The Duellists
Súperi
The Duellists
Režie:
Ridley ScottScénář:
Gerald Vaughan-HughesKamera:
Frank TidyHudba:
Howard BlakeHrají:
Keith Carradine, Harvey Keitel, Albert Finney, Edward Fox, Cristina Raines, Tom Conti, John McEnery, Diana Quick, Alun Armstrong, Hugh Fraser (více)Obsahy(1)
Dramatický film o dvou důstojnících napoleonské armády, kteří jeden na druhého útočí v nelítostných soubojích. Jejich spor začal maličkostí, ale vzrostl v posedlost, která ovládla životy obou mužů na dlouhých 30 let. Film natočený podle povídky Josepha Conrada vypráví o vášni, cti a nenávisti. Na Vás čeká úchvatně vizuálně zpracovaný příběh s nečekaným koncem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (235)
Nepochybně nejlepší Scottův film, jehož úroveň jiř tento režisér nejem nepřekonal, ale ani zdaleka nevyrovnal. Podle kvalitní předlohy natočený kvalitní film s nepřekonatelnou kamerou..Pět hvězdiček je ještě málo!!! ()
Paráda! Od začátku až do konce jako na kolotoči, a navíc - když jsem slezl, nebylo mi na zvracení jako mi obvykle po kolotoči bývá, nýbrž jsem se cítil klíďo na další jízdu. Oba hlavní představitelé jsou perfektní, úplně jsem věřil, že to nejsou herci, ale důstojníci z časů oněch. Souboje jsou lahůdkové a i když se zrovna nebojuje, je pořád na co se dívat, například scéna z Ruska nemá chybu! Zkrátka a dobře 5*. ()
Ridley Scott to měl v ruce už od mládí. Ve své velké prvotině předvádí krásné obrazové cvičení na téma posedlosti. Nebýt ztráty tempa, která přichází okolo poloviny bylo by to za jasných 5 hvězd. ()
Ranné ridleyho dílko se mi nakonec moc nelíbilo, bohužel. Keitel a Carradine mi ve svých zarputilých rolích neseděli, příběh byl vcelku banální a atmosféru se překvapivě nepodařilo vykouzlit o moc lepší. Přesto se dají v některých scénách vypozorovat stopy pozdějšího mistra... ()
SPOILERY. Debutový film Ridleyho Scotta podľa poviedky Josepha Conrada inšpirovaný skutočnými udalosťami - príbeh dvoch napoleonských dôstojníkov, z ktorých jeden si vzal vykonanie banálneho rozkazu druhým ako urážku a ďalších 16 rokov ho prenasledoval a snažil sa ho zabiť, kým druhý sa mu snažil vyhýbať a žiť... Najsilnejšou devízou filmu sú najmä dokonalé kostýmy, výborné exteriéry a interiéry, úžasná dobová atmosféra, úchvatná kamera (každý jeden záber akoby vypadol z dobového obrazu), herecké výkony oboch hlavných predstaviteľov a hlavne jednotlivé súboje, ktoré sú všetky iné, osobitné, v rámci žánru veľmi realisticky natočené, náležite napínavé a nepredvídateľné. Samotný dej je veľmi priamočiary a jednoduchý (niekomu by mohol prísť repetitívny až nudný), hlavní aktéri sa opakovane vyhýbajú, nachádzajú a súperia so striedavým úspechom, ale nikdy sa nedarí jednému toho druhého zabiť. Pod povrchom prostého deja sa však skrýva unikátna sonda do mužskej psychológie, rozbor mužskej precitlivenosti, ješitnosti a sklonov k násiliu, ktorý určite predbehol dobu a má čo povedať aj dnes, kedy sa mnoho hovorí o prejavoch toxickej mužnosti a jej škodlivosti nielen voči fungovaniu spoločnosti ale aj voči mužom samotným, a to na oboch stranách. Trpí totiž nielen prenasledovaný, ktorému je ruinovaný život, ale