Lotrando a Zubejda

"Mladej pane, aspoň si dáme do nosu, ne ?! Tak nedáme !! Dostaneme.." ;) Dost by mě zajímalo, jak by tahle pohádková Hodina zpěvu dopadla v režijních rukou právě mladýho Lotranda.. Tady se přes skvostné dialogy a výtečné melodie tak trochu hraje bizár Smyczcem na Svěrák.. Křečovitý až ochotnický humor bohužel podpořený nezřídka zoufalými (ne)herci se Sypalem či Gerendášem na čele.. (12.08.2016)

Nadčasový velikán Čapek a dobový velikán Svěrák přispěli zhruba rovným dílem do scénáře filmové pohádky a výsledek je dobrý. Plus slušná výprava a milé herectví ve vedlejších rolích. Můžeme zajásat? Inu, jak kdo. --- Patřím k lidem, kteří si nikdy, ani jako děti, nedokázali užít zpívání u táboráku. Neumělé brnkání na rozladěnou kytaru a falešný zpěv k tomu prostě nedokážu snést. Skladatelský tandem Svěrák - Uhlíř má právě takové ambice, tedy psát hity k táborákům, a podle toho jejich tvorba vypadá. Budiž, lidi baví si v soukromí zpívat a pokud by zůstalo u toho, je to vlastně dobře. --- Marně se ale snažím pochopit, proč filmoví tvůrci zejména v pohádkách preferují co možná nejhorší hudbu a nechávají zpívat nepěvce. Vydržel bych neškolené hlasy, pokud zpěváci alespoň jakžtakž intonují. Ale ani tak nízké nároky nebývají splněny, například právě v této filmové pohádce. --- Že je to hudba pro děti? Nezaměňujme jednoduché se špatným. I hudba pro děti může být dobrá. Takovou píše, i pro film, například Petr Skoumal. Zmiňovat se o Prokofjevovi a Debussym je spíš provokace, protože jak se o nich děti mají dozvědět, když hudební vkus jejich rodičů se dobelhá nanejvýš tak k Madonně? (Prokofjeva pro děti znáte a nevíte o tom - je v televizní reklamě na Coca-Colu, té s těma broukama.) --- A tak se ptám: Pokud ve filmech s důležitou hudební složkou mohou zpívat lidé, kteří neumějí zpívat, kdy se dočkáme toho, že v nich budou hrát lidé, kteří neumějí hrát? Nač vlastně filmoví producenti najímají profesionální herce? Nebyli by dostačující (a levnější!) ochotníci sebraní náhodou na ulici? --- Však i na to už dochází. Oslavujeme Apocalypto (bez herců, blbé a barevné) a Avatar (blbé, ale 3D), a major Terazky so svojím kultúrnym hľadiskom je v siedmom nebi, však? Len tá trúba chýba, len tá trúba… (28.08.2010)

Už je to nějaký pátek, co tahle pohádka vznikla. Takže ji znám jako dítě a i jak dospělý. A musím říct, že pokaždé je vtipné, podobně jak je to tomu třeba u Asterixe. Vtipy jsou vymyšleny tak, aby byly vtipné jak pro děti, tak pro dospělé. A to nedokáže jen tak někdo, za to ode mě obrovská pochvala. (05.02.2020)

Dětštější než Tři Veteráni, ale stále vhodné pro celou rodinu od babiček po vnoučata, a především plné životních mouder a laskavého humoru, tak jak to jenom pan Svěrák umí. Směs klasických pohádek tak trošku jinak, ale ve výsledku moc pěkně sesumírovaná. BTW Jaroslav Sypal konečně nalezl to správné uplatnění pro svůj výraz bezelstného idiota, který jsme se naučili tak moc nenávidět v "komediích" o majoru Meisnerovi, a to je samo o sobě důvodem k menší oslavě:) Já zkrátka nemůžu jinak - 80%, a možná že bych se dal přesvědčit i o víc. (20.05.2009)

Tuhle pohádku jsme milovala celá rodina a je to moje jediná pohádka, kterou můžu i přesto, že se v ní nevyskytují žádní zlí čerti, čarodějnice nebo kouzelníci. Skvělé písničky, milý vtip i krásné prostředí, kdy se projdeme z lesů přes kláštery a vesničky až k pouštím a sultánovým palácům. A asi jediná role Mariána Labudy, kde mi nebyl nesympatický. Ó, jak já jsem si potom přála být loupežníkem. Zkrátka- "Pod dubém, za dubém, tam si na tě počíháme....." (08.08.2009)