Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý anglický šlechtic Richard Bancroft (R. Hrušínský nejml.) se na obchodní cestě ocitne i se svým strýcem Archibaldem (P. Nárožný) v Praze. Zde se seznámí s tajemnou krasavicí Olivií (I. Bartošová) a okamžitě se do ní zamiluje. Proto rád přijme pozvání na maškarní ples jejího opatrovníka, hraběte Kronberga (V. Preiss). Jenže postupně si mladík uvědomí, že dívku a její přátele vídá jen v noci. Odhalení tohoto tajemství na sebe nenechá dlouho čekat – ukáže se, že hrabě Kronberg ve svém sídle vládne početné skupině upírů, kteří si vyhlížejí nevinné oběti. Jednou z nich má být i Richard. Boj s krvežíznivými nočními bytostmi bude o to těžší, že na zabíjení upírů zdaleka neplatí všechny metody, o kterých se píše v knihách. Naštěstí je tu ještě Olivie, která se do Richarda také zamilovala… (Česká televize)

(více)

Recenze (304)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Moje soukromé guilty pleasure, na které - pravděpodobně hlavně pod vlivem nostalgických vzpomínek z dětství - svým způsobem nedám dopustit. Místy je ten film samozřejmě blbý až hrůza (jak jinak, když to natočil režisér dementní trilogie o majoru Maisnerovi) a nejvíc mě tam asi mrzí, že je to vykrádačka Plesu upírů (dokonce jaksi podivně přiznaná, neb Viktor Preiss v jedné scéně pronáší následující repliku: "Měli byste vidět, jak to vypadá v Karpatech. Hrabě Polanski (!) mi vyprávěl, že za celou zimu tam vysáli jediného vychrtlého dřevorubce!" - to je podle mě skutečně nevtipné, a scenárista si tu trapnost mohl odpustit). Pak je tu ale spousta ale! A to především - kromě výtečných lokací, hudby a kostýmů - fantastické obsazení: naprosto dokonalý Petr Nárožný, perfektní Miroslav Táborský, nezapomenutelný Viktor Preiss, a spousta dalších, a pak především a v první řadě nadpozemsky nádherná Iveta Bartošová, která zde ve svých tehdejších 27 letech zazářila, a která si musí svou tvářičkou prostě získat každého. Herecky je to sice bída, ale to je zde úplně vedlejší - když jsem ten film viděl někdy v devadesátkách poprvé, zahořel jsem k ní okamžitě prudkým citem, a myslím, že to pořád někde vespod mě žije, a nutí mě to vnímat tento film i dnes - kdy jsem ho viděl snad stokrát a znám ho v podstatě nazpaměť - s velkorysou blahosklonností - obzvláště když si člověk vybaví, jak IB smutně skončila, a jak mnohem horší české filmy měly tehdy teprve přijít. Nedostatky tohoto filmu jsou zřejmé, ale neupírejme mu i jeho klady. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Zavřu obě oči - v očekávání odpadu to taková hrůza nebyla. Vcelku výtvarná kamera, na některé herce se příjemně kouká - Preiss, Táborský, Nárožný, Drahokoupilová... L.Kopřiva je kouzelný, V.Preiss zase Pan herec. Tvůrci se nebáli ani krvavých efektů. Před komedií bych ale dal přednost čistokrevnému horroru. J.Soukup však zůstane zřejmě i nadále režisérem balastu a kýče. ()

