Víly z Inisherinu

Šla jsem do toho jako úplná panna. Tedy co se týká děje...Vysrala jsem se na jakýkoliv umělecký potenciál a věnovala jsem se čistě pocitu z filmu. A ten mě hustě bavil. Neuvěřitelný Colin a Brendan to utáhli  skoro naprosto sami ( tedy bez pomoci Kerry a Barryho by to nešlo ) a vyšlo to neskutečně skutečně včetně prostředí a ostrovních útesů. Irové jsou prostě tvrdé palice a mají dost tvrdou minulost...Za mě hustotvrdých 90% (04.02.2023)

Kouzlo irského venkova, několik svérázných postaviček, černý humor, téměř žádné ženy, nádherná hudba a dva přátelé, kteří se scházejí každé odpoledne v hospůdce. A pak najednou je po všem, Colm už nechce s Pádraicem nikdy mluvit, nechce ztrácet čas planými řečmi, chce skládat hudbu, aby po něm něco zůstalo. Na herce v hlavních rolích jsem se moc těšila (životní role Colina  Farella), ale překvapili mě i další, Kerry Condon jako inteligentní a sečtělá sestra hlavního hrdiny, a Barry Keoghan jako prosťáček Dominic. Namlouvací rozhovor Dominica s Pádraicovou sestrou byl dojemný až k slzám. S hlavním hrdinou jsem soucítila, s ním jsem plakala a trápila se. Nebyl sice tak chytrý jako jeho sestra a jeho přítel, ale byl to hodný člověk. Co je víc? Aby se člověk zapsal do historie tím, co vytvořil, nebo být laskavý člověk pro své blízké? Po odchodu sestry zůstal Pádraic úplně sám a přišel i o svého oslíka. O oslici Jenny, kterou měl tak rád. Nezbylo mu nic. A moje přání?  Nejdřív navštívit Bruggy a pak nějakou irskou hospůdku v místech, kde se zastavil čas. Ale hlavně - aby Martin McDonagh ještě něco natočil. (10.02.2023)

Bylo pro mě nepříjemné Banshees sledovat, musel jsem se hodně snažit vnímat co mi McDonagh říká. Není to ten film u kterého vypnete rozum a bavíte se, nebavil jsem se, ale byl jsem nucen neustále přemýšlet. Někdy mi ale připadalo, že až moc tlačí na pilu. Ale vždyť je to konvezační divadlo, kde pódium má velikost malého irského ostrova a může tlačit taková témata až na hranu útesu. V kameném divadle by to pro mě bylo ještě těžší sledovat, tady mi to ulehčovala krásná příroda. Na velkém ostrově řádí velká občanská válka, na malém ostrově Inisherinu řádí malé sousedské války, při obou teče krev. Jsou tu vtipné momenty při kterých se velká část diváků v kině smála nahlas, i já se k nim občas přidal, ale někdy se kino smálo a mě bylo nepříjemně, jak smutné věci se děli zahalené vtipem. Snažím se pochopit tento film a myšlenky mě přivádějí k úvaze. Všímám si, že v poslední době se hollywoodští tvůrci, kteří se snaží točit filmy s nějakou myšlenkou a poselstvím uchylují k ukazování scén, vzbuzujících u mnoha lidí až fyzický odpor zhnusení (např. Babylon, Menu ....). Mám na mysli všemožná zvracení, vyměšování, mrzačení těla, bodání nůžkami do stehna a podobně. Přitom je vidět, že to není použito jen pro zábavu, nebo šokování diváka, ale jako nástroj k podtržení myšlenky filmu, jakoby tvůrce chtěl diváka, který už viděl spoustu filmů probudit s letargie: „Nespi! Prober se! To co ti teď říkám je důležité.“ Možná, že to je běžná věc, jen já jsem si toho všiml až teď. Nevím jestli je to dobře nebo špatně. Trochu mi vadí, že podceňují mou inteligenci a místo, aby mě nechali přemýšlet a myšlenku vyjádřili jinými filmovými prostředky, tak ve mně vyvolají fyzickou reakci hnusu či odporu, která ukazuje onu myšlenku. Zajímavá je i nerealističnost těchto scén, které tak vyčnívají z jinak realistického filmu. Například když Margot Robbie ve filmu Babylon pozvrací na večírku všechny ty naškrobené hollywoodské hlavouny a paničky, je v ní takové množství zvratků, které by se do ní rozhodně nevešly. Herečka explicitně ukazuje jak je jí z nich všech na zvracení. Podobně je tomu v tomto filmu. Colm (Brendan Gleeson) po tom co si provedl, by vykrvácel, nebo dostal šok, nebo infekci, nehledě na to, že by to asi nedokázal celé dokončit. McDonagh to v celé nahotě a krvavosti vystavuje na odiv, od poloviny filmu je to jako ztyčený prst v příběhu, který neustále ukazuje na nepříjemnou skutečnost, před kterou neutečete. Opravdu mi to Martin McD nedal zadarmo. (28.02.2023)