aj prenasledovateľ, ktorý ničí život tiež sám sebe. Stačí si porovnať oboch aktérov na samotnom konci filmu. Stálo to za to? Čo tým kto získal? Koho život bol hodnotnejší? Posledný súboj a samotný záver, ktorý celý cyklus i tieto dilemy uzavrie, navyše podfarbený jedným z najdychberúcejších záberov v dejinách filmu, tak nakoniec predkladá nielen víťazstvo rozumu nad bojovými zvieracími pudmi, ale najmä triumf pozitívnych ("pravých") mužských vlastností - statočnosti, trpezlivosti a milosrdnosti - nad tými negatívnymi ("performatívnymi") - posadnutosťou, krehkosťou ega a agresivitou - zamaskovanými ako zmysel pre nejakú "česť." (UPDATE 12. 11. 2021). ()
Až na první čtvrt hodinu, kdy tam imrvére řval v pozadí nějakej dementní harant, to bylo super. Pěkné scenérie, skvělý Keitel, souboje a výborný český dabing. ()
Film vôbec nie pre každého, pretože ide o počin s precízne spracovanou dobovou atmosférou a hlbokou sondou do spôsobu zmýšľania jazdeckých dôstojníkov Napoleniky. Taktiež šermiarske súboje a ich realistické zobrazenie sa radia k tomu najlepšiemu, čo som na plátne zatiaľ videl (najlepší je druhý v poradí aj keď je krátky - a práve pre to). Najradšej by som tomu zavalil 5 hviezd, ak však chcem byť objektívny, dej filmu je naozaj až príliš vleklý či miestami divne bizarný. Pre každého milovníka histórie a dobového vojenstva však povinná jazda. ()
Režisérský debut Ridleyho Scotta, na který jsem se těšil. Film začíná celkem nezáživně, ale ono se to postupně pomalu rozjede. Francie, období po korunovaci Napoleona císařem a začátek napoleonských válek. Harvey Keitel v roli jistého vojáka jménem Feraud, který se velice rád bije, rád bojuje a vyvolává souboje. Jednoho dne vyzve syna starosty města Strasbourg k souboji, kde jej smrtelně zraní. Starosta města si na to stěžuje generálovi, a tak je třeba divokého Ferauda zkrotit a zatknout. Tento nelehký úkol dostane další voják Armand d´Hubert, který je o poznání klidnější a vyrovnanější. Feraud bere své zatčení jako urážku na cti. O cti jde vlastně celý film a urážka na cti byla pro marnivé, ctižádostivé a pyšné maníky 19. století hlavním důvodem pro to pořádně se s někým pobít, zmasakrovat nebo rovnou zabít. Feraud by bojoval při každé příležitosti a chudák d´Hubert se nechce nechat zahanbit a výzvu vždy přijme. Feraud je navíc zarputilý Bonapartista a veškeré urážky vůči sobě vnímá jako urážku císaře. To d´Hubert je spíše realista než napoleonista nebo roajalista. Ti dva se setkávají celých 16 let až do porážky Napoleona. Oba navíc strmě stoupají v armádním žebříčku a jsou zároveň povyšováni, takže vždy spolu bojují stejné šarže. A tak si střihnou duel během bitvy u Augsburgu nebo bitvy u Lipska. Nepochopil jsem, že se museli bít dokonce při ústupu z Ruska, kdy byli totálně zesláblí, hladoví a zbídačení tuhou ruskou zimou a dlouhým pochodem přes ruskou step. Při záběrech těch plání, které bičoval ledový vítr jsem cítil zimu až v morku kostí. Jejich souboj zde však přerušil jeden vysmátý kozák, který moc dobře nedopadl. Oba se vrátí do Francie, Napoleon je poražen a poslán na Elbu, ale Feraud se jen tak nevzdává a pořád věří v návrat