On the Trail of Blood
Režie:
Petr SchulhoffScénář:
Petr SchulhoffKamera:
Emil SirotekHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Hana Brejchová, Vladimír Ptáček, Jana Vaňková, Ilja Prachař, Libuše Holečková, Michal Kožuch, Milada Ježková, Luděk Nešleha (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (265)
Režisér Petr Schulhoff do třetice přivádí na scénu charismatického majora Kalaše s tváří Rudolfa Hrušínského a naplno tak demonstruje dvě věci - jednak že mu žánr detektivní sedne mnohem více než žánr komunální satiry, druhak ještě více podtrhuje faktickou pozici, kterou měla naše kinematografie v 60. letech minulého století, tedy že byla jednou z nejlepších, které se, minimálně v Evropě, daly zaznamenat. Velmi působivá černobílá detektivka staromilského střihu, v podstatě maximálně jednoduchá, dosti konverzační, dosti reálná, uvěřitelná a ze života, s dokonale tísnivou atmosférou, s vynikajícím depresivním hudebním podkresem, přesvědčivými hereckými výkony v čele s představitelem hlavního hrdiny, detektivem, který je po mordpartě pana rady Vacátka druhou (a bohužel už poslední) skutečnou legendou české filmové detektivky... ()
S každým dalším filmem mě Rudolf Hrušínský utvrzuje, že je nejen můj nejoblíbenější český herec, ale že byl i nejlepší. Nedokážu si představit nikoho, kdo by zahrál moudrého, ale zároveň tvrdého vyšetřovatele líp, než on. Tohle je navíc snad nejlepší česká detektivka, příběh je dost dusný, zamotaný a napínavý, vrah je stěží odhalitelný před koncem, navíc tu není žádná komunistická propaganda, slovo soudruh se použije nanejvýš jednou, nebo dvakrát. Díky návaznosti na čskoslovenskou novou vlnu a použití neherců pak film působí neuvěřitelně realisticky. ()
Vyborny film, kedy roku 1969 mal Rudolf Hrusinsky hned dva kultove filmy : Skrivanci na Niti a tento Po stopach Krve. Detektivka ako ma byt, Schulhoff /Co je doma, to se pocita panove, Zitra to roztocime, milacku, Diagnoza Smrti/ sa rezisersky fakt predviedol, reziserky masakrozne dobre. Jo, je to ceska odpoved na svajciarsky film z roku 1958. Hrusinsky bol genialny herec, vyborna zapletka : proste nadhera. Krasny dokaz toho, ze v 60. rokoch sa tocili najlepsie filmy ceskoslovenskej kinematografie. 94 % ()
Po stopách krve stylem přímo navazuje na Vraha, který marně skrýval tvář. Ten mi přijde trochu napínavější, ale celkově jde o filmy na stejné úrovni, s velmi temnou atmosférou, perfektně propracovanou psychologickou stránkou a velmi syrovým rozuzlením. "Proč jste nespálil taky ty boty? - Byly nový." ()
Snad ještě lepší než předchozí snímek, ačkoliv major Kalaš tentokrát pátrá sólo (a "na dovolené"). Vše je opět velmi realisticky natočeno, vraždy (respektive jejich výsledky) jsou opravdu nesmírně odpudivé a nemohl jsem si pomoci, abych tu a tam nepřivřel oči. Rudolf Hrušínský je opět dokonale maigretovsky zabýčený, štědrý širokoúhlý obraz dělá z filmu ještě impozantnější podívanou... Zkrátka Petr Schulhoff opět napsal a sám si natočil skvost. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (4)
- Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)
- Původně zvažované názvy filmu byly „Krev“ nebo „Vrah na volné noze“. (Gastovski)
- Natáčení probíhalo především v okolí Dubé – např. v obcích Dobřeň či Jestřebí. Místo činu je Skautská skála u Sosnové. Natáčelo se také v Praze. (rakovnik)
Reklama