Reklama

corpsy 

všechny recenze uživatele

Tak som filmu odpustil množstvo jeho slabín. Zbytočnú romanticko-komediálnu dejovú líniu, ktorá kazí dobre budovanú, hororovú atmosféru ( pochmúrna výprava, krvavé - v rámci krajiny vzniku - scény ), tým pádom aj obsadenie Hrušínský - Bartošová, ktorý do snímku vôbec nepasujú, teda pokiaľ by nešlo o upírsky námet, ale iba o historickú melodrámu. Soukup mal naštartované dobre, len sa mal skôr vydať drsnejšou, čisto hororovou cestou a nepolievať to všetko malinovým džemom a nepríliš vtipným humorom. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Zdaleka nejlepší film tria Soukup - Hrušínský III. - Bartošová. Dodnes mi není příliš jasné, jak je možné, že tato parta dokázala natočit vkusnou ironickou variaci na klasické gothické upírské horory a přidat k nim ještě něco navíc. Praha v 18. století je vystižena skvěle, kostýmy a výprava jsou na úrovni, příběh má své kouzlo. Mládí doplňují výborní herci starší generace, sexy aristokrat Viktor Preiss, láskou mučený Oldřich Vízner nebo bonviván Petr Nárožný. A Vladimír Marek se stává těžkou konkurencí Šimonu Cabanovi. A nakonec vyšlo i to DVD. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Film o lásce člověka a upíra, jenž oslavuje cudnost a pasivitu. Ano, kdo by to byl řekl, že série "Twilight" bude mít precedens v podobě o patnáct let staršího českého filmu v režii člověka, jenž české kultuře dal Kamarády do deště, Discopříběhy a majora Meisnera? Svatba upírů je typický zástupce jedné linie posttotalitní kinematografie první poloviny devadesátých let. Zatímco během komunismu bylo zcela běžné, že česká popkultura (obzvláště pak hudební produkce) parazitovala na západních titulech po revoluci se najednou plagiátorské tendence vycházející z omezené domácí distribuce, potažmo z cenzury, obrátily do ambice točit české příspěvky zahraničních žánrů. V souladu s dobovou náladou se při tom tvůrci neomezovali na pouhé kopie, ale ve snaze být světoví a současně ukázat unikátnost českého prostředí přicházeli s okázale "českými" variacemi západních schémat. Protože horor v českém prostředí, přinejmenším pak jeho kinematografii neměl vyloženou tradici, vycházeli Soukup a spol. z Polanského komedie "Ples upírů", zřejmě coby prvního slovanského otisku v rámci hollywoodského žánru. Coby hrdě český projekt se "Svatba upírů" jednak okázale rozchází s upírským kánonem (na české upíry si s česnekem nepřijdete a s těmi krucifixy to také není až tak žhavé) a v souladu s dobovou rétorikou vyzdvihuje přednosti českého prostředí až s vehementností turistického průvodce. Praha je tak prezentována jako město alchymistů a golemů, ale jako největší její přednost stejně platí pivo. "Svatba upírů" současně zapadá do dobové tendence přeměny image totáčových hvězd pro novou dobu. Film tak měl evidentně skýtat průlom televizní celebritky a zpěvačky Ivety Bartošové do světa filmu coby představitelky romantických partů, zatímco pro Rudolfa Hrušínského nejml. měl smazat jeho image floutkovského teenagera a jeho statut idola dívčích pokojíčků umocnit partem roztomilého a citlivého romantického hrdiny. Ani pro jednoho z nich se nicméně tato změna neuchytila, a tak snímek představuje o to bizarnější úkaz v rámci jejich tvůrčí dráhy. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (14)

  • Natáčelo se na zámku ve Valticích nebo také na zámečku Bzí, nedaleko Týna nad Vltavou. Také se natáčelo na zámku Hořín, konkrétně scéna domu u Golema a přilehlého hřbtiova, který si filmaři postavili zcela sami jen pro účel tohoto filmu. Vjezd do dvoru hlavního sídla upírů je pak Clam-Gallasův palác na Praze 1 v Husově ulici. (M.B)
  • Film byl poslední herecký počin Zdeňka Řehoře, který si zahrál postavu potulného mnicha. Necelý rok po slavnostní premiéře zemřel na rakovinu. Stejně tak herečka Nelly Gaierová, jež ztvárnila starou šlechtičnu. Také pro ni to byl poslední výrazný herecký počin. Zemřela za dva roky v 87 letech. [Zdroj: ahaonline.cz] (alonsanfan)

Reklama

Reklama