraví opravdu nebezpečný. Spor o dekorace měl tragikomickou dohru – rozzuřený výtvarník dal Roháče k soudu za plýtvání veřejnými prostředky. Pořad byl završením zlaté éry pofialkovské groteskní pantomimy a na dlouhou dobu jediným povyražením svého druhu. Jeho reprízy jsou přijímány s potěšením a obdivem a autoři by byli samozřejmě polichoceni, kdyby se Traja chrobáci stali naším vlastním Mrazíkem pro další a další generace českých a samozřejmě slovenských televizních diváků. (Česká televize)
(více)Recenze (85)
Niet o čom. Klasika. 10/10 ()
Malá televizní taškařice. Velkolepá klauniáda. Trio Broukiny ;-) ... Paráda. Neokecatelné... :-))))) ()
Rozkošné, geniální dílko režiséra Roháče, po seriálu o dvou pošetilých francouzských písařích jeho nejlepší práce. Originální groteska pojatá jako poetická klauniáda tří špičkových herců s pohybovým nadáním a schopností vyjádřit vše podstatné pouhou mimikou obličeje. Tři broučci objevují lidský svět a dostávají se do pozice batolátka, které zkoumá své okolí a ohmatává předměty kolem sebe, aniž by znalo jejich účel. Kolik zábavy se dá zažít s hodinami, gramofonem či s obyčejnou lžící ! Celkový dojem 95 %. ()
Tak na túto haluzinu by som takmer zabudol. Takže som rád, že mi to stv-éčka pripomenula. Veľmi pekná groteska, kupodivu zo slovenskej produkcie, no zahrať ju museli českí herci. A k dokonalosti chýbalo len málo. Času bolo akurát, mohlo sa tam však vystriedať viacero situácií. Taká jednohubka ku raňajkám. 75%. ()
Výborný nápad, krásně udělaná zábava pro dětského diváka. Tady jde vidět, že i bez montrózních efektů, 3D provedení, nákladné výpravy se dá vytvořit báječné dílko. Ovšem chápu, že diváci mladších ročníků odkojení a zhýčkaní výše zmíněným si k této povedené taškařici místo ve svém srdci nenajdou ... Všimla jsem si, že Pepa Dvořák má jako tykadla dvě štětky na vymývání sklenic ;-)) ()
Tento pantomimický televízny film pre deti sa mi nikdy nepáčil. Nepáčilo sa mi to keď som sám bol detský divák a vôbec sa mi to nepáči ani teraz. Podľa tunajších hodnotení usudzujem, že niekomu to možno príde originálne alebo dokonca i zábavné. No mne sa tie groteskne pitoreskné herecké variácie Bolka Polívky, Josefa Dvořáka a Ota Jiráka, oblečených v naivných hmyzáckych kostímoch, zdali nehorazne trapné. Táto ich bizarná klauniáda ma vôbec neoslovila. "Traja chrobáci" - traja trapní chudáci. * ()
Nelíbil se mi brouk hraný Josefem Dvořákem (pořád jsem si říkal, jaké by to bylo, kdyby místo něho obsadili třeba Borise Hybnera), nelíbila se mi hudba, a celé to bylo příliš dlouhé a chvílemi až příliš dět(in)ské. Po technické stránce ale naprosto bez výhrad (dekorace jsou úžasné) stejně jako v případě skvělé kreace Bolka Polívky. ()
Jako dítě jsem to nikdy neviděl, viděl jsem to něco před půlnocí, tak mě to spíš vytočilo jako teletubbies, jen mnohem, mnohem méně. Oceňuji kulisy. ()
nikdy mě to nebavilo, asi proto, že to není nic moc ()
S minimálními prostředky, jen s kumštem - a tolik pohody a srandy. ()
S tým titulkom pre deti a mládež by som bol pri tejto pocte nemým groteskám opatrný. Skôr ide o materiál pre psychiatrické alebo alkoholické liečebne :) ()
Na začiatku roka som usúdil, že je čas pustiť vnukovi tento klenot televíznej tvorby. Zabralo to. Bodaj by nie, veď Turba, Kratochvíl a Roháč obdarili Polívku, Dvořáka a Jiráka vďačnými úlohami, do kroku im zahral Petr Skoumal a guliverovské rekvizity postavil pán Kafka. Všetko to krásne zapadá do seba a jedinou chybou krásy bolo, že Slovenská televízia neuviedla meno idiota, ktorý z neviem akých pohnútok vystrihol z filmu celú pasáž s kukučkou. Asi v záujme rovnako debilnej reklamy. ()
Fantázia ... ani som nedýchala, keď som bola malá. ()
tak toto je nostalgia ako sa patri :). niekolkokrat videne na stvcke este ako malo decko. nezabudnutelne zazitky. ()
Využít všeho co mají chrobáci kolem sebe za předměty. Bavili se oni, já ne. A oni, herci za to dostali ještě prašule. Já o ně přišel neb jsem přitom jedl a zpotřebovával elektrický proud a opotřebovával televizi. ()
Ako decko som to mal veľmi rád a nestratilo to nič so svojho čara ani keď som to teraz, po rokoch vzhliadol opäť... ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 31.12.1977 --- pôvodný televízny film (8.2.2009) ()
Letošní Ant-Man mi po čase opět připomněl, že jsem si už několikrát chtěl znovu pustit československé Tři chrobáky. A tak se konečně stalo. Je zajímavé vidět film, který jste naposled viděli jako dítě... Mimochodem já jsem od mala sice instinktivně nesnášel klauny a mimy a podobná děsivá individua, ale jak pamatuju, na tuhle grotesku jsem se vždycky rád podíval, s takovou směsicí zvědavosti, fascinace, ale i ostražitosti a nedůvěry. A dneska jsem překvapený, jak dobře udělaný a nadčasový film to vlastně je. ()
Neviem prečo, ale keď som to ako malá pozerala, strašne som sa bála a triasla som sa pri telke ako osika. Asi sa za to podpísala tá pochmúrna atmosféra, bezdialógový scenár k tomu ešte tá melanchólická hudba. ()
Kultová klasika, ktorá sa môže pochváliť skvelou výtvarnou stránkou a bláznivými hereckými výkonmi. ()
Reklama