Krvavá neděle

Film o lidských právech,která nepadají z nebe ani v nejstarší evropské demokracii.Prakticky vše-herecké výkony,výrazové prostředky i střih jsou podřízeny dokumentárnímu pojetí,jako bychom sledovali archivní televizní záznam demonstrace. Roztřesená komera těká z místa na místo a navozuje dojem práce válečného reportéra.Příklad politicky angažovaného filmu, natočeného dle skutečné události. Celkový dojem 85%. (12.07.2006)

Paul "zelená tráva" Greengrass pojal událost Krvavé neděle velmi komplexně, uceleně a realisticky. Uvidíme co prostestnímu pochodu na Krvavou neděli předcházelo, následovalo a samozřejmě i velmi detailně co se během něj dělo. Střídají se perspektivy mezi protestanty a vojáky, dá se dobře pochopit jejich uvažování (resp. u vojáků spíše v uvozovkách) a vše působí až dokumentárním stylem. Ovšem stále zábavně, vše je neustále v hektickém pohybu, roztěkaná kamera a všudypřítomná autentičnost se postará o velmi věrohodný a intenzivní zážitek. Taktéž si cením profesionálního pojetí, kdy se film člověku nijak nepodbízí, nehraje úmyslně na city a výhýbá se patosu. Útočí na diváka pouze krutou pravdou, aspoň myslím, neboť zda náhodou nezkresluje ve prospěch protestantů, to už mohou posoudit jen lidi, kteří Krvavou neděli zažili na vlastní kůži. 8/10 (17.09.2008)

Mně to tedy zase až tak nevzalo. Hlavně mi vadí jakási neujasněnost. Na dokument jsou autoři příliš zaujatí, stranící jedné straně, bez snahy o objektivnost, ale na drama je zase všechno pojato velice povrchně bez hlubšího ponoru do osudů kohokoliv ze zůčastněných. Jakmile jsem po půl hodině pochopil jaký je pohled autorů filmu, následoval pro mne už jen sled stále dalších a dalšícj stejných motivů v měnících se kulisách provázený jistotou, že jiné už to nebude. (30.11.2009)

Ještě předtím, než se Paul Greengrass dal na filmařskou dráhu, pracoval jako politický pozorovatel a své globální měřítko si nejvíce zaostřil na Severní Irsko. A právě během této doby nashromáždil neskutečné množství faktů a osobních poznatků, které později přenesl do tohoto filmu. Ihned od začátku je zde patrná silná politická nekorektnost, neboť jedna ze zúčastněných stran zde jasně „prohrává“, ale není to vinou samotného režiséra. Ten s dokumentární nezúčastněností rekonstruuje události hodinu po hodinu (později téměř minutu po minutě) a celé to předkládá v neskutečně nesnesitelné a syrově autentické atmosféře, v níž rychle, stručně a přitom velmi jasně předkládá postoj obou táborů. Navíc si dějové části rozdělil na třetiny, v níž ta první doslova zmáčkne diváka očekáváním opravdového pekla, druhá vyvolá otázku „Proč?“ a závěrečné „oplakávání mrtvých“ je dle mého jedním z nejemocionálnějším okamžiků v dějinách filmu, což při absenci sentimentu zahanbí i závěry filmů Stevena Spielberga. Když jsem pak v závěrečných titulcích, které jsem četl přes slzící oči (fakt!), uviděl zmínku o královně, vyznamenáních a počtech potrestaných Dále opravdu nemám slov! (19.09.2005)

P. Greengrass je v tomto naozaj majster. Snímok pôsobí až neuveriteľne autenticky, akokeby ste sa krvavo potlačenej demonštrácie priamo zúčastnili, alebo minimálne pozerali skutočný záznam. Asi najsilnejšie pôsobí samotný záver a prejav lídra: "Viete vôbec čo ste urobili? Dali ste IRA najväčšie víťazstvo, aké kedy mohli mať. Po celom meste budú mladí muži a chlapi vstupovať do IRA a vy zažijete búrku"...V závere pri čítaní titulkov vás zamrazí ako mohla anglická kráľovná niektorých vojakov za takéto niečo oceniť medailou. 100%. (19.08.2010)