Ale jo, prostě za ten nápad, za ten počin, za to, že se táhne, ale vlastně nelze se moc odtrhnout, za ten humor, za to prostředí. Vlastně tyto filmy by měly býti více oceňovány. (05.03.2023)

nechcem byt zly ale okrem tej prirody film o nicom (15.12.2022)

Utrápené, zoufalé Irsko. Zoufalí lidé dělají zoufalé činy.... (16.12.2022)

Krásy irské krajiny VS "krásy" irské nátury, celej film je dost repetitivní minimal točící se primárně kolem toho, že tvrdohlav se rozhodl, že už se nebude kamarádit s dutohlavem. Funguje to i díky svérázným vedlejším postavám typu stará vědma nebo Barry Keoghan hrající dalšího Barry Keoghana. Ve srovnání s jeho "V Brugách" a "Tři billboardy kousek za Ebbingem" ale trochu slabší. (29.12.2022)

Cesta do hlubin vidlákovy duše, zabalená ve velmi sugestivním hávu, převázaném pentlí nádherných irských scenérií. Tempo pomalé až líné, dialogy depresivní, hudba unylá. Přesto díky výborným hereckým výkonům hlavních aktérů nešlo o nudnou podívanou. Rázovitý kraj, obývaný svébytnou komunitou, která jakkoli se může zdát nezúčastněnému divákovi divná, zaujme a do konce jednoho nepustí od obrazovky. Jistá pararela s irskou občanskou válko je zřejmá. Za mne by to chtělo zajmavější konec. Nicméně se v dnešních dnech nabízí otázka, zda je zhovadilejší někoho nesnášet bez zjevného důvodu, nebo je horší někoho nesnášet, protože má na njakou věc/ situaci názor odlišný. (26.01.2023)

9/10. Přímočará příjemná divadelní dramedie, která tu už hodně dlouho nebyla, a jež jasně ukazuje, že Martin McDonagh je režijní a scénáristický mág. Do toho ještě výborný příběh, který mě v jednu chvíli totálně rozesmál, když dvě postavy vedli dialog o tom, jak častá je srážka s pekařským autem a ve druhou chvíli mě rozbrečí, když umře mini oslice. Plus skvostní herci, hlavně teda Colin Farrell a Barry Keoghan (btw: ten přízvuk je ultra skvělej), boží soundtrack Cartera Burwella a super prostředí. O trošičku lepší než Tři Billboardy a můj velkej favorit na Oscarech. (29.01.2023)

Tři Billboardy v Brugách to sice nejsou, ale je to celkem lehce stravitelné venkovské drama z nádherných přímořských krajin, kde svou krásou každý druhý záběr prakticky hraničí s kýčovitostí. Dramatická zápletka je absurdně komická, ačkoliv mnohými snadno pochopitelná a kdekdo si v tom najde své. Rozhodně se i kolem mě v životě pobybuje několik “přátel”, jež mi více berou než dávají - ale na to by mi ani všech 20 prstů rozhodně nestačilo. Příjemná vizuálně podmanivá oddychovka, která si nezaslouží jinak než “palec dolu” :) (05.02.2023)

Najnovší McDonagh opäť bravúrne mieša žánre a strieda nálady. Izolovanosť prostredia a premenlivosť počasia tu spolu s melanchóliou, samotou, a tvrdohlavosťou nosnej ústrednej dvojice tvorí vyraznú pocitovú previazanosť. Ľudská obmedzenosť a prostoduchosť vytvára priestor pre skúmanie možností a limitov priateľstva, vzájomného porozumenia a komunikácie; nadobúdania a zanechávania ľudských vzťahov. Namiesto zbližovania sa tu odohráva vzďaľovanie, spoločná identita sa oddeľuje, jednostrannou snahou o nápravu sa ešte viac násilne vytráca. A niekde za tou širokosiahlou zeleňou a nekonečnými kamennými múrikmi možno nájsť aj trochu vyrovnania a pochopenia, zanechávajúc však neistý a záhadný vnútorný pocit. 80% (08.02.2023)