svého císaře, to se povede, ale jen na sto dní. A tak je Feraud jako zrádce monarchie uvězněn a hrozí mu trest smrti, ale d´Hubert je na něm jistým způsobem závislý. Přece jen se znají už dlouho, a tak se d´Hubert přimlouvá za zmírnění trestu. Finále bylo na celém filmu asi nejlepší. Bylo třeba to celé ukončit a nebylo lepší místo pro poslední souboj než zřícenina hradu. Zde se naplno ukázalo, že d'Hubert byl kladnou postavou a k tomu bojovnému a neurvalému Feraudovi se zachoval velice velkoryse a celou tu šarádu s neustálými souboji ukončil. Musím uznat, že d´Hubert měl štěstí na ženské, ta Adéle, která jej tak starostlivě opečovávala po soubojích měla krásné kozi, ale nakonec se vdala, ovdověla a jejich vztah jaksi skončil. Pak mu zase byla přihrána jedna krásná a bohatá majitelka velkého panství, takže si mohl v pohodě žít s hodností generála a velkým majetkem. Ale ty souboje, to je přece mnohem větší zábava! ()
Tož jsem tento kousek opět zhlédl na ČT, naštval mě jen dabing, který byl naprosto nemístný a zbytečný, i když vcelku kvalitní. Nechápu, proč nemohla televize využít svého zhruba deset let starého titulkovaného kusu. Nicméně to bylo vše, co bych mohl proti tomuto filmu mít. Vynikající. Podle mého názoru Ridley od tohoto filmu natočil (témeř) samé dobré kousky, ale již jen jeden vynikající (Blade Runner) a pak ten Vetřelec, to byla parádička. Možná by měl po létech zalovit v podobných vodách. Duellists mají všech pět P. ()
75% Sice je to psáno jako drama, na mne však film působil velice vtipně hlavně díky postavě H. Keitela, který neúnavně vyzíval hlavního hrdinu k soubojům. Poněkud rušivě na mne naopak působilo neustálé používání tmavého filtru, které mělo zřejmě podtrhnout vizuál krásných přírodních scenérií. ()
Súperi na celý život v podaní Ridleyho Scotta je skvostný kúsok na oddychové pozeranie. Spor medzi dvomi dôstojníkmi ,ktorý prenasleduje dve osoby celý život aj v čase keď sú obaja na pokraji smrti. Možno to v dnešnej dobe nie je možné pochopiť ale v tej dobe bola česť pre niektorých viac ako život. Vzhľadom na výber hl. hercov a výnimočnú kameru som sa rozhodol dať 4*. ()
PRO MUŽE:Harvey Keitel jako vzteklý foxteriér v lidské kůži. Výbušný, silný, houževnatý, agresivní a nevyzpytatelný. Nenávidí až za hrob a nevidí si na špičku nosu. Prostě zabijácký magor. To vše zasazeno do napoleonské Francie a v kostýmech husarů. Dokonalá kompozice obrazů. Bezchybná, nadčasová, vizuální prácička kamery. PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE:Dva kohouti na smetišti armády i dějin. Lásky krásných markytánek. Krev prolitá pro čest a slávu. Můžeme jen připít, madame, na krásu našich koní a rychlost našich žen. Podobnou logiku má i tento film – posedlost nenávistí bez důvodu. A kapka šlechetnosti s romantikou, aby dortík líp šmakoval. Doporučuji. ()
Zajímavě laděné osudy dvou soků, jenž opravdu bezdůvodně začai válku a to mezi sebou. Kamera i výprava mi velice silně připomíná Kubrickova Barryho Lyndona. Stopáž filmu je tak akorát a natočit ho delší by byl opravdu kontraproduktivní tah. ()
