Režie:
Karel SteklýScénář:
Karel SteklýKamera:
Rudolf Stahl ml.Hudba:
Jan SeidelHrají:
Martin Růžek, Václav Sloup, Josef Vinklář, Václav Štekl, Iva Janžurová, František Hanus, Petr Nárožný, Zdeněk Řehoř, Karel Šebesta, Václav Neckář (více)VOD (4)
Obsahy(1)
V trochu melancholicky laděné komedii sledujeme další osudy pana Petra Voka z Rožmberka. Někdejší pověstný milovník a bonviván ve věku třiašedesáti let ovdověl. Ztrátu o hodně mladší manželky nese těžce a zdá se, že ho v životě už nic nepotěší. Věrní přátelé a sloužící podnikají všechno možné i nemožné, aby mu pozvedli náladu, někdy z toho ovšem povstanou zajímavé situace: jako třeba tehdy, když mu seženou zaručeně pravou mořskou pannu. Podaří se někomu vyléčit pána z letargie? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (63)
,,Chudina se postí celý rok. Dej jim kus flákoty!" Na komedii je to málo vtipné, na tragédii je to málo komické. Pryč je ta hravá lehkost prvního dílu a nastupuje melancholie stáří, která ale jakoby nemá divákovi co říct. Ale ona by i měla, ale to by musel režisér mít nějaký jasný záměr. Karel Steklý asi mířil tím směrem, ostatně několik scén má zvláštní melancholicky meditativní atmosféru, ale celkově vzato se jedná jen o nudnou komedii. Absence pana Kopeckého mi vůbec nevadila, ostatně role starého a smutného pana Voka by mu neslušela. A opět jedna výtka k žánru, jedná se totiž o pseudohistorický film, ostatně na to stačí si přečíst citaci výše. ()
Také souhlasím s tím, co napsal monolog, ale také souhlasím s tím, že je to velká nuda. Je to asi tím, že film postrádá nějaké ústřední téma, skáče ze scény do scény a téměř nedává smysl. Divák se snaží s někým ztotožnit, ale příběh netečně proklouzává prsty a ani Růžek, ani ostatní to nedokážou zachránit. I když vím, co tím chtěl básník říci, přesto se ptám: Co tím chtěl básník říci? ()
Ušetřím si práci s hodnocením, protože monolog mi ho asi psal přímo z mozku. Jen to napsal daleko líp, než bych to asi zvládl sám. Důvod, proč tomuto velice dobře udělanému filmu, ať už jde o herecké výkony, scénář či kameru nedám vyšší hodnocení je ten, že se pořád nemůžu srovnat s tím, jak naprosto šablonovitě je Vok i císař, zobrazován. Jeden jako vilný požitkář, druhý jako pomatený monarcha. Naštěstí to není tak nesnesitelné jako v Císařově pekaři, tady to do značné míry otupuje ta melancholie blížícího se konce života, ale i tak je to vůči těmto dvěma velikánům naší historie skoro zločin. ()
Nebylo velkým štěstím měnit přestavitele hlavní postavy. Miloš Kopecký vtiskl Vokovi svou pečeť příliš okatě, ústřední postava byla alfou a omegou, proto opravdu nedobrou volbu dostal film už do vínku. Myslím, že režisér si toho byl dobře vědom a snažil se posunout ztvárnění Voka do pozice stárnoucího, skepsí nahlodaného leč životem zmoudřelého šlechtice, srdcem chrabrého a duchem bodrého. Melancholie se podařila, humor už méně. Škoda. ()
Naprosto nepovedené pokračování musím souhlasit s Šandíkem že stáří Petra Voka vypadalo opravdu jinak velmož jenž hybal celou evropou a na zámku v Třeboni se sjížděli ti největší své doby to určitě nevypadalo jako ve fimu Pan Vok odchází.A opravdu velká škoda nevyužitých tolika výborných herců a skvělého námětu.Dalo se natočit určitě něco lepčího a nebo se to vůbec nemělo točit a hlavně Martin Růžek nejni Milda Kopecký-kostýmy,herecké obsazení dávám * ()
Galerie (11)
Photo © Bontonfilm / Filmové studio Barrandov / Miroslav Pešan
![Pan Vok odchází - Z filmu - Monika Moore, Václav Sloup, Martin Růžek, Vladimír Navrátil](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/080/80241_53f6e3.jpg)
Zajímavosti (12)
- Zhruba v 15. minutě během rozhovoru s hraběnkou z Monfortu (Iva Janžurová) řekne Petr Vok (Martin Růžek): „To byla doba her a malin nezralých.“ Velmi podobně to říká Rostandův Cyrano z Bergeracu ve druhém dějství při rozhovoru s Roxanou v překladu Jindřicha Pokorného. (noelcoward73)
- Básník Šimon Lomnický (Josef Vinklář) na začátku a na konci filmu uvádí velký počet milenek (několikset) Petra Voka z Rožmberka (Martin Růžek) z několika zemí. Stejné to je i v árii z Mozartovy opery „Don Giovanni“, kterou zpívá jeho sluha Leporello. (noelcoward73)
- Ač se film snaží držet dobových reálií, kde výrazně přestřelil, je parní kočár pana Voka. Petr Vok umírá v roce 1611 a první parní stroj se objevuje až o 160 let poději, přesně v roce 1765. (sator)
Reklama