Suchá černá satira o okrajové vrstvě společnosti ze zapadlého irského ostrova. McDonagh si drží svůj rukopis, kterým vybočuje z hollywoodských řad a dosud mě hodně baví. Silné charaktery jeho hlavních postav skvěle ztvárnili Colin Farrell a Brendan Gleeson, čímž se znovu potkávají hlavní protagonisté McDonaghova (filmového) debytu V Brugách a opět předvádí vynikající výkony. 90% Mimochodem, rozumět irské angličtině Farrella je vyšší dívčí. (01.03.2023)

Cítim s tebou Colin Farrell Vždy, keď moja mama niekomu povie, ako sa mi darí, povie niečo ako: "No... aspoň je milý" (05.05.2023)

Nuz, irsky ostrov s jeho nudnymi obyvatelmi nemajucimi co cele dni robit, ma napriek hereckemu obsadeniu nezaujal. Usmial som sa az pri spovedi u svojskeho farara s ich irecitou vymenou nazorov. To sa stalo v 33tej minute. Dalsi svetly okamih bol az v 50tej minute, ked sa kamarat potuzeny whisky postazoval kamaratovi. To bolo az dojemne. Kvitujem. "I wasn't trying to be nice, I was trying to be accurate." Miestna mysteriozna babka, ktora nas spravadza dejom, je zaujimavou postavou. Dalsia vtipna udalost sa stala az  1:35:00, ked nam predostreli tu wtf-spoved. Nuz a potom to uz sklzne do trosku depresivnejsej melodramy nad malichernymi smutnymi osudmi pocas obcianskej vojny. Divacky som sa moc nepobavil a ani sa nerozplyvam nad "skrytymi" posolstvami. Priemer. Gleeson s Farrellom vsak rozhodne vdychli dedinskym vidlakom "zivot". (10.05.2023)

Irská láhůdka skrz naskrz. Ta příroda, ta rázovitost postav, ten přízvuk a Colina chcete jen obejmout a pevně držet. A dobře- dát mu do ruky Zlatý Glóbus a objímat dál. DOKONALOS T! ! ! (07.09.2023)

Příjemný McDonagh rozehává od začátku jednoduchý příběh, který se pomalu začne zvrtávat v tragikomické situace. Postavy, které bydlí na pár metrech čverečních a o tom, že tě může něco omrzet jen tak a chceš se vydat jinou cestou, ale není ti přáno. Skvělý Gleeson a ještě lepší Farrell, jak jste ho ještě neviděli. 8/10 (29.10.2023)

Irsko. Ostrov. Depka. Absurdní. Humorné. Nechutné. Smutné. Dojemné. (26.01.2024)

Trochu bizarná dráma z írskeho ostrova, kde to frčí o stošesť. Celé to stojí a padá na ústrednej dvojici dvorných hercov McDonagha. Zdatne im sekunduje donkey Jenny.  Vhodné sledovať v usmoklenom počasí, najlepšie sám s ostrým nožom na prsty.. (17.12.2022)

Znamenité ztvárnění člověka, který nedokáže pochopit, že věci už nebudou jako dřív. Že člověk, jenž pro něj znamenal svět, už není dále jeho součástí. Prostě už tě nemám rád… Banshees of Inisherin je pohlcující drama s tématem aktuálnějším než kdy dřív, a přesto bezproblémově funguje v prostředí překrásnýho Irskýho venkova před 99 lety. Krásná atmosférická hudba a malebný záběry v kontrastu s hlubokým tématem plným emocí a bezvýchodnou bezmocí dohromady budují velmi silný originální příběh.  Bohužel si ale dovedu představit, že divák, který ve snímku nebude hledat o něco hlouběji, tohle drama označí spíš jako jedno z těch absurdních. (18.12.2022)

Vynikajúci film o ľudskej osamelosti, pocite prázdnoty, zúfalej snahe vymaniť sa z jedného aj druhého a tiež o strate zmyslu života, dotiahnutý ad absurdum. Príbeh pomaly prechádza z komediálnej roviny do tragickej, v čom mu pomáha prekrásna kamera a veľmi koncentrovaná réžia. Hneď na začiatku ma zaujala minimalistická hudba Cartera Burwella, ktorý je skrátka talent od Boha. Minimálne Colin a Kerry by si zaslúžili všetky možné filmové ceny.. Oscara nie, lebo ten už nevypovedá skutočne o ničom. Bol to veľmi zvláštny a originálny zážitok, ktorý si už zrejme nezopakujem, pretože mi je po ňom smutno, ale som rada, že som ho absolvovala. (19.12.2022)