Ruffiano and Sweeteeth
Režie:
Karel SmyczekKamera:
Jan MalířHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Jiří Strach, Pavel Zedníček, Barbora Seidlová, Arnošt Goldflam, Marián Labuda st., Jiří Lábus, Miroslav Táborský, Jaroslav Sypal, Ladislav Gerendáš (více)Obsahy(1)
Laskavá pohádka s písničkami pro celou rodinu. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando (J. Pecha), si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda (J. Strach) do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještě, že potká drvoštěpa Drnce (P. Zedníček), který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před svým jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž by - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga (A. Goldflam) - mohl vyléčit stonavou princeznu Zubejdu (B. Seidlová), nad níž se sultánovi Solimánovi (M. Labuda) bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu ženu. V sultánově paláci je naštěstí také krajanka La Mad (L. Krbová), která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a... samozřejmě láska mladého Lotranda. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (509)
Moc hezká Svěrákovsky chytrá pohádka o princezně a chudém hošíkovi, kterak se do ní zamiloval a ke skromnosti přivedl. Příjemné herecké projevy s lidovou moudrostí a krásnými hláškami zde hrají prim. K tomu dodnes populární písničky, které baví i další generace. Pohádka, jejíž dokonalost prověřil čas. ()
Netradiční pohádka, ve které se skvěle spojují dva spisovatelé, kteří ukazují krásy češtiny ve všech jejích podobách - Karel Čapek a Zdeněk Svěrák. Herecká první liga obsazená od hlavních až po ty nejmenší role, skvělý humor a celkem solidní písně. Jedna z nejlepších českých porevolučních pohádek, která pobaví i po několikerém zhlédnutí. ()
Typicky česká pěkná pohádka se spoustou slovních hříček a nápadů z dílny Svěráka, který zaručeně pobaví, k tomu se přidal celkem solidní děj, dobrý herci mezi kterýma exceloval Miroslav Táborský a jeho dva poskoci Gerendáš a Sypal a ještě to doplnily pěkný svěrákovský texty písní, i když dost mizerně odzpívaný. Rozhodně jedna z těch nejlepších "novodobějších" českých pohádek ()
Tuhle pohádku jsme milovala celá rodina a je to moje jediná pohádka, kterou můžu i přesto, že se v ní nevyskytují žádní zlí čerti, čarodějnice nebo kouzelníci. Skvělé písničky, milý vtip i krásné prostředí, kdy se projdeme z lesů přes kláštery a vesničky až k pouštím a sultánovým palácům. A asi jediná role Mariána Labudy, kde mi nebyl nesympatický. Ó, jak já jsem si potom přála být loupežníkem. Zkrátka- "Pod dubém, za dubém, tam si na tě počíháme....." ()
Když se vám i během roku stane, že si uvědomíte, jak si v duchu notujete písničky z téhle pohádky, asi to znamená, že se vám dostala hluboko pod kůži. Vůbec mi nevadí, jak je to krásně naivní, baví mě, jak je to krásné, svěrákovské, jaký je zde výborný humor a skvělé nápady, které prostě dovedou pohladit po duši. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (23)
- Při natáčení pohádky šel Vincek (Jiří Lábus) vedle koně a kůň mu šlápl na nohu tak nešťastně, že měl nakonec Jiří Lábus zlomený prst na noze. Večer hrál Jiří Lábus v divadle, ale před představením skončil v nemocnici, kde mu doktor doporučil, aby večer nehrál. Kvůli tomu bylo představení zrušeno. Když z jeviště oznamovali, že se nebude hrát, protože Lábusovi šlápl kůň na nohu, lidé se smáli, protože si mysleli, že jde o vtip. Jeden divák dokonce vykřikl: „Já jsem Lábuse viděl, v divadle už byl, to se asi nejspíš ožral.“ [Zdroj: Krajskelisty.cz] (Rollo_Tomasi)
- Scenárista Zdeněk Svěrák vzpomínal, že "jsem vždycky toužil udělat film s písničkami... ne muzikál, ten bych neuměl. Začínal jsem s rozhlasovými hrami s písničkami, což byl útvar, který se mi líbil. Člověk si na chvíli odpočine od děje a přitom dostane jinou krásu, a když se podaří písničku napsat tak, že děj vylepší nebo poposune, je to ideální. A stejně jsem psal i Lotranda a Zubejdu. To nebylo tak, že jsem nejdřív napsal scénář a pak ho osadil písničkami. Psal jsem, až jsem se dostal do místa, kde jsem si řekl: A tady by už byla dobrá nějaká písníčka. Pak jsem s chutí změnil řemeslo a dokud jsem text písničky nevypiplal, tak jsem nepokračoval." (NIRO)
- Ve scéně procházky po tržišti je na plátně zobrazena postava malíře Henriho Rousseaua z jeho vlastního autoportrétu z roku 1890, který je k vidění v Národní galerii v Praze. Místo malířské palety však drží v ruce meloun. (mcleod)
Související novinky
Vysílá studio Brno
Pojďte si zahrát AZ kvíz a moderovat zprávy ve výstavě na Špilberku. Vybrat písmenko a správně odpovědět, zasednout před mikrofon a čtecí zařízení a přednášet zprávy, nakouknout do zákulisí slavných… (více)
Reklama