Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Černými barony byli nazýváni příslušníci tzv. Pomocných technických praporů (PTP), jež v padesátých letech tvořily speciální složku naší „lidové“ armády. „Černí“ byli podle barvy nárameníků, „baroni“ pak podle toho, že jako jediní tehdejší vojáci prezenční služby měli peníze, neboť část mzdy za pracovní výkony dostávali v hotovosti. Zajímavé bylo sociálně politické složení těchto jednotek: k „pétépákům“ byli přidělováni odvedenci na jedné straně pro tělesnou vadu, jako např. na „prsa slabý“, ale i politicky uvědomělý redaktor závodního časopisu Dušan Jasánek (V. Javorský), nebo asistent režie Roman Kefalín (O. Vetchý). Na druhé straně lidé s kriminální minulostí jako zloděj Ciml (F. Burda), pro rasový (Rom Kotlár – M. Gumár) nebo třídní (feudál Šternberk – V. Vydra, JUDr. Macháček – B. Rösner) původ. Stejně jako „pétépáci“ stáli na samém okraji vojenské hierarchie i jejich velitelé, obecně se vyznačující mimořádnou dávkou stupidity – major Haluška přezdívaný Terazky (P. Landovský), kapitán Ořech (B. Poloczek), poručík Hamáček (J. Schmitzer) a poručík Troník (M. Donutil). Komické historky jsou však jen odvrácenou stránkou osudu „pétépáků“, provázeného většinou událostmi smutnými a tragickými. Tvůrci to naznačují v úvodních dokumentárních záběrech z filmového týdeníku. Snímek režiséra Zdenka Sirového vznikl podle stejnojmenné knihy humoristického spisovatele Miloslava Švandrlíka. (Česká televize)

(více)

Recenze (594)

Radek99 

všechny recenze uživatele

K Černým baronům (podle černých výložek příslušníků PTP) jakožto knize mám zvláštní a ryze osobní vztah - je to jedna ze tří knih, kterou jsem kdysi před rokem 1989 v rámci cyklostylového šíření ineditní literatury přepisoval s několika vloženými kopíráky na svém psacím stroji. Znám jí tedy více než dobře... Dnes už si nemyslím, že je to 100%ní literární text, má některé své mouchy, ale zamlouvá se mi způsob, jakým Švandrlík reaguje na mezní období nejen našich dějin, ale i svého vlastního života (sám prošel jednotkami Pomocných technických praporů, tedy PTP) - tedy humorem a ještě přesněji satirou, vykreslením a akcentováním jednotlivých typů charakterů, toho bizarního panoptika, vyskytujícího se v téhle oblasti společnosti v dané době, a typizací možná nahodilých situací, které však vršeny za sebou, tvoří bizarní obraz doby, sice idealizovaný, ale z dnešního pohledu obohacující vjem. Ten neskutečný tlak na člověka, projevující se prorůstáním oficiální režimní propagandy do všedního života, frázovitostí a frekvencí parazitních slov v jazyce, neustálou v cyklech se zrychlující recyklací oficiálně schválených postojů, myšlenek, idejí, ale i obyčejných vjemů a poznatků, patosu v oficiálních vyjádřeních, vědomé potlačení přirozeného ,,selského" rozumu (všechny ty absurdnosti v čele s nadživotním obrazem Žižky se samopalem...) a nástup režimem řízené iracionální slepé poslušnosti... Na druhé straně však oscilace mezi režimními ideály a proti tomu poddání se těm nejnižším animálním pudům, kteréžto v člověku otevřela doba, příklon k vulgaritě, vulgární sexualitě, alkoholu či materiální fixaci... To vše přenesl do svého filmu i režisér Zdenek Sirový, obsadil ty nejlepší herce, které doba nabízela (zvláště verbální kreace Miroslava Donutila jsou dnes již legendární) a natočil výbornou a vtipnou komedii o té nejsmutnější době v našich novodobých dějinách. Možná je to trochu protimluv, ale funguje to. Absurdita systému vystoupila do popředí a v druhém plánu zůstalo hořko někde vzadu na jazyku... Tak takové to bylo...i nebylo... Přes několik drobných nedostatků (především lehká disbalance dějové kostry a celková fragmentárnost snímku, možná i ztráta některých point) výborná satira...o době , která byla nepočítaněkrát horší než tahle kniha i film... Podobné filmy: Tankový prapor ()

