Černí baroni

Z na svou dobu vypointované Švandrlíkovy satiry (zase trošku vnímat ty kontexty, prosím!) zbylo jen obsahem dle scénáře útržkovitě nezvládnuté a formou místy až otravně hlupučké či neumětelsky poctivě debilní šaškování ve stylu mírné lekrace v mezích stádní zábavy... Nojo, už to bude skoro dvacet let, jojo, takhle začínala porevolučně záludně sračkovatět ta naše >slavná< druhdy státní kinematografie. Nejnovější vlna se starým... . . . Začudlili sůdruhovja, terazky sů magormi... %-[.. - - - P.S. Donutil mě znovu až nutil k nevolnosti, Landa pak zjevně ani nemusel moc hrát (sám sebe, že...) a ten Vetchý - sakra on snad ani nepochopil, koho hraje... °-/ . . . Škoda víc už slov... - - - - - (Poprvé viděno kdysi v oněch dobách nadějných, poté jednou ještě s prstem v nose v nějaký ten černý večer, hodnocení kdysi mnohé, komentář zde vcelku otrávený při dalším repete na novácké trdlovizi jako dvastaosmdesátýtřetí - 12.6.2011) (12.06.2011)

Obtížně zfilmovatelné stěžejní Švandrlíkovo dílo bylo pro zesnulého režiséra Zdenka Sirového velkou výzvou, a on se jí chopil se ctí, i když snímek přes všechny svoje kvality zůstává ve stínu své slavné knižní předlohy. Největším úskalím pro film bylo herecké obsazení, a zde to funguje tak napůl, protože literární postavy měly svou specifickou životnost, která je ve filmové podobě hodně znásilněna, ale vybraní herci nehrají špatně, i když slovenština Pavla Landovského není zrovna vždy přesvědčivá a Kefalín Ondřeje Vetchého má něco do sebe. Herci ve vedlejších rolích však byli překvapivě životnějšího charakteru, a takový Hamáček Jiřího Schmitzera má punc opravdovosti, stejně jako generál Václava Postráneckého. Konec filmu však vyznívá zbytečně lacině a Josef Dvořák svou roli neustál a nehodil se sem, stejně jako tragický konec, který se vůbec neslučuje s celkovým pojetím filmu. Ale ta odvaha, pustit se do zfilmování tohoto díla, se musí ocenit. (22.01.2009)

Jedním z nejúčinnějších způsobů boje proti neotřesitelné vládě blbců je humor. Právě tím jsou Švandrlíkovy Černí baroni. Nejde tu o nějakou reflexi hrůz, o historicky přesné vzpomínky, o filosofické přesahy, jde jen a pouze o krystalicky čistou satyru. Koneckonců, román byl psán ve druhé polovině šedesátých let a tedy v době, kdy byla hrůzná zrůdnost padesátých let ještě v živé paměti mnoha lidí. Nebylo nutné ji příliš připomínat, byla ještě stále hmatatelně přítomná. Právě proto Švandrlík její tíživost odlehčil srandou a přiznejme si, jako taková fungují Černí baroni, ať už kniha či film, který ji ostatně velmi věrně zpracovává, spolehlivě dodnes... Kdosi kdysi pravil, že reálný socialismus, respektive jeho aktéři a prosazovatelé, byli takovými krutými kašpárky. V žádné jiné době se k veslu nedostalo tolik neschopných, nevzdělaných a tupých jedinců. Švandrlík neudělal nic jiného, než že jednotlivé korálky tradovaných historek navlékl na souvislou nit svého příběhu. Udělal to ovšem mistrně, přičemž tvůrci filmu jeho vypečené špeky kongeniálně převedli do filmové podoby. Může se to zdát málo. Lze prohlašovat, že Černí baroni nejsou dostatečně "filmoví", nebo, že postrádají souvislý děj a rozpadají se do série epizod... No a co? Jestli se Vám to nelíbí, nedívejte se. My ostatní si tohle dílko rádi a znova vychutnáme... Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, gudaulin, Galadriel Celkový dojem: 80% (27.06.2010)

Když jsem poprvé na gymplu četl xeroxované Barony, X krát jsem se připochcal smíchy. Film už tak vtipný není, ale přesto jsou postavy trefené dobře, hlavní scény jsou zpracované věrně a celková atmosféra knihy zůstala. Určitě je to povedenější, než třeba Tankový prapor nebo adaptace Párala. Jedině ten plešoun hraje jak ze života, zupácký kokot je myslím jeho skutečná tvář (19.10.2007)

Jedna z najlepších českých komédií plná neskutočných hlášok. Landovský naozaj kraľuje a jeho hlášky ma stále dostávajú do kolien. Moja najobľúbenejšia: " Toto...,toto, že sú vojenské bagandže...Vojak, ktorý má zosraté topánky už nie je ani vojak!...Všetci von!". Komédia, ktorá neomrzí ani po štyridsiatej repríze. 80%. (21.01.2010)