Režie:
Paul GreengrassScénář:
Paul GreengrassKamera:
Ivan StrasburgHudba:
Dominic MuldowneyHrají:
James Nesbitt, Allan Gildea, Gerard Crossan, Tim Pigott-Smith, Nicholas Farrell, Christopher Villiers, Gerard McSorley, Darren Healy, Eva Birthistle (více)Obsahy(1)
V neděli 30. ledna 1972 zastřelili v severoirském městě Derry britští vojáci 13 neozbrojených civilistů. Tato neděle, nazývaná také jako Bloody Sunday (Krvavá neděle) se zapsala do moderní historie Irska více, než jakýkoliv jiný den. Počínaje tímto dnem začaly nikdy nekončící boje přerůstající v civilní válku, která donutila stovky mladých mužů vrhnout se do služeb irské republikánské armády (IRA). Film vypráví příběh odehrávající se od rozbřesku do soumraku právě v onu Krvavou neděli, kdy se do ulic vydalo tisíce civilistů, proti nimž nastoupily jednotky vojáků. Film sleduje jednotlivé skupiny zúčastněné na dění ve městě (organizátory, britské vojáky i civilisty z obou rozdělených stran) se zaměřením na osudy dvou mladých mužů, Ivana Coopera, idealistického vůdce skupiny Civil Rights, jenž je členem katolického kempu a který věří v mírumilovnou změnu podle Martina Luthera Kinga a Gerry Donaghyho, sedmnáctiletého katolického rebela, který touží po založení rodiny a sňatku s jeho protestantskou dívkou, ale který je zároveň vtažen do násilných střetů s vojáky. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (398)
Krvavá nedeľa iba potvrdila správnosť zaradenia Paula Greengrassa do desiatky mojich najobľúbenejších režisérov. Je hraným dokumentom, v ktorom som ani nepostrehol, že tam niekto hrá. Použitie výsadkárov na policajný zásah bolo chybou od samého začiatku, preto nemohlo dopadnúť inak a je úplne ľahostajné, čo bolo spúšťačom. Paul Greengrass nakrútil tento film so znalosťou problematiky, s úctou k detailom, citom pre plynutie času a ľudské správanie sa. Perfektným strihom mu dal potrebnú dynamiku aj v neakčných pasážach. Pomalší rozbeh v prvej polovici a uponáhľaný záver sú mojimi jedinými a malými výhradami k tomuto filmu. ()
Naprostý hukot. Prakticky se dá říci, že Irská otázka mne až tak netrápí. Irsko je halt historicky (sice díky meči) součástí Británie a snaha osamostatnit se teroristickými akcemi IRA mi připomíná Baskytskou ETU... Jelikož při všech těch výbuších neumírají jen britští policisté a vojáci, ale často i místní nevinní lidé, je to způsob boje hodně kontroverní... Tenhle film je snad jedním z prvních, kdy jsem z duše nenáviděl britskou armádu a její vojáky. Snímek je natočen reportážním způsobem s nestatickou kamerou a takovou dávku adrenalinu jakou vám bude vaše tělo vyplavovat při sledování jste opravdu jen tak nedostali... Krásně ukazuje jak nebezpečné jsou zbraně v rukou zfanatizovaného davu, v tomto případě v rukou vojáků britské okupační armády ve chvíli, kdy ucítí krev... Připomnělo mi to vlky či zdivočelou smečku psů, která ve stádu zděšených ovcí nezabíjí pro hlad, ale prostě proto, že je rozběsněna krví, silou smečky a rdousí a trhá prakticky jen z loveckého zápalu ... (smečku ovšem ale mohou omluvit dávné instinkty, člověk by se měl umět ovládat a ostrými náboji vyzbrojený a vycvičený voják dvojnásob) Film je natočen podle skutečné události, skutečné jsou i závěrečné výsledky vyšetřování - které (jak si každý domyslí) jsou v případě armády vždy spravedlivé a nestranné. Skvěle natočeno! * * * * ()
Některé filmy vás neuspí, ani když se na ně díváte po půlnoci v televizi, již trochu unavení. Tohle nebyl ten případ. Především to neustálé smýkání kamerou sem a tam, což mělo patrně dostat do snímku jakousi nervozitu či napětí, paradoxně spíš unavovalo. Podobně jako u Greengrassova pozdějšího Letu č. 93. A podobné to bylo také s postavami, nebo spíš s herci - působili podivným dojmem, že myslí především na to, aby se hlavně náhodou nepodívali do kamery. Nevím, čím to je - u mě prostě autenticita veškerá žádná a po stylizaci, která by film posouvala jinam, ani stopy. Tak jsem to asi po půlhodině vypnul. ()
Ještě předtím, než se Paul Greengrass dal na filmařskou dráhu, pracoval jako politický pozorovatel a své globální měřítko si nejvíce zaostřil na Severní Irsko. A právě během této doby nashromáždil neskutečné množství faktů a osobních poznatků, které později přenesl do tohoto filmu. Ihned od začátku je zde patrná silná politická nekorektnost, neboť jedna ze zúčastněných stran zde jasně „prohrává“, ale není to vinou samotného režiséra. Ten s dokumentární nezúčastněností rekonstruuje události hodinu po hodinu (později téměř minutu po minutě) a celé to předkládá v neskutečně nesnesitelné a syrově autentické atmosféře, v níž rychle, stručně a přitom velmi jasně předkládá postoj obou táborů. Navíc si dějové části rozdělil na třetiny, v níž ta první doslova zmáčkne diváka očekáváním opravdového pekla, druhá vyvolá otázku „Proč?“ a závěrečné „oplakávání mrtvých“ je dle mého jedním z nejemocionálnějším okamžiků v dějinách filmu, což při absenci sentimentu zahanbí i závěry filmů Stevena Spielberga. Když jsem pak v závěrečných titulcích, které jsem četl přes slzící oči (fakt!), uviděl zmínku o královně, vyznamenáních a počtech potrestaných Dále opravdu nemám slov! ()
Mínus bod za ne zrovna "objektivní a nestranný" pohled, plus bod za sugestivní a vtahující atmosféru, plus bod za režii a herecké výkony (obzvlášť James Nesbitt), mínus bod za podivný konec (IMHO buď useknout dříve, později, nebo aspoň plynuleji sestříhat), plus bod za U2 v závěru (poslouchal jsem až do konce). 85 % ()
Galerie (14)
Photo © 2002 Paramount Pictures Classics
Zajímavosti (8)
- K docílení co nejlepší autentičnosti nebyla použita žádná světla, ale pouze ruční kamera. (HellFire)
- K historickej udalosti, ktorá je témou celého filmu, zložila Írska rocková skupina U2 pesničku s názvom "Sunday Bloody Sunday", v ktorej odsúdila počínanie britských vojakov. Pesnička sa čoskoro stala celosvetovým hitom. (alexix7)
- Okrem autentického mesta Londonderry v Severnom Írsku sa natáčalo aj v metropole Írska - Dubline. (MikaelSVK)
Reklama