Flakotaso 

všechny recenze uživatele

Porevoluční komedie plná zlidovělých hlášek a mnoha výtečných herců (tedy, s výjimkou Landy) a s téměř ikonickou postavou majora Terazkyho. Zábava je to výborná, ale tyhle filmy natočené podle víceméně povídkových knih jsou předem odsouzené ke zkratkovitosti a absenci nějakého kontinuálního děje a plní tak funkci jakéhosi hraného hláškostroje. Navíc mě trochu mrzí, že kvůli těmto filmům si mnozí lidé myslí, jaká to byla na vojně pohodička a sranda, tím hůř v 50. letech. Chtělo by to natočit taky pár kvalitních syrovějších filmů z tohoto období, jako se s tím vypořádali už třeba Poláci. ()

Reklama

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Na knihu jsem si prozatím čas nenašel, ale film je perfektní. Docela se stydím, že tak nějak pohromadě jsem ho viděl až nyní. Herecky je toto dílo absolutně nadupané, ale přesto nade všemi naprosto vyniká Pavel Landovský, který nemá ani nejmenší chybičku. Diváci jsou bombardování super hláškami. A takový Žižka s kulometem mě položil. Satira naprosto dokonalá. Na plný počet mi tam něco málo scházelo, ale udělení 4* je naprostou povinností. ()

Dudek odpad!

všechny recenze uživatele

Kniha je blbost a film není o moc lepší. Abych se přiznal, jen jsem se nudil a vtipy, či spíše pokusy o ně, mě místo rozesmání spíše naštvaly. nechápu, jak se to vlastně může tolika lidem vůbec líbil a už vůbec nerozumím, co je na tom tak kultovního. Hlášky, které zlidověly jsou další věcí, která jde naprosto mimo mě. Rozhodně jedna z nejhorších postkomunistických komedií. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Švandrlíkovi "Černí baroni" jsou něco jako Haškův "Švejk", nechci se rozepisovat ale určité souvislosti a pár paralel se tam najít dají. Švandrlíka jsem měl rád, na knihu to mít pochopitelně nidky nemůže a vy co si myslíte že to takhle v padesátých letech u oddílů PTP jednotek chodilo, tak jste opravdu na velmi velkém omylu. Jedna hvězda za skvělého gumáckého Lanďáka, druhá za perfektní Donutilovu karikatůru a třetí za pár opravdu pamětihodných hlášek:-) ()

Galerie (5)

Zajímavosti (53)

  • Při příjezdu vojáků do Prahy v závěru filmu je možné si všimnout na nástupišti nápisu „Praha Masarykovo nádraží“. Tento název nádraží neslo do konce roku 1952, od 1.1. 1953 se jmenovalo nádraží Praha střed. (tommahol)
  • Scény v kasárnách se natáčely v Zelené Hoře nedaleko Nepomuku. (hippyman)

Související novinky

Zemřel Václav Postránecký

Zemřel Václav Postránecký

08.05.2019

Ve věku 75 let zemřel po těžké nemoci herec Václav Postránecký. Postránecký se vyučil zámečníkem, většinu života ale strávil buď před kamerou, nebo v divadle. Účinkoval ve Slováckém divadle, později… (více)

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

12.01.2017

Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)

Pavel Landovský 1936 - 2014

Pavel Landovský 1936 - 2014

11.10.2014

Ve věku 78 let zemřel ve včerejších večerních hodinách herec a dramatik Pavel Landovský. Syn zemědělského inženýra a učitelky a bývalý manžel dramatičky Heleny Albertové vystudoval Vyšší průmyslovou… (více)

Bronislav Poloczek (1939 - 2012)

Bronislav Poloczek (1939 - 2012)

16.03.2012

Po vleklých zdravotních problémech dnes zemřel ve věku 72 let herec Bronislav Poloczek. Pocházel sice z hornické rodiny, ale vzhledem k otcovým problémům s účastí ve 2. světové válce pod britskou… (více)

Reklama

Reklama