Scottov režisérsky debut a hneď taká pecka! Vynikajúci, ako sa hovorí - dobový film, podľa mňa geniálne vystihujúci atmosféru tých čias (napoleonská éra), vtedajšiu predstavu o cti a spôsob, ako si ju zastať. Dobovú atmosféru umocňuje najmä do detailu premakaná výprava, kostýmy i rekvizity a podtrhuje Scottov vizuálny perfektcionizmus, ktorý nič nestratil na svojej pôsobivosti ani po vyše tridsiatych rokoch od vzniku filmu. Obaja hlavní predstavitelia sú vo svojich úlohách dokonalý. Ich súboje, ktorými sa v priebehu času (na pozadí prebiehajúcich epochálnych udalostí, napr. Napoleonovho ťaženia do Ruska), vždy bez definitívneho výsledku, ale zato s tvrdošijnou umanutosťou, a vždy na iný spôsob a inými zbraňami (na šabľe, pištole i na koňoch), snažia rozhodnúť svoj, pôvodne takmer z bezvýznamnej príčiny vzniknutý spor, tvoria hlavnú kostru i atrakciu tohto skvelého filmu. Vyvrcholenie a záverečná pointa je potom rovnako dokonale "čestne" vykonštruovaná ako celý tento príbeh o vášni, cti a nenávisti. ()
Po shlédnutí Soupeřů u mě převládá myšlenka na to, že je to film lehce nadhodnocený. Ano, je to prvotina nesmírně oblíbeného Ridley Scotta a ano, je to relativně povedený film, jenže mně nenabídl nic víc. Neustálé zacyklené souboje dvou mužů, které nemají relativně důvod se nesnášet mě nijak extra nezaujaly a to ani jejich samotné provedení. Také docela nechápu samé pochvaly pro Keitha Carradinea, jehož projev mi přišel docela dost otravný, na rozdíl třeba od copatého Keitela, který naopak nebyl špatný vůbec. Ačkoliv jsou Soupeři Scottova prvotina, tak už tehdy prokazoval, že jeho další tvorba se bude týkat spíše vizuální stránky, která bude v jeho filmech dostávat více prostoru než cokoliv jiného. ()
ale je nutné dodat, že ty původní obrazy je mnohem vhodnější vidět naživo v galerii:-) ()
Film pozoruhodný zdánlivě jen tím, že jde o režijní debut velikána. Tímto tvrzením bych ale křivdila oběma hlavním hrdinům. A pak ten závěrečný obraz - nádhera. Díky bohu je to film z doby, kdy půldruhé hodiny bylo dost, takže to skončilo včas. ()
Dva poručíci a později generálové napoleonovy armády. Jejich spor začal v roce 1801 a trval spoustu dlouhých let, až vše vyřešil souboj na pistole, každý 2 pistole a 2 rány. Až na to, že film je místy dost rozvleklý a Ridley měl fenomenálního Vetřelce teprve před sebou. 55% ()
Na to, že ide len o Scottov režijný debut, už tu predvádza svoj najväčší dar, ktorý mu bol daný do vienka, a to dokonalý cit pre vizuálne spracovanie každého záberu, ktorý sa na obrazovke objaví. V tomto smere je Ridely dosť možno najlepší režisérom vôbec. Aj keď sa pracovalo s naozaj biednym rozpočtom, tak čo sa týka vizuálu, dokázal Ridley vyťažiť z filmu naozaj maximum. Je pravda, že príbehu chýba väčšia hĺbka a z danej témy sa dalo vyťažiť emocionálne intenzívnejšie dianie, ale v ostatých aspektoch je to zaujímavý film, ktorý čnie nad debutmi mnohých veľkých režisérov. 75%. ()
V době natáčení filmů byl Harvey Keitel , po deseti letech filmové kariéry, spíše hercem epizod a neměl mnoho příležitostí vytvořit hlavní roli. Ridley Scott mu ji dal a Keitel se odměnil perfektním výkonem, který se vryje divákovi do paměti. Film promítalo kino MÍR v Brně v září 1980. ()